Hloh je na srdce, rakytník na imunitu! Vyrobte z plodů podzimu sirup, džem i likér

O tom, co všechno se dá na podzim zavařovat, jsme už psali. A když už máte dýně, šípky, řepu i zelí zpracované a pikantní cukety naložené, je čas vyrazit do přírody a pustit se do dalšího kola: kromě zmíněných surovin můžete využít jedlé jeřabiny, hložinky i další plody. A jaké to tedy jsou?

Zhruba od poloviny září jsou bobule rakytníku zralé. Keř se pěstuje z ozdobných i užitných důvodů a jeho plody jsou bohaté na vitamin C – celkově je to vitaminová bomba podporující imunitní systém. Chcete-li ho mít na zahradě, musíte si pořídit samčí i samičí rostlinu, jinak se oranžových bobulí nedočkáte. Rakytník rešetlákový, jak se keř jmenuje celým jménem, se ale velmi dobře množí i rozvětvenými kořeny, takže je potřeba každoročně pořádně zastřihávat a hlídat, kde v okolí raší nové rostliny, abyste nedopadli jako v pohádce o šípkové, nebo spíše rakytníkové Růžence.

Plody jsou ukrutně kyselé, proto je lepší se sklizní počkat a klidně je nechat přejít trochu mrazem. Pak je lehce sklepete a ušetříte si šrámy od pichlavých větví. Skladují se dobře v mrazáku, vyrobit si můžete i sirup nebo čaj.

Potřebujete: 3 l rakytníku, 1 lžíci kyseliny citronové, asi 2 kg cukru krupice

Postup: Očištěné plody rakytníku namelte na masovém strojku, zalijte dvěma litry vody, přidejte kyselinu citronovou nebo citronovou šťávu a nechte den odstát. Přeceďte a rakytníkovou kaši vymačkejte. Do scezené tekutiny přidejte cukr a v teple nechte rozpustit, směs nevařte! Hotový sirup zavřete do lahví a skladujte v lednici, bez problémů tam přežije celou zimu. Jako prevence stačí lžička denně, v době nemoci si dejte dvě.

Málokdo to ví, ale plody hlohu (tzv. hložinky) jsou už od dob antického Řecka považovány za zázračný lék na srdeční choroby. Dodnes se používá hlavně čaj z listí a plodů, legenda praví, že z hlohu byla i Kristova trnová koruna. Příznivě ovlivňuje krevní oběh, snižuje krevní tlak, pomáhá s nespavostí a jako zklidňující lék pomůže i na nervové vypětí. Listy se sbírají před plným květem v květnu, na hložinky můžete vyrazit právě v těchto dnech – sezona sběru je na přelomu září a října.

Kuličky sušte v tenké vrstvě na dobře větraném místě, případně v troubě či sušičce. Teplota by neměla přesáhnout 60 °C, jinak se léčivé látky zničí. Na masovém mlýnku namleté hložinky naložte do lékárenského etanolu a za tři týdny je skvělá léčivá tinktura na světě. Užívá se zejména při srdečních chorobách, a to dvakrát denně dvacet kapek. Užití i dávkování vždy konzultujte se svým lékařem!

Potřebujete: 1 kg plodů hlohu (hložinek), šťávu z 1 citronu, 500 g medu

Postup: Hložinky zalijte půllitrem vody a vařte na mírném ohni doměkka. Pak rozšťouchejte šťouchadlem na brambory a propasírujte přes síto, přidejte med a citronovou šťávu a na mírném ohni vařte, dokud hmota nemá konzistenci džemu. Ještě horký naplňte do čistých skleniček, uzavřete a nechte vychladnout víčkem dolů.

Trnky můžete sbírat na teplých stráních a podél cest od konce září až do listopadu. Nejlepší jsou plody až po prvních mrazících, kdy zesládnou. Mají modrou až modročernou barvu a používají se podobně jako švestky – jsou ovšem podstatně méně sladké, takže například povidla z nich vyrobená je potřeba hodně doslazovat. Jsou bohaté na vitamin C, A, E a třísloviny, pomáhají proti průjmům a při dalších zažívacích problémech včetně zvracení.

Potřebujete: 3 hrnky trnek, 2,5 hrnku medu, lžičku hřebíčku, malý svitek cejlonské skořice, 2 hvězdičky badyánu, 3 tobolky kardamomu, špetku fenyklu a anýzu, 1 cm zázvoru, litr slivovice

Postup: Trnky vypeckujte a pokrájejte na kousky. Přidejte med. Všechno koření utlučte v hmoždíři a přidejte do směsi. Nechte asi hodinu odstát, pak zalijte slivovicí a slijte do lahví. Uložte na temném, ale teplém místě a nechte dva až tři týdny louhovat, minimálně obden lahve protřepte! Pak přeceďte a hotový likér skladujte v lednici. Při potížích, ale i preventivně pijte malý panák denně.

Plody jeřábu sladkoplodého moravského se začaly šlechtit na konci 19. století a od té doby se staly nedílnou součástí podzimního sběru nejedné domácnosti. Jsou stejně červené jako plody jeřábu ptačího, ale poznáte je od sebe snadno: „nejedlý“ jeřáb má vroubkované listy celé, „jedlý“ jen do poloviny lístku. Zralé malvičky jsou bohaté na vitamin C, karoteny a rutin. Z plodů i listů lze připravit chutný čaj, který je vhodný hlavně na problémy s močovým ústrojím, což se na podzim velmi hodí. Plody jsou skvělé i na snížení cholesterolu v krvi nebo jako sladidlo pro diabetiky (vyrábí se z nich i sladidlo sorbit).

Jeřabiny jsou velmi oblíbené mezi ptáky, takže je dost možné, že na kuličky na stromech už narazíte jen zřídka. Vězte ale, že jsou skvělé kompotované na způsob brusinek, s hruškami či jablky, a díky vysokému obsahu pektinu jsou výtečné i na marmelády.

Jaké další poklady sbíráte na podzim vy?