Vztahový kouč radí: Aleš Kalina

Vztahový kouč radí

Komerční sdělení
Aleš Kalina
Aleš Kalina

Přední kouč v oblasti vztahů a uplatňování svého talentu. Autor knih Partnerský manuál a Emoční rovnice. Jeho přednášky na téma, jak si zlepšit svůj život a najít kompatibilního partnera, navštíví ročně tisíce lidí.

Položit svůj dotaz »
  • Dobrý den. Tíží mě jeden pro mě velký problém. Můj partner, měl v minulosti pro mě celkem dost žen a to pouze na jednu noc. Jsme spolu cca rok, kdy jsem se dozvěděla o dalších, o kterých mi nikdy neřekl. Dohromady toho číslo čítá 10 žen i semnou. Na to že je mu 22 let a z toho počtu měl pouze jeden vážný vztah se mi to zdá moc.
    Problém je, že se mi hrozně zhnusil jakým děvkař byl. Nedokážu si představit, že s ním ještě někdy něco mám mít natož soulož, protože se mi hned vybaví s kolikati ženami spal. Má takový vztah vůbec budoucnost? Já se s tímto trápím již přes rok. Bohužel jsem nemela nikdy moc zkušeností a toto je můj první vztah i první partner v posteli. Vím že se říká, že vy se minulost neměla řešit a má se žít přítomnosti, ale bohužel toho nejsem nějak schopná..
    Děkuji za jakoukoliv radu, jsem zoufalá a dále se trápit nechci.

    před 5 hodinami

    Dobrý den,

    věřím, že problém, který s partnerem máte, Vás tíží.

    Víte, že partner měl v minulosti hodně žen a většinou na jednu noc. A to Vás činí nejistou. A pak jste zjistila, že během ročního vztahu s Vámi měl další. No ani trochu se Vám nedivím, že se Vám zhnusil.

    Ptáte se, zda takový vztah má budoucnost. Ještě nevěříte svým pocitům. Dobré pocity nás vedou správně, špatné pocity nám sdělují, že tudy nebo s tímto člověkem bychom jít neměli.

    Říká se, že minulost by se neměla řešit. Jenže u muže, který potřeboval mít hodně žen a nezapracoval na sobě, nic na sobě nezměnil, se jeho postoje a návyky projeví i v dalším životě a vztazích.

    Pokud byste stála o víc informací a chtěla si se mnou popovídat, kontakt na mě najdete na mém profilu, nebo mi můžete napsat do poradny na webu Aleše Kaliny.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Ing. Venuše Militká, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/venuse-militka

  • Dobrý den, potřebovala bych názor na moji situaci, bohužel se momentálně nemám komu svěřit. Je mi 26 let a se svým přítelem jsem téměř osm let. Náš vztah je poslední dobou komplikovaný (chvíli se milujeme a chceme být spolu, potom přijdou hádky a my si vzájemně řekneme i dost nepěkné věci - vztah jako na houpačce). Dalším naším problémem je přítelova rodina, které jakoby na mě neustále něco vadí, i když mám pocit, že to není oprávněné, opravdu se snažím chovat slušně a s úctou. Jenže když řeknu přítelovi aby se mě zastal nebo se mu svěřím, že mi vadí narušování našeho soukromí, což jeho rodina opravdu nerespektuje (bydlíme sami v domě, který přítel zdědil a jeho rodina má od domu klíče), začne na mě křičet, že to tak není a že si tyto věci vlastně vymýšlím.
    Rozhodli jsme se společně i přes všechny problémy, že budeme mít dítě (do jisté míry jsem si myslela, že se tím naše problémy vyřeší a přítel se bude více soustředit na svoji vlastní rodinu).
    Problém přišel v momentě, kdy jsem nedávno někoho potkala, vztah s tímto dotyčným je čistě platonický a v podstatě si jen píšeme, ale kdybych nebyla zadaná asi by to bylo jinak (partnera nechci podvést a ani on o takový vztah nemá zájem). Přemýšlím jestli neodejít a nezkusit štěstí úplně jinde, ale na druhou stranu se bojím, že opustím člověka, s kterým mi je dobře, jsme spolu dlouho a opravdu dobře se známe. Mám strach, že i když si najdu někoho nového objeví se taky problémy a možná horší než jsou teď. Na druhou stranu, co když je někde člověk, s kterým bych si rozumněla a bylo by to "to pravé"?
    Vím, že je těžké mi poradit a rozhodnutí záleží jen na mě, ale i přesto děkuji za odpověď a vyslechnutí.

