Hlavní obsah

Helena Vondráčková: Žije v hausbótu

Foto: Petr Hamerník

Helena Vondráčková je na vodě jako doma

Pozdě večer projížděl pod Jiráskovým mostem hlučný parník. Na její megahit Dlouhá noc tu tančilo a řádilo velké hejno dorostenců. Uvědomil jsem si, že v tu chvíli nepříliš daleko proti vltavskému proudu možná sedí paní Helena na terase svého hausbótu. A dostal jsem chuť se za ní vypravit a ptát se…

Článek

Co říkáte tomu, že vaše písnička dokáže rozparádit takhle mladé lidi?

Tak to je nejlepší zpráva pro každého umělce. Když zpěvák ve věku pokročilém – co si budeme povídat – dovede oslovit podstatně mladší generaci, co si přát víc! To je přece optimální, možná i nenormální (smích), ale je to rozhodně příjemný pocit a těší mě to.

Zažila jste úspěch v Riu, po celé Evropě, v newyorské Carnegie Hall. A teď jste zpívala v Přerově pro lidi postižené povodněmi. Jaký je v tom rozdíl, zpívat za peníze a zadarmo?

V tom není vůbec žádný rozdíl, pouze se snažím té charitativní akci přizpůsobit repertoárově. Určitě bych nezpívala pro oběti povodní písničku Já vítám déšť, uznejte, to by byla provokace! (smích). Ale teď vážně: Charitativním akcím se nevyhýbám a těší mě, když mohu pomoci. Kdo jiný by měl jít příkladem v tom, aby si lidi pomáhali, než my, kteří jsme známí a máme určitou důvěru. Nedávno jsem zpívala i v Bratislavě na podporu povodněmi zasaženého východního Slovenska. A pokud dělám charitu, dělám ji opravdu zadarmo a nechci peníze ani za dopravu. Když pomoc, tak se vším všudy.

Na koncertě v Přerově byl s vámi Michal David. Neřekla jste mu: Míšo, napiš mi zas nějakou takovou pecku, jako je Dlouhá noc?

No to já už jsem mu řekla dřív! Já jsem ženská od rány a řeším všechno rychle! Ale ono to není vůbec jednoduché napsat takový megahit, někomu se to stane třeba jenom jednou za život. Uměl to Karel Svoboda, umí to i Michal David. Prostě mi zbývá jen se těšit, že se nějaký další urodí. A třeba osloví další mladou generaci! To jsem neskromná! (smích)

Pojďme k jinému žánru – čekají vás dva opravdu velké koncerty v pražské Státní opeře 20. a 21. září. Co budete zpívat?

Z toho už mám noční můry, zdá se mi o tom! Samozřejmě se moc těším, ale čas letí, jsem zahrnována různými povinnostmi a už se potřebuji soustředit na přípravu těchto koncertů. Jsou to hlavně muzikálové a filmové melodie, je to moje parketa, mám to moc ráda, ale tento žánr vyžaduje poměrně náročnou přípravu jak pěveckou, tak pohybovou.

A jaké budete mít hosty?

Z hostů mohu jmenovat Báru Basikovou, Petra Koláře, Jiřího Korna, Miro Dvorského a Mariána Vojtka. Máme v plánu i řadu duet, s Jirkou Kornem bychom si měli i zastepovat. Bude nás doprovázet velký symfonický orchestr, vše aranžoval Dan Hádl, který se mnou spolupracoval na poslední desce Zůstáváš tu se mnou. Tedy bude nejenom muzika a zpívání, ale i balet a tanec. A kdo se do Státní opery nedostane, může se podívat prostřednictvím DVD, které se na koncertech bude točit.

Foto: Petr Hamerník

Helena se svou fenkou Elsou

V roce 1977 jste vyhrála festival v Sopotech s písničkou Malovaný džbánku. Poláci vás milují. A vy si největší tamní konkurentku Marylou Rodowiczovou pozvete na vánoční koncert!

Na to se strašně těším, s Marylou jsme dlouhá léta velmi dobré kámošky!

Jaký je vlastně vztah mezi zpěvačkami? Je to hodně konkurenční záležitost, nebo se to jen tak jeví z bulváru?

Většinou je to opravdu spíše věcí médií, a neříkám jenom bulváru. Už kdysi dávno, kdy u nás bulvár ani neexistoval, nás novináři stavěli proti sobě s Hankou Zagorovou, a přitom jsme byly obě vždycky úplně v pohodě. Každý svoji konkurenci sledujeme, ale spíš z důvodu, aby nedošlo k podobným projektům, abychom se nekopírovali, když jsme si třeba žánrově blízko, ale já mám s kolegyněmi příjemné vztahy. Jediná záležitost, která mě hodně mrzí, je Marta Kubišová. Je to vlastně obchodní věc, její nedodržení dohody o projektu, na který jsem se sama moc těšila. Nikdy v tom nebylo nic osobního. A znovu říkám, je mi to upřímně líto.

Bydlíte v nedaleké Řitce. Váš dům není žádný hrad, ale běžný rodinný domek s rozkvetlou zahrádkou. Jak vycházíte se sousedy?

Od samého počátku jsem se snažila mít v tak malé obci dobré vztahy. S řadou lidí se přátelíme a pravidelně navštěvujeme, a když dojde sůl či vajíčka, vypomůžeme si po sousedsku. Bohužel se najdou i sporadické výjimky, složení obyvatel se mění a své může bohužel sehrát i závist. Ale jsem spokojená a neměnila bych.

S manželem Martinem Michalem jste se seznámili na zájezdu fotbalové Amfory. Jak se stane, že si brankář místo míče odchytí čestnou vykopávačku?

To je … hned! (dlouhý smích) Někdy se ani nestačíte rozkoukat a už to je, je to otázka mžiku, kdy si lidi padnou do oka, a když ještě najdou společnou řeč… Tady to bylo natošup. Určitě na to mělo vliv i to, že mé předchozí osmnáctileté manželství už dlouhou dobu vůbec nefungovalo tak, jak bych si představovala. Jinak by se to nestalo.

Foto: Petr Hamerník

Helena chystá dva velké koncerty ve Státní opeře

A jak vás napadlo pořídit si hausbót? Není to inspirace Saturninem?

To ne, s myšlenkou přišel Martin a přiznám se, že jsem nebyla úplně nadšená. Chtěla jsem mít už jen jednu domácnost, bydlíme na venkově a zároveň u Prahy, a to mi úplně vyhovovalo. Vždyť jsem mívala jednu domácnost v Berlíně, druhou v Praze, do toho jezdila k rodičům… Dohodli jsme se, že hausbót vezmeme jako investici a uvidíme, případně ho prodáme. Tak jsme začali s támhletou mrškou (ukazuje na vedlejší menší hausbót)…

… a mrška nestačila…

Vlastně jsme nejdřív měli loď, pak karavan, a pak tenhle malý hausbót. A já jsem zjistila, že je mi tu dobře. Jsem vodní živel. Narodila jsem se u Chrudimky ve Slatiňanech, jsem narozená ve znamení Raka, jezdila jsem na vodácké tábory, miluju plavání, můj první hit byla Červená řeka! Byla jsem tak okouzlená touhle přírodou, když jsme vyjeli lodí a viděla jsem Vltavu zase jinak. Prostě jsem si to tu zamilovala.

A máte hausbót o velikosti bytu, s koupelnou, kuchyní, ledničkou, mikrovlnkou, který ucpal pražskou Jižní spojku, když vám ho sem vezli a nemohl se vejít pod most…

To tedy nebyla žádná legrace! Ale jsem za tuto Martinovu iniciativu ráda. Máme tolik přátel a rozšířený „vozový park“ nám umožňuje, když za námi kamarádi či příbuzní přijedou a dají si vínečko, že tu mohou s námi pohodlně přespat.

Rybaříte? Nebo jen váš manžel?

Manžel víc, ale i já rybařím ráda, a nejen tady. Právě včera jsme měli úžasné pstruhy, které jsme nachytali s kamarády na Slovensku v Tatrách. Osm obrovských pstruhů jsem chytila (manžel opravuje, že jenom šest, ale paní Helena si trvá na svém), tedy osm, a to byla paráda. Včera jsme si je ugrilovali. A taky houbaříme, včera jsem našla neuvěřitelných hříbků! Kdybyste přijeli dřív, měli jste smaženici. Byl tu ale před vámi jeden televizní štáb a nic na vás už bohužel nezbylo!

A kde máte svůj kajak?

Tam (ukazuje paní Helena pod terasu). Jezdím na něm hrozně ráda a při pádlování zapomenu úplně na všechny starosti.

Foto: Petr Hamerník

Na hausbótu se Helena cítí dobře

Jakou máte oblíbenou zahraniční destinaci?

Je taková spousta krásných míst, těžko říct. Teď jsem se vrátila z Kanárských ostrovů, byl to bezvadný ozdravný pobyt v lázních s mořskou vodou sycenou minerály. Velký bazén s desítkami masážních trysek, k tomu tenis… Mám moc ráda moře. Milujeme Rhodos, krásný byl Mauritius, Thajsko… Nádherné je to na Floridě, kde máme přátele a pořídili jsme si tam domek, který pronajímáme. A americké přírodní parky! Půjčili jsme si s kamarády dva karavany a vyrazili. To tedy byla nádhera, kterou mohu opravdu doporučit.

