Žárlím na manželovu kamarádku. Právem?

Donedávna nemohla naše čtenářka Magda proti svému manželovi, se kterým žije skoro patnáct let, říci nic špatného. Ve chvíli, kdy ale k němu do práce nastoupila nová kolegyně, se vše změnilo. Je o pár let mladší než Magda, vypadá dobře, je rozvedená a nemá žádného přítele.

„Hodně se s manželem skamarádila. To by mně nevadilo, i já mám kamarády, nikdy jsme na sebe v tomto směru nežárlili. Jenže ona mu pořád volá, píše esemesky, klidně i v deset večer. Několikrát týdně něco potřebuje, jednou naladit televizi, podruhé pomoci přestěhovat sedačku a potřetí odvézt starou pračku na skládku,“ popisuje Magda.

A její muž je vždy velmi ochotný a kolegyni pomůže. „Kdyby jen to, ale ty výpomoci se vždycky protáhnou, protože ona se mu prý cítí zavázaná, proto mu na oplátku třeba uvaří oběd nebo ho pozve na kávu a podobně,“ rozčiluje se Magda.

Už se jí prý i stalo, že sama uvařila oběd, ale manžel volal, že se nají u kolegyně. Nebo měli naplánovaný výlet, ale on ho zrušil s tím, že musí kamarádce s něčím pomoci. „Odůvodnil to tak, že ona tu pomoc potřebuje hned, kdežto my můžeme na výlet vyrazit druhý den. To jsme také udělali, ale mně to prostě vadí. Začínám žárlit, a to se mi vůbec nelíbí, jenže já té ženské prostě nevěřím,“ přiznává Magda. Ta samozřejmě už svému manželovi naznačila, že s tím má problém, on ji ale odbyl s tím, že jsou vážně jen kamarádi a není důvod žárlit.

Je možná překvapivé, že podle odborníků nemusí být na chování Magdina manžela vlastně nic špatného. Jakkoli tomu nemusíte věřit, skutečně může jít jen o kamarádství. Koneckonců byla by Magda obdobně nervózní, kdyby její muž nepomáhal kolegyni, ale kolegovi? Žárlivost je v takovém případě jen převlečený strach, který nemá (nebo nemusí mít) s realitou nic společného. „Většinou jde o strach ze ztráty partnera. Můžete žárlit na fiktivní osobu, dítě, ale klidně i na psa. V tomto případě skutečně nemusí být hmatatelný důvod k tomu, aby Magda na muže žárlila,“ tvrdí kouč partnerských vztahů Lenka Černá.

Tip redakce:Žárlivost je zdrojem mnoha partnerských problémů. A tohle je 10 největších chyb, které má na svědomí.

Faktem ale je, že Magda spíš nevěří dané ženě než svému muži. A to je bohužel prý už o něco reálnější důvod k obavám. „Ta žena samozřejmě může mít vedlejší úmysly. Lidem dnes není trapné snad vůbec nic. Jeden klient mi vyprávěl, že jeho kamarád řekl jeho manželce při přátelském hovoru u kávy, že pokud by žila s ním, koupil by jí nové auto,“ připouští Aleš Kalina z portálu Mujvztah.cz. Souhlasí s ním i Lenka Černá. „Dnes je o praktické a šikovné chlapy nouze, takže ona opravdu může jednoduše kalkulovat. V tomto ohledu bych byla realistka,“ říká Lenka Černá. Vždy ale platí, že takové ženy zajdou jen tak daleko, jak jim muž dovolí. Vždy tedy záleží na něm, kam až to nechá zajít.

To, že ale Magda nemá pravděpodobně skutečný důvod k žárlení, neznamená, že by jí tento stav nemohl vadit. „V tom případě o tom ale musí mluvit a společně hledat dohody. Dokud vztah stojí za to, dohody se vždy najdou,“ tvrdí Aleš Kalina. Magda by svému partnerovi mohla navrhnout například následující:

Celý rozhovor by měl proběhnout v klidu, bez emocí, bez zvyšování hlasu, bez obviňování a výčitek. Smyslem je, aby Magdin manžel pochopil, že jeho ženě není příjemné jeho chování a změnil ho. Ideálním pomocníkem při vytváření takových rodinných dohod je domácí ústava a zavedení pravidla třikrát a dost. Návod na vytvoření ústavy najdete zde.

Co si o tom myslíte? Je to skutečně jen přátelská výápomoc, nebo jde kolegyni o něco víc?