    19. ledna 15:37

    Milá tazatelko,

    moc Vám děkuji za dotaz. Z Vašeho dotazu je patrné, jak moc Vám na vztahu s přítelem záleží, jak se všemožně snažíte, aby byl vztah funkční, a přesto všechno je Váš vztah více komplikovaný. Naprosto rozumím pocitům Vaší zmatenosti a chápu, že se necítíte v tomto vztahu momentálně komfortně. Váš vztah je jako na houpačce; chvíle, kdy se milujete, střídají hádky, které vyústí dokonce ve vzájemné osočování. Situaci nepřidají ani problémy s přítelovou rodinou, ke které se sice snažíte chovat slušně a s úctou, nicméně výsledkem je, že jste ta špatná Vy. Váš přítel se za Vás nepostaví, naopak po Vás ještě křičí a říká, že si vymýšlíte.

    Opravdu není divu, že Vám takový vztah nevyhovuje a že se Vám honí hlavou podobné myšlenky. Je to přirozené, že se snažíte najít řešení. Jste mladá žena, máte spoustu krásného před sebou, a navíc jste člověk, který chce problémy ve svém životě řešit a posouvat svůj život správným směrem. Takže Vy o sobě rozhodně nemusíte pochybovat. Nechápu však, proč chcete řešit problémy dítětem? Opravdu si myslíte, že dítě v tomto něco změní? Já si to nemyslím.

    To, že jste někoho potkala a máte s ním byť jen platonický vztah a v podstatě si jen píšete, neznamená nic jiného, než že Váš vztah přestává fungovat a Vy hledáte kompenzaci jinde. I z Vašich dalších vět je patrné, že Vás momentálně ve vztahu nejvíc drží Váš strach, Vaše bloky, podvědomá nastavení…

    Vy byste se momentálně měla zaměřit hlavně sama na sebe. Nejdůležitější je, abyste Vy byla šťastná, radostná, těšila se na partnera, užívala si život s ním... V první řadě byste si měla sama sobě upřímně odpovědět, zdali Vám současný partner stojí za to být s ním ve vztahu. Pokud ano, tak následující otázka zní: Dokážete být v tomto vztahu šťastná a vyřešit s partnerem problémy, které Vás momentálně tíží? Pokud ano, tak byste si měli společně sednout, v klidu situaci rozebrat a snažit se nalézt společná řešení.

    Budu Vám držet palce, a pokud budete potřebovat ještě s něčím pomoct, milerád Vám dotazy zodpovím.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Ing. Petr Sládek, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/petr-sladek

  • Dobrý večer,prožívám těžké období- prokázaná a přiznaná nevěra mého přítele. Přišla jsem na ni náhodou- řekla jsem-došla Ti sms- tak mě ji přečti- a mě se zhroutil svět.Miláčku, čekám Tě v saténové košilce a těším se na naše nádherné milování. Ptala jsem se jak dlouho se spolu stýkají. Napřed mě řekl, že to je tajné a nikdo o tom nevěděl. Jezdí kamionem Evropu. Přiznal, že ji brával sebou, platil ji dokonce i cestu do Finska kde spolu byli dva týdny. já jej litovala, že víkendy tráví někde na parkovištích jak mě říkal-chudáček- a on je prožíval u ní. Já musela šetřit-nová terasa, stání na auto atd. a on peníze dával do ní-dárky z cest,drahé víkendy plné luxusu s ní. Jen samé lži,udělal si ze mě domovnici, kuchařku a pradlenu. Nemluvíme o tom, mlčí se, jen mě řekl, at uděláme tlustou čaru za tím co bylo. Tlustou čáru udělal jen mezi náma dvěma,a nevím jestli půjde smazat.Přenesl na mě dokonce pohlavní nemoc- ted nesu následky-zvětšené lymfatické uzliny v tříslech, játrech a slezině. Je mě z toho všeho špatně, když jej vidím-jezdí jen na víkendy- cítím odpor a každé slovo cítím jako další lež. Po mě chtěl vždy jen SEX - s ní prožívá neskutečné milování. Jsem plná bolesti, smutku,strachu, beznaděje. Pět let co jsme spolu jsem vždy byla plná radosti, elánu a optimismu. Nyní je ze mě vyhaslá sopka, které se nechce žít. Chodím po doktorech, užívám spoustu léků, nikdo neslyší mé volání o pomoc tak to aspoň píši Vám a prosím o pomoc a radu co dál. Marie

    nahirin
    19. ledna 15:35

    Milá Maruško,

    cítím, že prožíváte velmi těžké časy. Je moc dobře, že jste napsala, jsem tu pro Vás.

    Jeho nevěra Vás musela hodně zranit a zlomit. Byla jste mu velikou oporou, dala jste mu plnou důvěru, svou lásku a zázemí hezkého domova, a on Vás zradil. Zahodil všechno, co jste spolu dosud budovali, a Vám vzal smysl života. Ještě k tomu Vás ohrozil zdravotně.

    Důvěru, kterou jste mu dala, bude velmi těžké vrátit zpátky. Záleží na Vás, jestli se rozhodnete za tím vším udělat tlustou čáru.

    Teď si ale dejte čas. Bolest, kterou cítíte, nelze jenom tak vymazat. Přijměte ji. Chvilku to trvá, než to přebolí.

    Zaměřte se na sebe. Nepochybujte o sobě. Jste báječná žena, která uměla být plná radosti ze života, a věřte mi, že tento stav se zase vrátí.

    Prvotně se zaměřte na svoje zdraví, hodně odpočívejte, relaxujte, choďte na procházky, zdravě jezte, stýkejte se se svými přáteli; pomůže Vám to bolest překonat a nebudete na to sama. Nemoci často souvisejí s naší psychikou. Ta je velmi silná, projevuje se nám přes naše tělo, protože to je jediný způsob, jak nás upozornit, že se něco děje. Buďte sama sobě na prvním místě. Uvidíte, že se Vám den ode dne bude více ulevovat. Jakmile dopřejete svému tělu to, co potřebuje – tím mám nyní na mysli odpočinek a laskavost k sobě – pak ucítíte, že začnete znovu nabírat sílu.

    Budete-li potřebovat jakoukoliv radu nebo pomoc s čímkoliv, napište. Jsem tu pro Vás a věřte mi, že brzy bude zase dobře. Čeká Vás toho ještě spousta krásného.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Iveta Prokšová, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/iveta-proksova

  • Dobrý den , chtěla bych Vás požádat o radu . Je mi 39 let a manželovi 50 let . Máme téměř 5ti letý hezký vztah . Ještě před rokem nebyl problém se sexem . Manžel má cukrovku , které přičítám největší podíl na jeho zájmu spíše nezájmu o sex . Jak mu vysvětlit , že mi sex schází a že ikdyž řekl o svém problému dietologovi je to málo . Přijde mi totiž šílené že bych měla žít zbytek života bez sexu jen s náhrazkami . Po roce mi dolézání začíná vadit a mám pocit , že tím manžela tlacím do kouta a k nepříjemným výmluvám a vyhýbání se mi a odtazitosti včetně mazlení a doteků , které jsou-byli naprosto normální . A když už si sex vynutím nic z něho nemám protože je po pár minutách po všem a manžel sobecky už o pokračování nemá zájem . Samozřejmě vím o možnostech jako jsou prášky , ale s ohledem na manželův zdravotní stav nechci riskovat že se mu něco stane , miluji ho , ale někdy si připadám nepřitazlivá a ničí mě to jako člověka jako ženu . Celkově je mi tato situace nepříjemná protože se podepisuje na našem vztahu . Nechci na manžela tlačit pokud jsou jeho potíže zdravotní a jedná se o přechod mohlo by nás to ještě víc odcizit než sám chybějící sex . Ráda bych nám pomohla , ale už nevím jak ? Děkuji a přeji Vám krásný den

    19. ledna 15:34

    Dobrý den, vážená tazatelko,

    děkuji za Váš dotaz. Na úvod musím říct, že přesně vím, jak se cítíte a co prožíváte. Z hezkého vztahu se Vám začala vytrácet vášeň poté, co se manžel přestal zajímat o sex. Zmiňujete jeho zdravotní problémy. Cukrovka má na tom jistě svůj podíl, jelikož vše se vším souvisí. Nicméně ať je důvod jeho nezájmu jakýkoli, faktem zůstává, že Vám jeho blízkost a sex s ním schází.

    Z toho přirozeně plynou pocity frustrace. Chcete naplnit své potřeby a nevíte, jak toho dosáhnout. Čím více na něj naléháte a tlačíte na něj, tím více on se od Vás odtahuje. Dokonce víte, že tento způsob řešení problému k ničemu nevede, ale nemůžete si pomoci. Muž obecně ze své podstaty potřebuje ženu dobývat a cítit se být vítězem, když se mu podaří cíle dosáhnout. Ve Vaší situaci je role opačná. Vy dobýváte a on utíká, vymlouvá se. A když už dosáhnete svého a sex si vynutíte, stejně nestojí za nic. Tady vzniká vzájemné nepochopení a odcizování se.

