Hlavní obsah

Půdní nástavba se rodila 16 měsíců. Výsledek je dokonalý!

Foto: Urban Sphere Interior (18x)

Pohled na hlavní obývací část ukazuje jedno z řady praktických řešení: televizor zavěšený na sádrokartonové předstěně, veškerá kabeláž je vedená za touto stěnou, takže není vidětFoto: Urban Sphere Interior (18x)

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Staré činžovní domy nabízejí skvělou příležitost pro vybudování nástavby, kterou si majitelé můžou řešit přesně na míru. Jednu takovou vám právě představujeme.

Článek

Od úvahy o pořízení bydlení v nástavbě přes její výstavbu po zařizování uplynulo asi 16 měsíců. Nyní je dvoupodlažní byt hotový s tím, že si ho tříčlenná rodina z větší části dozdobí dekoracemi sama.

Foto: archiv studia

Do předsíně, dětského a hostinského pokoje se připravily niky pro vestavěné skříně. Mohlo tak vzniknout čisté a zabudované řešení úložných prostorFoto: archiv studia

Rychlá navigace

Rozmístění pokojů je netradiční: do přízemí bytu se situovala ložnice s koupelnou rodičů, dětský pokoj a druhá koupelna, multifunkční pracovna a technická místnost, kdežto hlavní obytný prostor (obývák s kuchyní a jídelnou) najdete v patře.

„Protože se byt řešil před stavbou, mohla jsem ve spolupráci s investorem a developerem navrhnout dispozice na míru. Například i vestavěné skříně přes celou výšku místnosti, zabudované do nik. Další úložný prostor nabízí šatna u ložnice,“ vysvětluje designérka Markéta Aniolová z Urban Sphere Interior, která navrhovala i vybavení bytu, včetně některých kusů nábytku. Díky tomu nikde nevyčnívají solitérní skříně či skříňky.

Foto: archiv studia

Nábytkové členění či výrazné kování tady nenajdete, hladké plochy jsou záměr. To platí i pro kuchyňskou linku, která se cíleně navrhovala tak, aby působila jako obývací stěnaFoto: archiv studia

Foto: archiv studia

Pracovní a varná plocha jsou umístěny na ostrůvku. Často používané drobné spotřebiče a běžný kuchyňský nepořádek se schová za zlamovací dvířka v pravé části linkyFoto: archiv studia

Barvy a materiály

Majitelé, norsko-český manželský pár, chtěli moderní a nadčasový interiér. Stáli o tmavší, a hlavně neutrální, nadčasovou barevnost.

„Snažila jsem dosáhnout maximálního barevného sladění. Například stejný odstín tmavě zeleno-šedé se použil v obýváku na výmalbu stěn, krbovou podestu, kuchyňskou linku i na schody,“ říká designérka. Za zmínku stojí i pruhované stěny v obýváku – to není tapeta, ale precizní malířská práce. Z materiálů se hodně použilo dřevo (plasty a syntetiku tady najdete minimálně), ať už se bavíme o podlahách nebo většině nábytku.

Foto: archiv studia

Biokrb neboli krb na biolíh s reálnými plameny si lze pořídit do jakéhokoli interiéru, i tam, kde není komín. Není náročný na provoz ani údržbuFoto: archiv studia

Foto: archiv studia

Otočné křeslo s podnožkou od španělského výrobce SancalFoto: archiv studia

Klimatizace jako nutnost

Dominantou obývacího pokoje je kromě sedačky či solitérního křesla také krb na biolíh ve stěně ze žáruvzdorných tvárnic, povrchově upravených stěrkou. „Jde o velmi praktické řešení, když chcete krb, ale nemáte komín pro odvod spalin. Krb na biolíh lze postavit kdekoli,“ připomíná designérka.

A dodává, že naopak nutností se stala klimatizace, protože půdní nástavby se přehřívají. V obýváku je viditelná, v dalších místnostech se řešila vbudováním do vestavěných skříní.

Foto: archiv studia

Podlahy jsou z běleného dubu, v rozměru 125 x 24 cm. Až na koupelny, zádveří, technickou místnost a schodiště se tato krytina nachází v celém bytěFoto: archiv studia

Ložnice a dětský pokoj

V každé ložnici je zásadní lůžko. „Majitel se nechal inspirovat zahraničním výrobcem postelí. Zároveň se mu líbilo kontinentální provedení, tedy vyšší lehací plocha, a ještě chtěl nadstandardně vysoké čelo, až 1,7 m, které nyní tvoří výrazný prvek místnosti. Postel jsem navrhla a nechala vyrobit na míru,“ uvádí Markéta Aniolová.

Dubovou podlahu by nemělo smysl schovávat pod celoplošné koberce, proto se všude jako dekorační prvek použily kusové, což platí i pro dětský pokoj.

Foto: archiv studia

Část stěny dětského pokoje nabízí prostor pro kreativitu. Je natřena křídovou barvou, na kterou se dá psát nebo kreslit, a také speciálním magnetickým nátěremFoto: archiv studia

Místnost více funkcí

Jeden z pokojů funguje jako pracovna, odpočívárna a případně i hostinský pokoj (gauč je rozkládací). Do vestavěné skříně, určené hlavně na dokumenty, se vešla i tiskárna, malá lednice a už zmiňovaná klimatizace. Obrazy nahrazují originální mapy Čech z 1. poloviny 19. století, které současně prozrazují, že majitel rád cestuje.

Foto: archiv studia

Designérka navrhovala například i stoly do pracovny a dětského pokoje, které částečně zakrývají deskové radiátory – stoly mají mřížku umožňující proudění teplého vzduchuFoto: archiv studia

Koupelny pro velké i malou

Hned z rodičovské ložnice se vstupuje do koupelny v měděném provedení. „Na stěnách stejně jako na schodišti jsou epoxidové stěrky, které patří k mým favoritům díky svým technickým vlastnostem. Jsou velmi odolné z pohledu tvrdosti, ale i vody, nemají spáry a snadno se udržují,“ uvádí designérka.

Druhá koupelna pro malou dcerku a potenciální návštěvy je rovněž provedená nadčasově. Zde je k vidění minimum spár díky velkoformátovým obkladům 3 x 1 metr.

Co naopak vidět není, to je zeleň. S tou se časem počítá na terase v patře (asi 21 m2), která navazuje na hlavní obytný prostor, z jedné strany prosklený, i na balkon (asi 6 m2), jenž se napojuje na ložnici.

Foto: archiv studia

Rodičovská koupelna byla navržena v měděném konceptu. Barvu stěrky vhodně doplňuje měděná baterie a doplňkyFoto: archiv studia

A jak byste si prostorově velkorysé bydlení zařídili vy?

Reklama

Související témata:

Načítám