Jaká kuchyně vám nejvíc chutná?

Italská, francouzská, japonská, čínská, řecká. A co se týče ryb a dalších mořských plodů, na to mne naláká každý!

Je o vás známo, že jste v kuchyni doma a manžel s vámi nestrádá. Ovšem někde jsem četl, že svíčková ano, koprovka ano a rajská ne! Už je to lepší?

Ne, je to tak. Pořád stejné! Jeho tatínek nejí rajskou a on tedy taky nejí rajskou, kterou já miluju. Přitom rajčata má rád!

Ve svých pohybech máte jakousi přirozenou noblesu. Na jevišti se pohybujete tak, že vám to mohou generace zpěvaček závidět. Může za to pevný základ z gymnastiky?

Nejenom. Odmalinka jsem dělala sport – plavání, gymnastika, krasobruslení, ale také rytmická škola, zpěv, mnoho let klavíru v hudební škole. Takže od všeho něco. A to se mi potom velmi hodilo, když mě tatínek přihlásil do soutěže Hledáme nové zpěváky. Tu jsem v roce 1964 vyhrála a zanedlouho nastoupila do divadla Rokoko jako zpěvačka.

Vždy jste elegantní a akurátní, jak se říká. Umíte se oblékat. Co je vaše a co přenecháváte odborníkům?

Ne vždycky jsem elegantní a akurátní! (smích) Soukromí je moje volba, ale třeba na focení pro časopisy a noviny volím asistenci vizážisty a stylisty a vybíráme, co se hodí. Záleží na tom, co a pro koho se fotí…

A v čem se cítíte nejlépe?

Teď v létě se cítím nejlíp v kraťasech, tričku, nebo teplácích a holínkách, když jdu ráno na houby. A v rámci mých jevištních oděvů léta spolupracuji s vynikající Táňou Kovaříkovou. Ta mi vymýšlí kostýmy, má ohromný cit. Nepodřizuji se úplně a ve všem, zasahuji si do toho, ale Táňa je v tomto směru velmi „elastická“ a vždycky si porozumíme. Občas si něco koupím i v zahraničí, ale to spíše bývávalo dřív, když tu nebyly ani kvalitní výrobky, ani materiály. Dnes už si tady koupíte prakticky to, co „venku“.

Co bude naše čtenářky zajímat: Jaký byste poradila jídelníček a vůbec denní režim, aby si ženy udržely takovou formu, jakou máte vy?

Tak v první řadě správná výživa. Každý by si měl uvědomit, když se nachyluje večer, co snědl, co má za sebou. Nejíst moc moučných jídel. I já si s chutí dám knedlo-vepřo, kachnu nebo svíčkovou, ale to opravdu jenom občas. Snažím se jíst hodně ovoce a zeleniny, maso jsem omezila, ale miluju ryby. A pak další důležitá věc. Naučit se odbourávat stres.

Foto: Petr Hamerník

S manželem si užívají pobyt na Vltavě

To přece musíte dobře znát…

…a není to vůbec jednoduché, ale je strašně důležité, aby byl člověk v pohodě nejen tělesně, ale i duševně. A pohyb a čerstvý vzduch, žádné já nemám čas! Každý si tu chvilku může vyšetřit. Třeba si pořídit psa, prostě najít si chvilku času na sebe, na sport, nebo na něco, co vás baví. Pro mě je to třeba tenis, houbaření, zahrádka. Odpoutat se od věcí, které vás šrotí a mohou přivést až k nemoci, naučit se relaxovat. I když je hodně málo času, tvrdím, že se to dá naplánovat.

Vládne tu pohoda, vy i váš manžel, a nakonec i vaše fenka Elsa, vypadáte velmi spokojeně. Žádná ponorková nemoc na hausbótu?

Ono toho společně stráveného času zase tak moc není a pořád nás baví si jen tak večer sednout a povídat si.

Takže jediný vážný manželský problém je ta rajská omáčka!

Ne. Jsou dva vážné problémy. Rajská omáčka a to Martinovo kouření (poprvé se zamračí a ukazuje na svého muže). Vždy, když ráno chrchlá, dostanu o něj strach.

A tak jsme s panem Martinem dokouřili své cigarety a dopili dobré moravské víno, pak jsem jemu i jeho paní Heleně poděkoval za příjemně strávené odpoledne na jejich hausbótu a těšil jsem se, když jsme odjížděli po úzké rozbité asfaltce, až si doma zapnu diktafon a budu moci naše povídání převyprávět i vám.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama