Potřebujete zazimovat zahradu? Poradíme!

Ještě naposledy před zimou trávník posekejte na 4 – 6 cm, pečlivě vyhrabejte (vertikulujte) od mechů a hlavně shrabejte všechno spadané listí, které uložte na kompost. Napadené listí kaštanů spalte, aby se z něj nešířily nemoci. Trávník můžete ještě ošetřit přípravkem proti plevelům a mechu, případně lehce posypat podzimním trávníkovým hnojivem. Při teplotách pod nulou už byste na trávník neměly pokud možno vstupovat, aby se nepoškozoval.

Po sklizni je dobré záhony zrýt na hloubku rýče, protože mrazy velké hroudy a hrudky rozbijí. Na jaře se vám pak bude půda lépe zpracovávat. A trávu z posledního sekání můžete do záhonů zarýt jako prospěšné zelené hnojení. Zeleninové záhony by se měly alespoň jednou za dva roky povápnit. Kdo má možnost získat přírodní hnůj ze stájí, je dobře ho zapracovat do záhonů právě teď, aby přemrzl. Listí ořešáku, které se nehodí na kompost, doporučují zahradníci rozhodit na záhony a překrýt tenkou vrstvou zeminy. Při tlení totiž uvolňuje třísloviny, které tlumí klíčení plevele a ničí vajíčka slimáků.

Tip: Protože slimáci kladou na podzim ještě jednou vajíčka (a libují si v čerstvě zrytých záhonech), je lepší je rýt co nejpozději. Tedy až v době, kdy začně půda promrzat.

Teď je správná doba pro kácení starých a nemocných stromů. U všech ostatních pečlivě vysbírejte všechny zbylé plody – staly by se zdrojem nákazy. Nedávejte je na kompot, ale hluboko zakopejte. Kořenovou mísu stromků, které brzy na jaře vykvétají: meruněk, broskví, třešní a švestek, přikryjte kompostem a zahradní zeminou. U citlivých stromků můžete nadzemní část obalit netkanou textilií nebo rohoží. Osvědčil se i válec z králičího pletiva vyplněný listím, který nahoře překryjete fólií, aby do něj nepršelo. U vápnění kmenů stromů se názory různí. Určitě je ale praktické, obalit kmeny proti okusu zvěří, což se dá nejen králičím pletivem, ale i kupovanou umělohmotnou fólií, která je bílá. Je vyrobená formou skládačky, takže ji můžete aplikovat na libovolně silný kmen. U višní proveďte zimní řez. Na kmeny vyšších stromů připevněte lepové pásy proti píďalce.

K ochraně dolních částí rostlin a kořenového systému je nejlepší silná vrstva listí, která působí jako izolační vzdušný polštář. Pokud rostliny pokrýváte chvojím, zapíchejte ho konci do půdy kolem rostliny, aby se nerozfoukalo (drží tvar). Použít se dají lýkové rohože a jutová pytlovina. Citlivé pnoucí rostliny ochrání na ně přiklopená dřevěná bedýnka naplněná listím. Kořenový systém zateplí mulčovací kůra. Nedávejte ji však v příliš vysoké vrstvě, aby se v ní nezabydleli hraboši.

Vyndejte a zazimujte hlízy citlivých rostlin. Gladioly by měly být v bezpečí už na počátku listopadu. Opatrně je vyryjte ze záhonu a na bedýnce nechte oschnout i s částí zeleně. Uschlé uskladněte v suchém tmavém a hlavně vzdušném prostoru. Jiřiny vykopejte po prvních mrazících. Stvol zkraťte na 20 – 30 cm. Pokud už pršelo, nechte je nejdříve zbytkem stonku viset dolů, aby vykapaly a neplesnivěly. Oschlé hlízy umístěte do bedýnek s pískem a přezimujte při teplotě kolem 5 stupňů v suchu a tmě. Pokud vám záleží na jednotlivých barevných variacích, označte si je při vykopání cedulkou. Takto ošetřte i další choulostivé druhy květin, jako dosny, montbrécie a krvokvěty.