    Je velmi důležité vše s ním podrobně probrat. Ví manžel, jak moc trpíte nedostatkem intimity? Je možné, že on sám se cítí neschopně a neví, jak problém řešit. Milujete ho dostatečně silně na to, abyste byla po jeho boku i bez sexu? Pokud si bude jistý, že od něj neočekáváte více, než Vám může v současné době nabídnout, může se otevřít prozatím alespoň něžnostem, pohlazením, dotykům.

    Protože se to na Vás silně odrazilo a připadáte si nepřitažlivá jako žena, doporučuji Vám práci na sobě. Zní to nelogicky, protože problémy má muž, ale věřte, že všechny naše negativní pocity a niterné strachy se v našem životě odrážejí a reálně je pak zažíváme. Síla koučinku spočívá v jejich nalezení a odblokování. Naleznete-li znovu sama sebe, situace se začne sama měnit zdánlivě bez Vašeho zásahu.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Bc. Adéla Staňková, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/adela-stankova

  • Dobrý den. Pokusím se být stručná. Se svým manželem jsem 19 let z toho 13 jako manželé. Do nedávna to byl můj princ na bílém koni. Vztah byl bez hádek v podstatě ideál. Já mám syna z prvního manželství se kterým manžel skvěle vychází,spolu máme desetiletou dceru. Zhruba před dvěma roky manžel změnil práci kterou mu sehnala moje dlouholetá kamarádka (pracují spolu). A začal problém který jsem ze začátku vlastně nevnímala. Manžel začal s kamarádkou chodit sportovat,kolektivně s prací do hospody na víkend do sklípku.....když jsme byli se společnými kamarády tak mě časem docházelo, že jsem tam trošku navíc. Když přišel s tím, že s ní pojede na dovolenou k ní na chatu
    (i s dětmi) přitom se mnou na dovolenou jet nemohl protože nedostal volno tak mě to vše došlo. Ŕekla jsem mu že si myslím , že spolu spí. Byla jsem za hysterku.Důkaz nemám a vlastně nevím zda je to pravda.Manžel se chová úplně jinak než před tím. Nic mě neříká dělá si co chce. Sám si vaří, pere....o dceru se vzorně stará.Snažila jsem se o urovnání. Nabízela spoustu variant přes tlustou čáru, odstěhování někam jinam... Nyní jsme ve fázi 0. Manžel chce vyplatit z nemovitosti kterou mu dali moje rodiče.Sice spolu bydlíme, ale jsme jak dva cizí lidé. Je to cesta do pekel. Chci normální život s chlapem co mnou neopovrhuje a má mě rád.Myslím že kvůli dceři to nemá cenu udržovat. On je opačného názoru.Ještě jsem zapomněla napsat to že, kamarádka se mnou přestala komunikovat. Prosím o Váš názor a děkuji za Váš názor a snad i radu. Eva

    18. ledna 17:01

    Milá Evo,

    je mi upřímně líto, že ve Vašem manželství došlo k takovému obratu. Manželství jako z pohádky totiž nejsou běžná.
    Stále je zde však naděje na to, abyste mohla znovu prožívat manželství pohádkové a přitom reálné. Takové, kde si partneři stojí vzájemně za to, aby našli společnou řeč a vztah je pro ně jedním z pokladů, které nám život může dát.

    Z Vašeho popisu situace soudím, že ke změně ve vztahu došlo poté, co manžel změnil práci. Začal sportovat, chodit do hospod, na víkendy do sklípku. V práci tedy našel nejen naplnění pracovní, ale s kolegy je mu dobře i ve volném čase.

    Ráda bych se zeptala, jaké aktivity jste ve vztahu provozovali společně jako partneři vy dva?

    Je možné, že manžel našel v kolegyni parťačku pro příjemné užívání volných chvil.
    Je něco, co mu podle Vás Vaše bývalá kamarádka mohla dát a co jste mu Vy, byť nevědomky, neposkytla?
    Čím by pro něj mohla být zajímavá, odlišná od Vás?
    Co naopak mohl manžel ocenit speciálně jen na Vás? Čím jste pro něj byla – a stále můžete být – výjimečná a jedinečná?

    Váš manžel se nyní chová jinak. Dělá si co chce a vypadá to, že je rozhodnut si své chování obhájit. Nemá momentálně potřebu cokoli měnit. Situace mu vyhovuje, proto Vaše snahy o urovnání vyšly naprázdno. Nynější průběh vztahu zřejmě bolí jen Vás.

