Hlavní obsah

Nakreslete si svoji zeleninovou zahradu. Ukážeme vám, jak na to!

Foto: Kinga, shutterstock.com

Připravte si pečlivě plány na jaro, ať nejste zaskočeni, až přijdeFoto: Kinga, shutterstock.com

Reklama

Jaro je ve vzduchu, ač se ještě místy povaluje led a sníh. Za pár týdnů ale začne zahradnický rok. Už v březnu můžete vysévat ředkvičky, mrkev nebo salát. Začněte tím, že si připravíte výsevní plán.

Článek

Až ledová krusta roztaje pod náporem slunečních paprsků a země se rozvoní touhou po novém životě, mějte po ruce dostatek zeleninových semínek a zahradnický plánek, který vám usnadní vytváření vaší zeleninové zahrady.

Uvařte si hrnek kávy nebo bylinkového čaje, vypůjčte si od dětí pastelky, připravte si papír. A pusťte se do kreslení vytoužených zeleninových záhonů.

Výsevní plán krok za krokem

Projděte se po zahradě a prohlédněte si záhony. Na některém místě odpočívají v zemi stroužky česneku, pokud jste ho na sklonku podzimu vysadili. Jinde se pod sněhem krčí keříčky levandule, tymiánu nebo máty. Zapamatujte si svoji zahradu nebo si ji vyfoťte. Změřte si délku a šířku záhonů, abyste si svůj zahradnický plán na letošní rok mohli připravit do detailů.

V teple obýváku si schéma své zahrady přeneste na papír. Stačí vám jednoduché obrysy záhonů. Připravte si také seznam plodin, které chcete letos pěstovat. Pokud se zahradničením začínáte, sáhněte po jednodušší zelenině, jako je mrkev, ředkvičky, listový salát, cibule nebo cuketa.

Pamatujte na to, že některé druhy zeleniny nebudete pěstovat na záhonech, ale například na kompostu (dýně, cuketa) nebo v kbelících či ve skleníku (papriky, rajčata). Jiné plodiny, například hrášek nebo fazole, můžete zasadit k zídce nebo k plotu.

Do schématu zahradnického plánku zakreslete, jakou zeleninu budete kde pěstovat. Zohledněte přitom, jak se na vaší zahradě točí slunce, resp. jak padá stín. Například ředkvičky, salát nebo špenát, které se chystáte pěstovat po celou sezonu, ocení v letních měsících mezi polednem a třetí odpolední stín. Jinak se pod náporem slunečních paprsků vytahují a rychle vybíhají do květu.

Foto: santypan, shutterstock.com

Některé rostliny s dlouhou dobou klíčení je třeba předpěstovat. Například na papriky je vhodná doba právě teďFoto: santypan, shutterstock.com

Záhony na etapy

Pamatujte na to, že některé plodiny, jako je právě salát, špenát nebo ředkvičky, je vhodné vysévat s dvoutýdenním až třítýdenním odstupem, zajistíte si tak postupnou sklizeň. Tuto zeleninu také rychle sklidíte a sníte, takže vám později uvolní místo pro plodiny, které se vysévají až v květnu nebo v červnu. Je to třeba červená řepa, černá ředkev nebo druhá várka mrkve určené ke skladování.

Při plánování výsevního plánku zohledněte také množství pěstované zeleniny. Například cibule není nikdy dost, vyčleňte ji samostatný záhon nebo dva. Mrkve spotřebujete pravděpodobně víc než petržele nebo celeru.

Vyznačit si můžete i to, jaké plodiny budete vysévat přímo do půdy (petržel, mrkev, ředkvičky, špenát) a jaké bude vysazovat jako sazenice (například celer, kedluben, cuketa, dýně, rajčata).

Foto: vonne_Wierink, shutterstock.com

Záhonky plné chutné zeleniny budou odměnou za vaši včasnou přípravuFoto: vonne_Wierink, shutterstock.com

Co na záhonech pěstovat?

Jestli se zahradničením teprve začínáte, vyberte si méně náročné plodiny na pěstování.

  • Ředkvičky můžete vysévat už časně zjara, jsou většinou první zeleninou, kterou na záhonech sklidíte. Pokud máte málo místa, vysejte je mezi řádky petržele, která dlouho klíčí, než vyleze, ředkvičky už budou sklizené. Někdy v zahradnictví seženete i výsevní pásky s mixem semen (například petržel, ředkvička, salát), které vám usnadní práci.
  • Z listové zeleniny zkuste pěstovat rukolu nebo roketu, které jsou velmi nenáročné a rostou téměř jako plevel. Vysít je můžete už časně zjara a pěstovat je lze i v truhlících na parapetu nebo na balkoně. Hlávkový salát nebo špenát jsou také nenáročné na pěstování.
  • Mrkev potřebuje hlubokou a kyprou půdu, ocení i dostatečný přístup slunečních paprsků, vyčleňte jí na záhonech čestné místo. Vysévejte ji v březnu nebo v dubnu. Až rostlinky vzejdou, protrhejte je, aby mrkev mohla pořádně zesílit.
  • Cibule potřebuje písčitou a propustnou půdu. Bude jí svědčit slunečný záhon. Sazečky cibule (malé cibulky) se sází v březnu nebo v dubnu. Kolíkem si uděláte jamku, asi na prst hlubokou, a cibuli do ní vložíte, potom přihrnete zeminu. Cibuli nezalévejte, pouze v největších letních parnech.
  • Dýni a cuketu vysaďte na kompost, protože milují humózní půdu. Sazeničky se vysazují až v polovině května, po zmrzlých mužích.
  • Červenou řepu vysévejte od dubna až do července, klidně na etapy, přičemž poslední várku si nechte na uskladnění. Skladovaná v dobrých podmínkách vydrží až do jara.
  • Rajčata se stejně jako dýně a cuketa vysazují až po zmrzlých mužích, spíš než na záhon do kbelíků, které postavíte po stříšku a na slunečné místo. Rajčata jsou citlivá, potřebují hojnost zálivky, ale při přemokření mohou uhnívat. Nepěstujte je blízko brambor, mohou potom chytat plíseň.

Počasí je každý rok jiné. Sledujte proto předpovědi. Než budete semínka vkládat do země, měla by být už rozmrzlá a prohřátá.

Reklama

Související témata:

Načítám