Hlavní obsah

Ženské peklo migréna: Jak ji poznat a co pomáhá?

Foto: Dmytro Zinkevych, Shutterstock.com

Foto: Dmytro Zinkevych, Shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Migréna je velmi nepříjemné onemocnění, které trápí především ženy. Přestože se na nemocné mnozí dívají jako na hypochondry, nemoc jim komplikuje život víc, než se může zdát. Provází ji zvracení, světloplachost i poruchy koordinace.

Článek

Migréna patří k nejstarším popsaným onemocněním v dějinách lidstva. Je to chronická choroba charakteristická opakovanými silnými bolestmi hlavy, které jsou doprovázené nevolností, zvracením a zvýšenou citlivostí na světlo nebo zvuk.

Bolest hlavy je vcelku častá – obvykle stíhá lidi se sedavým zaměstnáním. Přepracování, dehydratace, kocovina nebo dlouhodobý stres jsou další příčiny. Ovšem ne každá bolest hlavy je život komplikující migréna. Jak ji poznáte? Postižený člověk je citlivý na světlo, vůně, je mu mdlo. Může mít i různé zrakové vjemy, nebo naopak výpadek části zorného pole.

„Ženská“ nemoc

Příčina nemoci není úplně známá – jisté však je, že se jedná o poruchu prokrvení mozku a může to být dědičné. „Migréna je onemocnění zejména žen. Její výskyt se odhaduje na 10 až 15 procent v populaci, přičemž ženy mají dvojnásobné zastoupení. Migréna bývá velmi často ve vazbě na menstruační cyklus – během těhotenství obvykle dochází ke zmírnění jak projevů, tak frekvence záchvatů,“ vysvětluje MUDr. Miluše Vostradovská, internistka a praktická lékařka pro dospělé ze střediska Canadian Medical Care.

Bolest a bezmoc i několik dní

Migréna není jen „obyčejná“ bolest hlavy – pacienti zažívají skutečné utrpení. Silnou bolest totiž doprovází spoustu dalších nepříjemností. „Při migréně trvá bolest hlavy čtyři a více hodin. Je pulzující střední až silné intenzity, zhoršuje se fyzickou aktivitou. Dalšími příznaky jsou celková nevolnost, pocit na zvracení, zvracení, fotofobie (nesnášenlivost světla) a fonofobie (přecitlivělost na zvuky),“ popisuje Miluše Vostradovská. Jedna ataka může trvat i desítky hodin či několik dní. Nejhorší je bezmoc – žádné klasické léky obvykle nepomáhají.

Foto: New Africa, Shutterstock.com

Pacienti s těžkou migrénou potřebují absolutní klid a tmu. Záchvat někdy trvá hodinyFoto: New Africa, Shutterstock.com

Propuknutí hrozí až do čtyřicítky

„Nemoc nejčastěji postihuje ženy ve věku 25 až 45 let a postupem let ustupuje. První záchvat se obvykle objevuje už v dětství a u většiny pacientů se migréna projeví nejpozději do čtyřiceti let. Pokud se příznaky objeví později, je pravděpodobné, že souvisejí s jiným zdravotním problémem, a je proto nezbytné vyhledat lékařskou pomoc,“ doporučuje praktický lékař MUDr. Petr Werner.

Hrozivá aura

Onemocnění má dvě formy: s aurou a bez ní. Migréna s aurou je méně častá – postihuje jednoho z pěti migreniků. Jedná se o neurologický příznak, který se projevuje těsně před začátkem bolestí a má hned několik forem:

  • Motorická - pocit slabosti v končetině na jedné straně těla, částečné ochrnutí
  • Řečová - obtížné hledání slov, problémy s porozuměním
  • Poznávací - zmatenost, dezorientace, přechodná ztráta paměti
  • Vizuální - útvar šířící se přes zrakové pole, který z části blokuje vidění na jednom oku – a to při otevřených i zavřených očích, dále záblesky světel, geometrické obrazce, rozmazané vidění, částečná ztráta zraku, vlnící se čáry
  • Senzorická - brnění v obličeji nebo horní končetině, snížení citlivosti části těla, pocit deformovanosti končetiny, čichové halucinace

Někteří lidé při migréně takzvanou auru i vidí. Nejde o nějaká světýlka – nemocní vidí nejrůznější světelné skvrny, čáry nebo blikání. Trvá to většinou od pěti do šedesáti minut. Někdo mívá takové stavy, aniž by ho přitom bolela hlava.

Foto: ksiwapon, Shutterstock.com

Poruchy vidění, brnění a necitlivost částí těla jsou při auře častéFoto: ksiwapon, Shutterstock.com

Na vině je stres, životospráva i hluk

Podle zahraničních studií se mohou migrény pojit s některými psychiatrickými nemocemi a poruchami – například pacient, který se léčí s depresí, má větší pravděpodobnost, že se u něj projeví migréna, než zdravý člověk. Spouštěčem je také přemíra stresu, velký hluk, výrazné světelné kontrasty, výkyvy počasí i některé extrémy v jídelníčku. Situaci určitě nezlepší nadměrná konzumace alkoholu, hladovění ani přejídání. Někomu vadí konkrétní pachy, kouření nebo vyčerpání.

Pomohou léky a prevence

Léčba spočívá především v úpravě životního stylu a podávání vhodných léků. Migrenik by si měl vést poznámky, co záchvatům předcházelo a co je pravděpodobně mohlo vyvolat, a těmto situacím a momentům se vyhýbat. Při silnějších záchvatech lékaři ordinují takzvaná antimigrenika.

Důležitý je dostatek odpočinku a zdravého pohybu na čerstvém vzduchu a omezení nebo zanechání kouření. Dalším krokem by mělo být vyšetření u neurologa, který může předepsat speciální léky. Některé ženy mají migrénu natolik silnou, že pro ně může být řešením práce z domova nebo změna zaměstnání na méně stresující. Potíže dokáže pozitivně ovlivnit i psychoterapie.

Trpíte na migrény?

Reklama

Související témata:

Načítám