Hlavní obsah

Tento týden si píšu: Zítra půjdu běhat až příští týden

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Reklama

Zázračný kámen z Číny zatím nezabral. A nebo to nějak popletl. Věk jsem nestáhla ani o rok a to jsem se explicitně ptala několika nezávislých, nezaujatých a pravdomluvných lidí. Tak to buď používám blbě, nebo jsem ještě v inkubační době. Navíc jsem si z cest přivezla kilo navrch, takže jdu běhat.

Článek

Neděle

Dneska běhat nemůžu, trápí mě jetlag. Hned, jak se vyrovnám s posunem času a mé tělo se trochu oklepe z únavy způsobené přechodem do jiného časového pásma, vyběhnu.

Pondělí

Pravděpodobně se pořád vyrovnávám s posunem času. Mé tělo je celkově unavené a další fyzickou námahou bych mu mohla způsobit šok. Opravdu bych šla běhat, ale bojím se, abych to neodnesla ublížením na zdraví, přetrhanými vazy nebo plicním edémem.

Úterý

Jdu na Petřín, běhat půjdu zítra. Sešli jsme se celá rodina v Praze a jdeme se podívat na Petřínskou rozhledu. Všichni se shodují, že tam stejně nevylezu. Platím 150 korun za vstup a za to, aby mi někde v půlce zdřevěněly nohy. Několik minut blokuji výstup k výhledu. Nahoru jsem nakonec vystrkána. Chvíli stojím a čekám, až se budu moci pohnout, protože potřebuji fotku s výhledem. Dorazil školní výlet.

„A tohle je co?“ ptá se jedna holka druhé, nosy nalepené na sklo. „To je Žižkova věž.” „Udělej mi foto, dám si to na insta. Označím tam Žižku. Ale přijde mi to teda nějaký nový. Podle mě to po Žižkovi jenom pojmenovali.” Směju se tak upřímně, až se mi odblokují zdřevěnělé nohy. Posunu se k oknu. „Ježiš, Maruno, jdi víc doleva, ne? Ať tam mám profil a vypadá to, že se dívám. Tohle vypadá, že pózuju!” Po dvaceti třech pokusech to Maruna trefí.

Já se došourám k oknu a vím, že mám pokus jen jeden. Vzniká fotografie v křeči. Na insta ji dám jen půl, ať to vypadá, že pózuju, ne že jsem dostala před Žižkovou věží epileptický záchvat.

Středa

Fyzicky jsem už na tom lépe, ale nemůžu najít elasťáky. Běhat půjdu zítra.

Čtvrtek

To vypadá na déšť. Běhat v dešti je zbytečný hazard. Zítra.

Pátek

Tak to je vážně smůla, musím dokončit přípravu na workshop tvůrčího psaní pro žáky základní školy, který mám příští týden. Ale dneska bych opravdu šla. Holt, nedá se nic dělat, práce musí mít přednost.

Přemýšlím, že bych se naučila pár nových slovíček, abych se deváťákům přiblížila. Googlim. Zjišťuji, že jsem asi lama (neschopný uživatel PC) a taky, že roští už neznamená roští, ani kleští, ani chrastí, ale je to hodně hezkých holek pohromadě. Ještě jsem to teda pro jistotu čekla na fejsu (zkontrolovala na Facebooku), ale je to sichr. Hustokrutopřísný se teprve učím vyslovit, ale do příštího týdne to bude v oucklandu (v pohodě).

Mámě na Skypu říkám: „Tak to lasičko (hezká holko) víc vohul (dej víc nahlas).” A ona, že mi jednu flákne.

Sobota

V sobotu se neběhá.

Neděle

A v neděli už vůbec ne.

Tento týden si píšu 

  1. Celý příští týden budu za trest běhat dvakrát denně! -
  2. K vyhodnocování výsledků čínského masážního strojku z jadeitu si najdu jinou kontrolní skupinu. -
  3. Slova vejtnout (počkat), swag (správný), týpek/typka, krab (dospělá osoba, která zbytečně prudí) a další, zařadím do svého přirozeného slovníku. Do pondělí! Jinak budu za aliena (důchodce). -
  4. ŽižkovSká věž – též ŽižkovSký vysílač, je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší stavbou (216 m) ve městě. Byla postavena v letech 1985 až 1992 Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta Václava Aulického, statika Jiřího Kozáka a Alexe Béma (zdroj: Wikipedie). O Žižkovi ani slovo. -
  5. Na fotografiích nepózujeme. Na fotografiích vypadáme, že nevíme, že jsme fotografovaný! -

Reklama

Načítám