    Uvádíte, že tento vztah je Váš druhý. Našla byste souvislost mezi průběhem prvního a druhého vztahu?
    Je totiž možné, že se Vám znovu v realitě, ve Vašem životě, zobrazuje téma, které Vás provází. Možná se nyní odehrává pouze s jinými herci, avšak scénář je stejný.

    Je důležité, abyste si s manželem vyjasnili, zda vám vztah, i když je momentálně na bodu mrazu, stále stojí za to. Důvodem pro pokračování vztahu může být nejen dcera, ale i hezké chvíle, které jste spolu prožili. Důvodem může být i to, že víte, jaké kvality Váš manžel má, a nechcete odejít ze vztahu, aniž byste zkusila udělat pro jeho záchranu vše, co je možné. Na změnu však musíte být dva.

    Pokud máte zájem a pomůže Vám osobní rozhovor, nabízím Vám v rámci akce na webu http://www.ales-kalina.cz2 hodiny koučinku za cenu 1. Osobně nebo i po skypu můžeme společně hledat řešení a současně Vás ráda podpořím tam, kde od svého partnera nyní podporu nedostáváte.

    Pokud budete mít další dotazy, ráda Vám je zodpovím na našem webu.
    https://mujkoucink.ales-kalina.cz/poradna

    Těším se na Vaši odpověď.

    Petra Horáčková, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/petra-horackova

  • Přeji dobrý den. Jmenuji se Veronika, je mi 39 let a chtěla bych Vás poprosit o zpětnou vazbu, či pohled z venku něčeho, co mi leží na srdci.
    Jsem rozvedená, mám dvě děti a již sedm let žiji s novým partnerem, cizincem.
    Náš vztah od začátku není zcela jednoduchý, ať již kvůli jinému temperamentu, či kvůli jazyku..... Myslím ale, že se máme hodně rádi, hodně situací jsme spolu přečkali.
    Posledních několik let jsme se snažili otěhotnět, a to i 3x přes kliniku, ale nepodařilo se. Ale i toto bereme statečně, domnívám se :-).
    Chci se však zeptat na následující: Ráda bych si svého partnera vzala za muže. Po celou dobu našeho vztahu mi říkal, že on také, ale nikdy k tomu nepodnikl žádné kroky. Nyní o Vánocích jsem toto téma otevřela zcela bez emocí a mům partner mi sdělil, že si mě vzít nechce. Důvody k tomu uvádí takové, že nejsme jedno a že nebude před oltářem slibovat něco, co není pravda. Jedná se mu především o situace, kdy se dostává do střetů s jinými osobami (např. při opravě auta, či kdekoliv jinde) a já se za něj nepostavím, jak on si představuje. Upřímně si dovolím říct, že cokoliv je potřeba zařídit, třeba při opravě auta, dělám to všechno sama, vzhledem k jazykové bariéře. Pak ale partner není spokojen s výsledkem opravy a chce, abych šla do střetu. Je mi to proti srsti, a pro něj je to důvod, proč si mne nechce vzít. Nejsme prý jedno.
    On mi nyní říká, že mne miluje a že prostě buďme spolu v pohodě a žijme s láskou a péči k druhému. Ale vzít si mne nechce.
    Víte, nejde mi o ten papír, nejsem už malá holka. I přes to, že by bylo úžasné, kdyby mě můj partner chtěl prostě takovou, jaká jsem.....a chtěl si mě vzít....
    Cítim se ale tak nějak divně. Podvedeně? Něco jako, že společné dítě si představit umí, ale manželství ne..... Něco na tom pro mne ztrácí opravdovosti, smyslu.....
    Poradíte mi prosím? Děkuji, Veronika.

    VeronikaHrstkovaMK
    17. ledna 15:18

    Milá Veroniko,

    děkuji Vám za projevenou důvěru, ráda Vám poradím. Z Vašeho psaní cítím, že jste velmi citlivá a vnímavá. Vám opravdu nejde o ten papír, ale o to, že chcete být milována taková, jaká jste, a v tom Vám moc fandím. Chápu Vaše pocity a je dobře si věci ujasnit a utřídit.

    Nevím, z jaké země Váš partner pochází a jak velká je jeho jazyková bariéra. Píšete, že Vám partner říká, že nejste jedno. Určitě víte, jaké jsou v jeho rodině, kultuře, zemi zvyky, jaké je postavení ženy, jakou hodnotu má rodina, práce, finanční zajištění. Žijete spolu již sedm let, což je poměrně dlouhá doba. Pokud má partner jazykovou bariéru, mohl by se v češtině zdokonalit, pokud o to má zájem. Může si pak vyřizovat různé věci sám tak, aby byl s výsledkem spokojen i bez Vaší pomoci. Všechno jde, když se opravdu chce.

    Žít ve spokojeném vztahu i vychovávat děti se v dnešní době dá i bez manželství. Pokud Váš partner o manželství uvažoval, ale žádné kroky nepodnikal, je možné, že buď v manželství nevidí smysl, má strach, anebo si chce nechat otevřená zadní vrátka. Partner Vám říká, že Vás miluje, chce být v pohodě a s láskou a péčí k druhému. To zní dobře, co myslíte? Bylo by dobré zjistit, proč se cítíte podvedeně a co přesně myslíte tím, že se cítíte tak nějak divně.

    Pokud na tom budete chtít zapracovat, ráda Vám pomohu.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Přeji Vám krásný den.

    Jana Breitenstein, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/jana-breitenstein

  • Dobrý den, obracím se na vás s dotazem o tom jak korigovat svoji povahu. Můj největší problém ve vztahu a nejen v něm je nejspíš moje citlivost. Rozpláče mě téměř vše, stačí když se na mě přítel podívá naštvaně, něco mi vyčte (i právem) a já už skoro brečím. Přítel mě sice chápe, zná mě, ale nechci být ta, co se ze všeho sesype. Funguje to takhle běžně, nejen ve vztahu. Můj problém je i v mých myšlenkách. Kvůli častým zdravotním problémům – vždy když mi něco začne být mám pocity, že mám vážnou nemoc a jsem z toho dost vystresovaná. Jsem ve stresu i z maličkostí nad kterými spousty lidí mávne rukou. Většinu nemocí si sama přivodím mým strachem. Potřebovala bych celkově otužit moji povahu, abych se doslova „ze všeho neposrala“. Děkuji za odpověď.

    17. ledna 10:22

    Dobrý den, milá tazatelko,

    děkuji Vám za Váš dotaz. Chápu Vás, že chcete lépe korigovat svou povahu. Vaše zvýšená citlivost, jak popisujete, ovšem nebude dána povahou. Jestliže se snadno rozpláčete, máte velký strach z nemocí a situace vidíte černěji, než jaké doopravdy jsou, pak vše nasvědčuje těžkému dětství.

    Dle toho, jak popisujete své chování v jednotlivých situacích, usuzuji, že jste jednoho z rodičů měla v podobě pedanta, případně danou roli zastal někdo z učitelů či žáků. Často se Vám stávalo, že Vám někdo něco vyčetl a poukazoval na slabé stránky. Jednoduše se strefoval do Vás a Vaší osobnosti. Proto na podobné situace nyní máte zvýšenou citlivost, jelikož Vás již v dětství trápily a byly nepříjemné.

    Strach z nemocí pak bude pravděpodobně převzatý od autority (rodiče, prarodiče…), která také vše viděla černě a měla zvýšené obavy o vše zmíněné. Váš mozek to vyhodnotil jako pravdu, tedy že takový strach je běžný a správný.

    Zvu Vás proto na koučink, abychom společně odhalili veškeré příčiny takového chování a odstranili špatné emoční programy. Aktuálně probíhá promo akce, díky které získáte první 2 hodiny za cenu 1. Stačí do objednávkového formuláře vložit promo kód „poradnaAK“ (bez uvozovek).

    Věřím, že mou nabídku ráda využijete. Na problém se podíváme a odstraníme, ať můžete žít šťastně a bez zvýšené citlivosti i obavy z nemocí, tedy si užívat perfektního zdraví.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Těším se na osobní setkání s Vámi.

