Hlavní obsah

Vážná porucha, která častěji trápí ženy: O co jde?

Foto: Pixel-Shot, Shutterstock.com
čtvrtek 06:00

Úzkost je normální. Zbystřuje smysly a pomáhá organismu ubránit se, utéct nebo se jinak vyhnout nebezpečí. Dokonce zvyšuje výkon a motivaci. Je-li však příliš častá anebo silná, může velmi negativně ovlivňovat život. Jak poznat panickou ataku a co se s ní dá dělat?

Článek

Vnitřní zmatek, extrémně silné emoce, ale i nejrůznější fyzické potíže. Tak se projevuje panická ataka. Vznikne náhle, bez zjevné příčiny a trvá několik minut. Těmito záchvaty trpí až desetina populace. Ptali jsme se odborníků, co je způsobuje a co na ně platí.

Strach (nejen) o život

Panická ataka je projev poměrně závažné duševní poruchy, která se řadí mezi úzkostné poruchy, dříve známé jako neurózy. Během záchvatu prožívá nemocný člověk extrémně silnou úzkost, ale nedokáže přesně říct, co je její příčinou. V tom se panická porucha zásadně liší od fóbií, které jsou naopak vázané na konkrétní věci, situace či jevy, a to skutečné i neexistující.

Právě proto je tak těžké panickým atakám předcházet. K nejčastějším příznakům panické úzkosti patří intenzivní pocit hrůzy a ohrožení, nervozita, strach, obava ze ztráty kontroly, katastrofické myšlenky, problémy s koncentrací, strach z omdlení, z nemoci, z toho, že člověk „zešílel“, strach ze smrti…

Foto: Tero Vesalainen, Shutterstock.com

Panická ataka přichází nečekaně a je velice těžké ovládnout své prožívání vůlí

Příčina? Nejasná

Přesný původ panické poruchy není objasněn. Roli hrají psychosociální příčiny, genetické predispozice, stresové události v dětství nebo také různé abnormality v mozku. Záleží i na vnějších faktorech, které mohou potíže „probudit“. Jde hlavně o různé závislosti, například na drogách či alkoholu, anebo také prožití vážné traumatické události.

Záchvaty se projevují nejen masivní úzkostí, ale jsou doprovázeny i výraznými tělesnými příznaky. „Panická ataka pošlapává fyzické i psychické zdraví. Mezi fyzické potíže patří silné bušení srdce, třesy, prudké stoupání tepu, urputná bolest hlavy, bolesti břicha, tlak na hrudi, dušení, nemožnost se nadechnout,“ popisuje psychoterapeutka Lucie Mucalová.

Přijít může kdykoli

Panická ataka nezávisí na věku, zkrátka vznikne a nemilosrdně zasahuje. Obvykle se ale projeví v období dospívání až dospělosti. Častěji postihuje ženy, protože za život prodělají mnohem více hormonálních změn než muži – a právě hormony ovlivňují zranitelnost nervové soustavy.

„Člověk nerozumí, co a proč se s ním děje. Většina mých klientů se symptomem panických atak má již za sebou mnoho lékařských vyšetření a jsou si vědomi toho, že jejich tělo je ‚zdravé‘. O to hůře tyto stavy prožívají, kladou si otázku, co je v nepořádku a proč je jim tak zle,“ vysvětluje psychoterapeutka Michaela Kokešová.

Foto: Pixel-Shot, Shutterstock.com

Součástí panické ataky je hyperventilace (nadměrné dýchání). První pomocí je dýchat do papírového pytlíku. Sníží se tak množství vdechovaného kyslíku a pacientům se uleví

Desítky minut pekla

Panická ataka může trvat několik sekund, ale i desítky minut a může se vracet několikrát týdně. Lehká porucha je při třech a méně záchvatech měsíčně, o středně těžké poruše se mluví při čtyřech záchvatech v měsíci a těžká se počítá od čtyř záchvatů týdně. V takovém případě je podle odborníků vhodná farmakologická léčba.

Terapie mluvením i léky

Dá se s tím něco dělat? Pomoct může psychoterapie nebo antidepresiva. V těžších případech se oba přístupy kombinují. K odeznění příznaků by při správné léčbě mělo dojít do tří měsíců, ovšem léky je třeba užívat ještě minimálně rok až rok a půl. Teprve potom je možné začít je pomalu, pod dohledem lékaře, vysazovat.

„V psychoanalytické terapii s úzkostnými pacienty zkoumám příběh jejich života. Nemocný musí mluvit o svém životě, znovu ho zrekonstruovat a prožít věci, vzpomínky, traumata, která zůstala vytěsněná a ‚zapomenuta‘. Cílem je integrovat do psychického života i to těžké, s čím se kdy v životě potkal, a vyrovnat se s tím. Častým doporučením léčby bývá i farmakoterapie či kognitivně behaviorální terapie. V obou případech jde o to, tyto stavy ovládnout – ať už chemicky, či vědomou kontrolou,“ uzavírá Michaela Kokešová.

Trápí vás někdy úzkostné stavy?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama