Hlavní obsah

Rozvedená ve třiceti. Proč je to stigma?

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Reklama

Zamilovaly se, vdaly, pak to přestalo fungovat a přišel rozvod. Sice smutný, ale nijak ojedinělý scénář, kterým se ubírá řada vztahů. Jenže když tohle všechno „stihnete“ mít za sebou už kolem třicítky, vzniká určité stigma. Jakoby společnost mladým ženám rozvody netolerovala.

Článek

Soňa (39) si tím prošla před pár lety. Potkala muže, vzala si ho, ale po roce to začalo skřípat (jak poznáte, že vám to nevydrží). „Já chtěla dítě, on kariéru, cestování. Byly to tak zásadní věci, že ani jeden z nás nemohl ustoupit,“ vzpomíná Soňa.

V jednatřiceti už z ní byla rozvedená žena. „Reakce okolí mě zaskočily. Jakoby se rozvádět směly jen padesátnice po dvaceti letech manželství,“ tvrdí Soňa. Že si vyslechla proslov od babičky, podle které jsou dnešní mladí nezodpovědní a rozmazlení, a že jako rozvedená si už pořádného muže nenajde (kdo by o ni stál), to čekala. „Ale podobně, byť ne tak radikálně, reagovali i rodiče, a dokonce i někteří mí vrstevníci,“ kroutí hlavou Soňa.

Rozvod jako ostuda

Společnost rozvod stále vnímá negativně, což je asi v pořádku, výhra to prostě není. Ale obecná představa je, že na něj mají „nárok“ lidé, kteří už mají s manželstvím letitou zkušenost, něco si v něm prožili a prostě už nemají dál sílu o vztah bojovat. Jakoby za dvacet let tvrdé práce měli jakýsi morální nárok na rozvod.

V případě mladých lidí, obzvláště pak žen (protože mužům toho společnost toleruje obecně víc), je to ale jinak. „Možná se domnívají, že by žena v tak nízkém věku měla mít větší snahu vztah udržet, nikoli z něj odejít,“ myslí si vztahová koučka a zakladatelka Školy pro ženy Lenka Černá.

Podvědomě tak mladým ženám se statusem „rozvedená a bezdětná“ přisuzují nejrůznější negativní vlastnosti. Nejčastěji je pokládají za nestálé (manželství je omrzelo), rozmazlené a příliš náročné (obyčejný muž jim nestačil), neschopné (neuměly si udržet manžela), nerodinné typy (určitě daly přednost kariéře) a podobně. „Škatulkování a hodnocení vládne světem. Každý navíc hodnotí vlastním úhlem pohledu. Co je za tím doopravdy, se zamyslí málokdo,“ dodává Lucie Mucalová.

Foto: ThiagoSantos, Shutterstock.com

Rozvod padesátiletých žen nám připadá normálnější než třicetiletých, a navíc bezdětných. Proč? Foto: ThiagoSantos, Shutterstock.com

Selhání, nebo transformace?

Z určitého úhlu pohledu je ale tenhle přístup vlastně zodpovědnější než u všech těch padesátníků (a starších lidí), kteří roky žili v nefunkčním partnerství, vychovávali v něm děti a až po letech našli odvahu něco změnit. „Lidé totiž vnímají rozvod jako selhání, nikoli jako transformaci,“ říká Lenka Černá.

Přitom právě rozumný rozvod ve správný čas může oba posunout blíž ke spokojenému životu. Navíc po dvou letech manželství vše probíhá klidněji, ti dva leckdy zůstávají přáteli, nestihli si totiž ještě tolik ublížit, není v nich tolik zášti. Po dvaceti letech to bývá o dost bouřlivější.

Soudíme, aniž bychom věděli

Je rozhodně lepší z nefunkčního a neopravitelného vztahu zavčasu odejít, než v něm dlouhodobě setrvávat a trápit se (život v toxickém vztahu ohrožuje i vaše zdraví). „A hlavně není dobré do takového vztahu přivést děti a vychovávat je v klimatu, které je bez lásky a pochopení. Dítě tuhle nerovnováhu vždycky vnímá,“ vysvětluje Lenka Černá.

Tyhle mladé, a díky rozvodu znovu svobodné ženy, jsou mnohým lidem trnem v oku ještě z jednoho důvodu. Jsou živoucím důkazem toho, že lze žít lépe. „Když lidem ukazujete, že se dá žít jinak, a oni na to nesebrali odvahu, nemají vás pak v oblibě,“ dodává Lenka Černá.

Trápit se tím je ale zbytečné. „Lidé chtějí v ostatních vidět jen to, co chtějí. Obecně totiž málo nasloucháme a hodně soudíme. Byl by ale marný boj je o čemkoli přesvědčovat,“ myslí si  Lucie Mucalová.

Váš milostný a partnerský život je zásadní pro celý váš život. A nevhodný partner vám ho jednoduše ničí!

Reklama

Související témata:

Načítám