Hlavní obsah

Nápad, který vyšel: Dvě staré zahrádky proměnili v jednu novou

Foto: Fire Garden

Rodinný domek se nachází na okraji řadovky, spojení dvou malých pozemků tedy nic nebránilo

Když se majitelům řadového domku naskytla příležitost propojit svou zahrádku se sousední, neváhali ani vteřinu. Jak to dopadlo?

Článek

Cíl proměny byl jasný: reálně i pohledově vytvořit jeden pozemek. To vypadá snadno, jde přece o malé plochy…

Jak to vypadalo dříve?

„Na původní zahrádce měli majitelé starší betonovou dlažbu, na ní posezení a zpevněnou plochu obklopovaly záhony s velkým množstvím různé zeleně. Druhou zahrádku tvořil v podstatě jen trávník a okrajové výsadby. A oba pozemky oddělovala živá bariéra – několik vyšších dřevin,“ vysvětluje Julie Reicheltová z Fire Garden, autorka proměny.

Některé rostliny musely pryč, v omezené míře se vysazovaly nové, jiné se přesazovaly, rekonstruovala se zpevněná plocha. To vše s ohledem na drobnou terénní nerovnost: „starý“ pozemek byl asi o 35 centimetrů níže než „nový“ (celá řada domků v ulici se mírně svažuje).

Foto: archiv firmy

Nedaleko schodiště bujně rostla i střemcha hroznovitá (na foto vpravo). Na malý pozemek se však nehodí, proto ji nahradila na růst praktičtější sakura

Foto: archiv firmy

Pohled na část původní zahrádky směrem do ulice. Výrazné změny doznala také betonová dlažba – odstranila se

Foto: archiv firmy

Zahrádky od sebe částečně oddělovala živá bariéra. Na foto (zleva): převislá bříza, katalpa v ohrádce, před ní mahonie, dále dvě túje a čimišník zcela vpravo. Bříza zůstala, mahonie se přesadila jinam a ostatní dřeviny musely pryč

Místo střemchy sakura

Aby se pozemky daly spojit, nejprve se odstranilo několik vyšších dřevin. A také střemcha hroznovitá nedaleko domu. Proč? „Střemcha roste bujně, její koruna zabírala značnou část první zahrádky. Navíc větve vyrůstaly už asi od jednoho metru výšky kmene, prostor pod stromem byl nevyužitelný. Nahradila jsem ji sakurou, jejíž větve začínají až od dvou metrů výše, rostou nahoru, do tvaru trychtýře, a dá se dobře tvarovat řezem,“ říká Julie Reicheltová.

Foto: archiv firmy

Vizualizace návrhu proměny obou pozemků ukazuje použití velkých rostlin a umístění dlažby i dubové lavice

Foto: archiv firmy

Na foto (vpravo): Než sakura důkladně zakoření, pohlídá ji tříkůlová konstrukce. Díky tomu se strom nevyvrátí například při větru

Dubová spojka

Hlavním „neživým“ prvkem je nová zpevněná plocha ze žulových kostek a dubového dřeva. Právě dubová prkna fungují jako přirozené pojítko obou pozemků. Terénní zlom se řešil opřením svahu o trám z dubu, na který kolmo navazuje lavice ze stejného materiálu.

Aby schod mezi dvěma různě vysokými pozemky nebyl moc velký a netvořil nebezpečnou bariéru (zahrádku využívají i vnoučata), z části původně travnaté plochy se ubrala vrstva zeminy. Trávník se nyní velmi mírně svažuje; ze strany u domu jsou obě zahrádky propojené dokonce bez schodu, což je praktické třeba pro snadné převezení sekačky.

Foto: archiv firmy

Výškový rozdíl mezi pozemky se vyřešil částečným stržením několikacentimetrové vrstvy zeminy, která se zpevnila dubovým lemem a masivní dubovou lavicí bez opěradla, ve stejném designu, jen vyvýšenou, v pozadí

Foto: archiv firmy

Žulová dlažba je výhodná nejen kvůli své velké odolnosti – dá se použít na mírně svažitou plochu. Proto je cestička (vlevo) nepatrně šikmá a mini pozemky se v tomto bodě mohly propojit bez schodu

Určující bříza

Z velkých stromů se zachovala převislá bříza, jejíž kořeny dokonce „posunuly“ umístění nové dlažby o 20 centimetrů. Díky tomu se napojovaný pozemek nemohl svažovat tak, jak se plánovalo, a terén se musel podepřít. Originálně a přitom prakticky – zmiňovanou dřevěnou lavicí, jen se dořešila její izolace ze zadní strany, kvůli navazující zemině.

A aby majitelé nemuseli dlouho čekat na nový trávník, investovali do travních koberců. Nešlo o žádný rozmar: z původního trávníku se strhávala vrstva pěti až 20 centimetrů, takže o něj přišli.

Foto: archiv firmy

Původní trávník na „přidané zahrádce“ byl v dobrém stavu. V těchto místech se však terén musel upravit (strhla se část zeminy), a bylo po trávníku. Majitelům šlo o čas, proto místo založení nového zeleného pažitu zvolili pokládku travních koberců

Foto: archiv firmy

Pod převislou břízu, kde je po celý rok stín, se vysadily stínomilné barvínky, na slunnou část záhonku kolem stromu levandule a rozchodníky

Všichni jsou spokojeni

Přestože se ani jeden pozemek nenafoukl, opticky vypadá větší. Tomu napomohlo odstranění části rostlin, původní zahrádka byla přece jen příliš zarostlá, a také použití pravoúhlých tvarů. Majitelé můžou za pěkného počasí posedět venku i na jaře, aniž by museli hned vyndávat zahradní nábytek, a jejich vnoučata se zabaví na trávníku.

Všechno vypadá idylicky, neřešil se žádný problém? „Majitelé měli strach z otevřeného prostoru, a také jim bylo líto rostlin, kterých jsme se museli zbavit. Dnes přiznávají, že nové řešení je mnohem hezčí a praktičtější. Navíc původní živé ploty zůstaly zachované, a s nimi i potřebné soukromí a oddělení od vedlejšího pozemku,“ uzavírá příběh dvou zahrádek Julie Reicheltová.

Foto: archiv firmy

U malých zahrádek hraje roli doslova každý centimetr, proto se doporučuje prostor rozšiřovat i opticky. Tomu mimo jiné napomáhají linie dubových trámů v dlažbě. Navíc celkový tvar zpevněných ploch propojil oba pozemky

Foto: archiv firmy

Původní pozemek byl velice hustě osázený zelení, na otevřený prostor nebyli majitelé zvyklí. A dnes se jim to líbí

Dokážete si představit proměnu své zahrádky? Co byste na ní dnes udělali jinak?

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama