Hlavní obsah

Tloustnutí, padání vlasů i předčasné vrásky. Za co všechno může tato zdánlivá banalita?

Foto: Paulik, Shutterstock.com

Foto: Paulik, Shutterstock.com

Reklama

Jste unavení, bez nálady a nic se vám nechce? Býváte často nemocní nebo vás něco bezdůvodně bolí? Dělají se vám vrásky a padají vám vlasy? Možná je za tím chronický stres. Zastavte ho, dokud je čas.

Článek

Je dokázáno, že dlouhodobý stres poškozuje imunitní systém, a tělo je tudíž náchylnější k různým chorobám, a to i smrtelným: existuje souvislost mezi nadměrným stresem a onkologickými onemocněními. Podle studie čínských vědců z univerzity v Yale se u žen, které prožily velmi traumatizující událost, riziko vzniku rakoviny prsu zvýšilo o více než 60 procent.

Dlouhodobý stres se samozřejmě projeví i na vzhledu. Ať už jde o tloustnutí, řídnutí vlasů, nebo problémy s pletí, určitě byste měli tyto příznaky řešit včas! Které patří mezi nejčastější?

Průjem, zácpa & spol.

Nervový systém mozku je spojen se střevy a duševní nepohoda může narušit trávicí systém. Problémy se projevují zácpou, nebo naopak průjmem, nevolnostmi, pocity na zvracení, případně křečemi v žaludku. Trvá-li tento stav příliš dlouho, může vést k různým zánětům nebo žaludečním vředům. „Při stresu dochází ke zvýšenému vylučování kyseliny chlorovodíkové, mění se prokrvení sliznice a dochází ke vzniku zánětu až peptických vředů,“ vysvětluje MUDr. Michaela Štěpánová, internistka Lékařského domu Praha 7.

Foto: Andrey_Popov, Shutterstock.com

Stres bývá častým původcem nevysvětlitelných křečí v břišeFoto: Andrey_Popov, Shutterstock.com

Vlasy padají a padají

Stres způsobuje podráždění vlasové pokožky a vlivem závažných stresových situací může kštice začít řídnout. V normě je zhruba sto uvolněných vlasů denně, pokud vám ale během česání vypadávají přímo chuchvalce, tak už to v pořádku není. Co s tím? Některé zdroje stresu ovlivnit nelze, proto se soustřeďte alespoň na péči: prořídlý porost hlavy dočasně nezatěžujte čepicemi ani klobouky, neutahujte si culíky, vynechte na čas barvení a odbarvování a dbejte na pestrou a vyváženou stravu. Vlasy se posílí, uzdraví a hříva zase zhoustne.

Akné i předčasné stárnutí

Chronické přepětí škodí i kůži. „Uvolněním stresových hormonů se sníží průtok krve pokožkou a tím se sníží i dostatečný přívod kyslíku a dalších živin. Kůže se tak stává dehydratovanou a více propustnou pro látky, které ji dráždí. Celý tento proces negativně ovlivňuje kolagenová vlákna, což vede k tvorbě předčasných vrásek,“ říká MUDr. Simona Dudková, dermatoložka kliniky estetické medicíny Esthetic Medical. Může se objevit také ekzém, akné či lupénka.

Foto: Robert Przybysz, Shutterstock.com

Špatná pleť je při psychické nepohodě typickým příznakemFoto: Robert Przybysz, Shutterstock.com

Nepříjemné tloustnutí

Existují dva typy lidí: jedni se při přemíře stresu přejídají a tloustnou, druzí nejedí téměř vůbec. Krátkodobý stres chuť k jídlu spíše potlačuje, kdežto dlouhodobý ji většinou zvyšuje. Jedinci, kteří jsou ve stresu trvale či často, mají navíc tendenci vybírat si spíše nezdravé potraviny – touží po cukru a tuku, které navozují dočasnou úlevu od nejhorších pocitů. Přidává se únava a celková neaktivita a přibývání na váze je téměř nevyhnutelné.

Trvalé vypětí končívá depresí

Důsledky chronické zátěže se projevují i na psychice – roste například riziko propuknutí deprese, která je dnes považována za smrtelné onemocnění. Není to slabost, jak si lidé často myslí, ale skutečná choroba. Je nutné ji řešit s lékařem, psychiatrem i terapeutem a nemocní musejí užívat léky stejně jako na jakoukoli jinou vážnou nemoc.

Potíže s otěhotněním

Žijete v napětí dlouhodobě? Pak můžete mít problém otěhotnět. Podle odborníků hraje stres roli až u třetiny všech problémů s plodností – zvýšené hladiny stresových hormonů adrenalinu a kortizolu totiž početí značně ztěžují.

Foto: Milan Ilic Photographer, Shutterstock.com

Stres může za vaše nesoustředění...Foto: Milan Ilic Photographer, Shutterstock.com

Geny i způsob života

Obecně je stres reakce na příliš velkou zátěž. Jak na něj lidé reagují a jak dlouho mu dokážou odolávat bez následků, je individuální a závisí to na více faktorech. Úlohu hrají geny, výchova, traumatické události i životní styl. Veškerému stresu se vyhnout nelze, je však možné ho redukovat a snažit se být vůči němu odolnější.

Co vám pomůže, aby na vás stres mohl jen v omezené míře?

  1. Dostatek spánku - nedostatek odpočinku zhorší ovládání emocí i chování. Nevyspalí lidé jsou nesoustředění, nevýkonní a zvyšuje se pravděpodobnost nehod a omylů.
  2. Společnost blízkých - i když jste vynervovaní třeba z práce, neomezujte kontakt s nejbližšími – právě naopak! Mít přátele a silné rodinné zázemí je při zvládání stresu velká výhoda.
  3. Koníčky - ať už máte rádi procházky, vyjížďky na kole, nebo milujete pečení, dělejte to co nejčastěji. Jakákoli aktivita, která vás odpoutá od problémů, vás povzbudí a zvládání starostí bude snazší.
  4. Pravidelný pohyb - díky pravidelné fyzické aktivitě se uvolňují tzv. hormony štěstí. Už po deseti minutách větší zátěže začne hladina endorfinu narůstat a nálada se zlepší. Pravidelný sport je proto dobrou prevencí nejen tloustnutí, ale i psychických problémů.
  5. Dostatek důležitých živin - cukr je téměř ve všech nezdravých potravinách – a právě ty jsou při stresu vyhledávané pro dočasný pocit úlevy. Funguje to ale přesně opačně: cukr působí negativně na mozkové neurony, narušuje imunitu a podporuje chronickou zánětlivost organismu. Co vám může pomoct, je hořká čokoláda, bílkoviny, zdravé tuky, bobulovité ovoce, banány a vitaminy C a D.
  6. Navštívit včas odborníka - citlivější lidé si mohou spoustu starostí přidělávat sami. Máte-li pocit, že to nezvládáte, poraďte se odborníkem. Může vám ukázat poměrně jednoduchou cestu, jak si situaci zlehčit, aniž byste museli dělat výrazné životní změny.

Co děláte proti stresu vy?

Reklama

Načítám