    Bc. Jan Perlík, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/jan-perlik

  • Dobrý den, ani nevím jak začít snad to bude trochu srozumitelné.Je mi 32 Jsem s manželem 16 let, máme spolu 2male děti, nás vztah začal docela skripat tak před 5 lety, myslím že jsme se dost odcizily po tom co se děti narodili, věnovala jsem se víc jim než manželovi, on zas hodně pracoval, byla jsem si toho vědoma a chtěla s ním o tom mluvit, ale vždy když jsem se o něco pokusila nechtěl nic řešit a vždy od toho utekl, tak jsem mu psala na email co a jak cítím, co bych chtěla změnit aby jsme se už dál nevzdalovali, ale bylo to marné, nechtěl nic slyšet, začalo se to zhoršovat, bylo mi dost smutno připadala jsem si hloupě když jsem mu musela mé pocity psát, cítila jsem se bezmocně a za čas jsem to začala vzdávat, naše hádky byli většinou kvůli dětem, byl na ně dost přísný až zlý a mě se tím začal protivit,neměla jsem chuť se snažit o nějaký kontakt, bylo mi jedno co dělá i jeho nějak nezajímalo co dělám já,nebyli jsme už schopný spolu normálně mluvit, byli chvíle kdy jsme si říkala, že už nás vztah nemá smysl, jednou jsem mu řekla že se bude divit až se sbalim a odejdu, nic moc to s ním neudělalo. Teď jde o to že před půl rokem jsem ho povedla, zjistil to a já se mu přiznala, strašně mě to mrzí, vím že teď trpí a je mi z toho na nic, odpustil mi a zkoušíme zachranit naše manželství, vím že je to pro něj moc těžké, ale ano pro mě to není jednoduché, on si uvědomil, že o mě může přijít a co všechno to mohlo zapříčinit, teď se mi věnuje říká mi věci který jsem od něj neslyšela hodně dlouho, jenže mě teď připadá, že to ani nemysli upřímně ale spíš jako že to říkat musí, chová se jako když jsme spolu začínaly, přijde mi to divný, je teď až chvílemi doterny, už ani nevím jestli to vůbec chci jsem z toho zmatená, jak se mám vrátit o 5let zpět když jsem měla ještě chuť něco napravit, nevim jak se mám chovat, jsem už zmatená, někdy si říkám že jsme radši měli jít od sebe, když vidím jak se trápí je mi ho moc líto, ale říkám si že by mu bylo možná líp beze mě, připadám si strašně že jsem ho povedla a říkám si že se mnou jen ztrácí čas, nevím co dělat máme spolu krásné děti mají ho moc rádi a nechci zničit rodinu, ale necítím se šťastně poraďte mi prosím co si počít. Děkuji a omlouvám se že jsem to tak rozepsala

    16. ledna 14:11

    Milá tazatelko,

    děkuji Vám za dotaz. Dostala jste se do situace, ve které se cítíte zmatená, a nevíte, co si počít. Tato situace vznikla především kvůli dlouhodobé neochotě Vašeho manžela něco řešit. Naprosto Vás chápu, že jste se cítila bezmocně, když manžel nechtěl o problémech nic slyšet. Opakovaně jste s ním o tom chtěla mluvit, on však nechtěl nic slyšet, a logicky jste to za čas začala vzdávat. Následné hádky a ještě větší odcizení vedlo k tomu, že už jste spolu nebyli ani schopni normálně mluvit. Manželovi jste dokonce ve své bezmoci pohrozila odchodem, s ním to však moc nehnulo.

    V těchto situacích je velice běžné, že dochází k nevěře. Partneři jsou si už natolik vzdáleni a ve vztahu je drží prakticky jen stereotyp, závazky nebo podvědomá nastavení, která jim brání vztah ukončit. Nebýt Vaší nevěry, tak by se pravděpodobně dodnes ve Vašem vztahu nic nezměnilo. Ano, je to přesně jak píšete. Váš manžel si uvědomil, že o Vás může reálně přijít, a to ho vedlo ke změně. Popisujete, jak se Vám teď věnuje, nicméně Vám to připadá divné a že to ani nemyslí upřímně. Vy se teď cítíte vinna a je Vám líto, když vidíte, jak se manžel trápí.

    Rozumím Vašim pocitům zmatenosti a že nechcete zničit rodinu. Uvědomte si však, že Vy jste byla ten, kdo se celou dobu snažil ze všech sil na vztahu pracovat bez jakékoliv odezvy. Byla jste dotlačena až k úplné rezignaci. Váš vztah dlouhou dobu nefungoval a vše mělo své důvody. Co se týče dětí, tak ty jsou velice vnímavé a přesně cítí, co se v rodině děje. Nefungujícím vztahem trpí i děti a zůstávat v takovém vztahu jen kvůli nim, je to nejhorší, co pro ně můžete udělat.

