Hlavní obsah

Máslo za stovku aneb Kolik co stálo před 30 lety

Foto: ČTK

Foto: ČTK

Reklama

Aktualizováno

Čas od času slyším, že se lidé za socialismu měli lépe. To bezpochyby! Ale jen určité a morálně flexibilnější skupiny obyvatel. Podívala jsem se proto na ceny potravin před revolucí a dnes a výsledek je velmi zajímavý! A jak myslíte, že dopadlo stravování za „totáče“?

Článek

Socialistické pokrmy by se hodně zjednodušeně daly rozdělit do 3 skupin: levné, nahrazené a zbylé. Plánovaná ekonomika a uzavření hranic směrem na západ měly ve světě gastronomie řadu úskalí: relativně drahé základní potraviny, časté výpadky dodávek, šedou ekonomiku s podpultovým zbožím. Kuchaři tak byli vynalézavější, jídlem se neplýtvalo a masem se šetřilo. Opravdu ale bylo tenkrát lépe?

Levněji bylo jen pro někoho

Častým argumentem osob nostalgicky vzpomínajících na socialismus je, že všechno bylo levnější. V absolutních číslech tomu tak bylo, ale takové počty jsou naprosto bezpředmětné, pokud ceny nevztáhnete ke mzdám. Hezké srovnání nabízí Český statistický úřad se svým projektem Kolik jsem si mohl koupit… ?. V tabulce jednoduše zjistíte, kolik si člověk s průměrným platem mohl dovolit nakoupit zboží a služeb.

Pro ilustraci se podíváme na několik základních potravin a jejich ceny v roce 1988 a 30 let poté. Průměrná měsíční mzda v hrubém v roce 1988 byla 3 095 Kč, v roce 2018 pak 31 868 Kč.

Kolik jsme si s průměrným platem mohli dovolit:

  • Chléb konzumní kmínový (1 kg) - 1988: 703 kg vs. 2018: 1316 kg
  • Máslo (1 kg) - 1988: 77 kg vs. 2018: 155 kg
  • Vejce čerstvá (plato 10 ks) - 1988: 258 plat vs. 2018: 830 plat
  • Kuře kuchané celé (1 kg) - 1988: 103 kg vs. 2018: 463 kg
  • Hovězí zadní bez kosti (1 kg) - 1988: 67 kg vs. 2018: 143 kg
  • Mléko polotučné (1 l) - 1988: 1587 l vs. 2018: 1607 l
  • Cukr krystal (1 kg) - 1988: 387 kg vs. 2018: 2026 kg
  • Mléčná čokoláda (100 g) - 1988: 238 ks vs. 2018: 1128 ks
  • Pivo lahvové (0,5 l) - 1988: 1238 ks vs. 2018: 2710 ks
  • Rum tuzemský (1 l) - 1988: 31 l vs. 2018: 122 l

Jak je tedy vidět, jediné, co ze základních potravin stojí pořád přibližně stejně, je mléko. To ale bylo komunisty dotované (v obchodech stálo méně, než za kolik se vykupovalo). Ostatní potraviny jsou až několikanásobně dražší. A když ceny přepočteme na dnešek, třeba kostka másla by vyšla na neuvěřitelných 103 Kč, kilo cukru na krásných 82 Kč a čokoláda na celých 133 Kč!

Foto: margouillat photo, Shutterstock.com

V přepočtu na dnešní platy jsme za kostku másla v roce 1988 platili neuvěřitelných 103 Kč!Foto: margouillat photo, Shutterstock.com

Levné varianty aneb Hlad je nejlepší kuchař

Pokud jste zrovna nebyli okresní tajemník strany nebo horník, nejspíš jste museli dost šetřit. Hitem byla jídla z těch nejdostupnějších surovin: brambory, mouka, zelí, sem tam tučné maso. Jen variací z dua brambory & zelí je tolik: zelňačka, střapačky nebo lepenice. Zajímavou novinkou byl třeba smažený sýr.

Nepostradatelné náhražky

„Když nemáš limetku, dej tam citron,“ to je dnes již legendární hláška z populárního pořadu o vaření. O takových náhražkách by se tehdejším hospodyňkám ale mohlo jenom zdát, protože jedna věc jsou ceny potravin, a druhá jejich dostupnost. Bez známostí nebo vysoce angažovaného postavení jste mohli ve frontě na maso stát klidně celou pětiletku, a stejně jste nic pořádného nedostali. Vařilo se tak ale dost vynalézavě, často bez masa a používaly se všelijaké náhražky. Určitě pamatujete humrovku ze zeleniny (ve skutečnosti spíše celerovou remuládu) nebo falešný tatarák.

Beze zbytku

Nedostatek nutil lidi potravinami neplýtvat a spotřebovat opravdu úplně všechno. Z okoralých vánoček (v lepším případě) se dělala žemlovka, zapékaly se různé těstoviny, nastavovala kaše... Dnes se k tomu ale vracíme – přeci jen je otřesné, kolik jídla se v současnosti vyhodí. Ze světové produkce přijde nazmar celá třetina potravin, v Česku pak každá rodina zlikviduje ročně téměř 50 kg jídla! U nás se v tomto ohledu hodně angažuje organizace Zachraň jídlo, která vydala kuchařku se 100 recepty na zpracování snad úplně všeho.

Foto: Daisy Daisy, Shutterstock.com

Dříve se zdaleka tolik neplýtvalo potravinami jako dnesFoto: Daisy Daisy, Shutterstock.com

Národ vegetariánů... ale jen ve čtvrtek!

Soudruzi byli vynalézaví, a proto se v roce 1963 místo oficiálního nedostatku masa vyhlásily bezmasé čtvrtky. V podnicích veřejného stravování jste tak nedostali ani párek. Vedle klasických vegetariánských jídel vznikl fenomén dezertu jako hlavního jídla. Dětmi kvitováno, dospělými už o něco méně. Vy byste si dnes pravidelně dávali vdolky, nudle s mákemrýžový nákyp nebo tvarohové knedlíky s jahodami?

Jak si letos připomínáte třicetileté výročí 17. listopadu 1989? My, mimo jiné, speciálním socialistickým retro meníčkem.

Reklama

Načítám