Možná už jste si z nich sesbíraly semínka, po prvních mrazech je můžete vyrýt a odstranit.

Zastřihněte nízko nad zemí. Můžete k nim přisypat trochu kompostu, citlivějším jen přikrýt kořeny chvojím. Nestříhejte však okrasné trávy (až na jaře), protože by do stonků pršelo. Na zimu můžete jejich trsy u vrcholu svázat provázkem, aby bylo kryto „srdíčko“. U pivoněk a komulí stačí přikrýt kořenový systém. Komuli řežte radikálně také až na jaře! Nezastřihujte zahradní hortenzie – nekvetly by, protože tvoří až na dvouletém dřevě. Vytvarovat a radikálně omladit v tomto období můžete vistárii a zimolez.

Odstříhejte zvadlé květy, zkontrolujte pečlivě listy a při skvrnitosti či červených bulkách napadené listí odstraňte a spalte. Celkový řez však nechte až na jaro. K růžím přihrňte půdu nebo rašelinu do výšky 30 – 50 cm. Složitější je to u stromkových růží. Kmínek to zvládá, ale korunku je potřeba ovinout pytlovinou, nebo na ni nasunout silný papírový pytlík. U mladých stromečků, které můžete bez nebezpečí zlomení ohnout, ukotvěte korunku u země a zasypte ji kyprou zeminou.

Většina z nich si přes zimu poradí, jen jim očistěte suché listy a květenství. Jsou však i citlivé druhy, které nesnášejí vlhkost, a těm pomůžete přikrytím z chvojí, nejcitlivější dostanou průhledný kryt z plastu nebo ze skla (mají dostatek světla).

Sklízejte zbylou kořenovou zeleninu a už i ředkev, špenát, zimní šruchu, polníček a vodnici. U zeleniny, která ještě může zůstat venku - kapusta, růžičková kapusta, odstraňte dolní zažloutlé listy. Rajčata, která nestihla doteď zčervenat, už otrhejte a vezměte je do tepla. Zelená rajčata vám dozrají vnitřním procesem bez závislosti na světle, takže je klidně můžete uložit do papírových pytlíků. Počátkem listopadu je nutné sklidit celer. Ukruťte mu listy a bulvy uložte do bedýnky s vlhkým pískem (pravidelně vlhčete, dlouho vydrží). Vyryjte křen, topinambury, černý kořen.

Jablka a hrušky snesou teplotu až minus 5 stupňů. Pak je ale trhejte za slunečného počasí – rozmrzlé. Sklizeň, uloženou nejlépe volně na policích ve sklípku, pravidelně kontrolujte a odstraňujte poškozené plody. Jahodník je dobré překrýt chvojím. Nejlepší je smrkové, které dodá jahodám v příštím roce výborné aroma. U rybízu a angreštu proveďte zimní řez.

Na podzim se vyplatí, přikrýt vodní plochy a plošky sítí, která zachytí padající listí. Později, až ji odstraníte a listí uložíte na kompost, vyjměte vodní rostliny, které nejsou mrazu odolné (lekníny) a nechte je v kyblících v teplejším prostoru. Do jezírka, kde žijí ryby, je důležité umístit plovák (třeba svázanou otýpku), který bude narušovat hladinu, aby nezamrzla v neprodyšnou krustu. Led musí být narušován, aby mohl proudit kyslík a plyny.

Základní nářadí, které už nebudete potřebovat, pečlivě očistěte, naolejujte, případně opravte a uložte do sucha. Zvláštní péči věnujte sekačce. Nepoužité osivo uložte na suchém, chladném místě. Na zahrádce vylijte vodu ze všech nádob, sudů a nádrží. Nezapomeňte, aby byly prázdné i trubky (popraskaly by mrazem) a hadice (ty vyčištěné uložte). Vyprázdněte i jezírka, která nejsou obydlena, a všechnu tuhle vodu nenechte nazmar – stálezelené rostliny potřebují před zimou bohatou zálivku.

Že vás už teď z toho všeho bolí ruce? Potěšte se představou, jak krásně vaše zahrádka bude spinkat pod sněhovou peřinou a hned na jaře vás přivítá.