    Vy byste si nyní měla sednout a sama si zvážit následující: Může Vám tento vztah ještě dát to, co chcete? Můžete v něm být šťastná? Odpovědi na tyto otázky jsou pro Vás klíčem k řešení situace. Držím Vám palce, a pokud byste potřebovala, klidně mi napište další dotaz.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    S pozdravem

    Ing. Petr Sládek, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/petr-sladek

  • Dobry den,s pritelem jsem 4roky,mame 2letou dceru,je to pozorny a milujici chlap.Ktery by pro nas udelal vse,ale posledni dobou kdyz si da par piv tak pak pise svym znamym a kamaradkam smsky nebo zpravy na Facebooku typu Chci Te atd.Kdyz jsem na to prisla,rekl ze to s nim dela alkohol a ze nevi jak to resit,je videt ze je mu to lito a neverny by myslim opravdu nebyl,ale hodne me tahle situace mrzi a kde je pak duvera vam nemusim rikat.Prosim co si o tom myslite?Jinak mame spokojeny zivot.Dekuji za vas nazor.Lenka

    16. ledna 14:10

    Dobrý den, Lenko,

    je dobře, že nečekáte, až se něco pokazí, a hledáte cestu.

    Uvědomujete si, že přítel je skvělý chlap a nerada byste ho ztratila. Jenže mu pomalu začínáte přestávat důvěřovat.

    Alkohol často způsobuje, že se uvolníme a začnou z nás vylézat staré frustrace, potlačené emoce, přání a touhy. U někoho zase potlačovaná, nevyjádřená agrese. Je docela možné, že Váš přítel si nikdy nedovolil erotické fantazie, možná má pocity, že si dřív neužil.

    Je taky docela možné, že má pocit, že mu od Vás něco chybí. Větší vášeň, splnění skrytých tužeb. Ale taky třeba i uznání jako chlapa.

    Ve Vašem případě bych doporučila si s ním sednout a bez výčitek si otevřeně promluvit. Nic neskrývat – ani svou bolest, ani svůj strach – a on, proč se mu to děje. Zkusit si uvědomit, co je hlouběji za tím skryto.

    Možná by Vám velmi pomohlo popovídat si osobně či po skypu s koučem, protože ten dokáže zjistit, co za tím vězí. Bylo by škoda, aby tak nadějný vztah nezůstal hezký i nadále.

    Nyní na webu http://www.ales-kalina.cz zrovna probíhá akce, kdy za dvě hodiny s koučem zaplatíte jen jednu. Možná byste každý tuto možnost rádi uvítali.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Ing. Venuše Militká, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/venuse-militka

  • Dobrý den.
    Jsme s partnerem delsi dobu a mame pred svatbou avsak poslední dobu se nam do vztahu zacla plest jista slecna a ne a ne dat pokoj.Je to drivejsi kamaradka meho pritele(spise kolegine,drive mu pomahala jen v praci za barem-pritel je barmam) ale nejek roky se neozyvala a nyni velmi casto.Pritel si ji jiz na sociálních siti zablokoval ale ona si vzdy zalozi dalsi ucet a opet ho kontaktuje.Pritom ma staleho partnera ale nejak ji to nevadi...a pritel jak je mili tak se sni da zas do kontaktu ze zdvorilosti a pak se to snazi minimalizovat...problem je v tom ze ja mu nic nechci zakazovat ale jistou dobu mi toto velmi vadi..protel mi zadny podmety k zarleni nedal ale ja diky predchozim zlim zkusenostem se bojim ze jak to mame krasne ze to nekdo zkazi😕Myslite ze zbytecne vysiluji?Uz jsem ze sebe zoufala jak me to trapi a dost vadi....Dekuji

    16. ledna 14:07

    Dobrý den,

    děkujeme za dotaz do naší poradny. Věřím, že Vás trápí, že v tak hezkém období života, jako je čas před svatbou, musíte řešit pro Vás tolik nepříjemnou situaci. Máte pocit, že Vaše štěstí Vám nabourává nějaká žena komunikací s Vaším přítelem, i když – jak píšete – on Vám žádné podněty k žárlení nedává.

    Celý problém je v tom, a to jste zcela dobře vystihla, že máte z předchozího vztahu již nějakou – nebo spíše už více negativních zkušeností. Nejspíš se Vám již několikrát v životě stalo, že jste byla šťastná a potom se stalo něco, co Vám Vaše štěstí pokazilo. Teď máte strach, že když jste šťastná, opět přijde něco, co Vaše štěstí pokazí. To jsou přesně ty situace, kdy se nám v životě neustále opakují stále stejné věci, které nám pouze znovu a znovu potvrzují špatné nastavení a myšlenkové vzorce v naší hlavě. Tyto je třeba si uvědomit a následně je odstranit... jinak se nám budou v životě pořád objevovat. S tímto Vám ráda pomohu. Proto se zbytečně nevysilujte myšlenkami na to, co by se mohlo pokazit, a soustřeďte své síly na to, jak tato nastavení ze své hlavy dostat a své šťastné období před svatbou si užít.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Mgr. Petra Jirásková, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/petra-jiraskova