Milujete perly? Koukněte se, jak vypadá farma, kde se vyrábí

Podle čínské legendy vznikly v hlavě draka. Když dozrály, ukryl je mezi svými zuby. Pokud chtěl válečník klenot získat, musel zvíře usmrtit. V Indii věřili, že perly jsou kapky měsíční rosy, které bohové proměnili v dokonalý skvost. Japonské příběhy o nich vypráví jako o slzách nymf, mořských panen i andělů. A ve Francouzské Polynésii, domovině vzácných tahitských černých perel, se zase tradovalo, že jednu takovou věnoval Oro (bůh míru a plodnosti) princezně Bora Bora na znamení své lásky.

Milovali je i v Egyptě. Kleopatra se vsadila s Marcem Antoniem, že uspořádá nejdražší večeři v dějinách, protože bohatství celé země polkne v jediném doušku. Ze své náušnice vyjmula perlu, nadrcenou ji rozpustila v číši octa a připravený mok vypila. Asi netřeba dodávat, že sázku vyhrála. Královniny luxusní náušnice zmiňuje ve svém díle „Naturalis historia“, nejvýznamnější encyklopedii starověkého Říma, spisovatel a historicky první gemolog (zabývající se kameny) Plinius starší. Jejich cenu odhadoval na 60 milionů sestercií, tehdejších římských platidel. To by se dalo dnes pro představu přepočítat na zhruba 640 milionů českých korun.

Až v 18. století se zjistilo, že perly nejsou výtvorem nadpřirozených bytostí, nýbrž obyčejným dílem přírody. Nebo lépe – souhrou náhod. Do lastury vnikne cizí tělísko, většinou v podobě zrnka písku, a protože se měkkýš před nevítaným hostem brání, začne jej obalovat perletí. Revoluci ve šperkařství přinesl Japonec Ichimatsu Mikimoto, když se mu v roce 1893 povedlo vypěstovat první perlu uměle, tím, že vložil do útrob perlotvorky drobnou kuličku z lastur sladkovodních měkkýšů.

Dnes dokážou farmy na jejich výrobu vydělat svým majitelům i miliardové částky. Nejznámější podniky naleznete u pobřeží Japonska, Indonésie, Polynésie či Austrálie, a protože jsou perlotvorky na každém místě jiné, liší se finální perly i barvou. Potkáte se tedy s odstíny bílé, modré, stříbrné, zlaté, růžové, hnědé, šedé a černé. Jedinečné tahitské perly se například vyznačují tmavými tóny, které mohou házet nejrůznější odlesky od tmavě zelené až po jasně žlutou.

Perly můžeme v základu rozdělit na mořské a říční. Sladkovodní perlorodky umějí vytvořit až dvacet kuliček najednou (perlotvorky max. 2), což obchodníci samozřejmě velmi oceňují. Protože je ale kultivace říčních perel oproti těm mořským mnohem jednodušší, nejsou zase tak vzácné. Pravý přírodní skvost vylovený z hlubokých vod oceánů se však objeví ve výloze jen toho nejexkluzivnějšího klenotnictví nebo v aukční síni a je už spíše raritou. V dobách úspěšného farmaření se používají hlavně perly z vyšlechtěných ústřic, uměle vypěstované.

Co myslíte, sáhnete do šperkovnice pro perlový náramek po babičce, když už znáte legendy, které se k takovým pokladům vážou? Pokud pravé přírodní perly zatím nevlastníte, či do nich nechcete investovat, omrkněte jejich levnější sladkovodní variantu nebo povedené imitace:

Nosíte perly rády, nebo jste jim zatím nepřišly na chuť?