Vztahový kouč radí: Aleš Kalina

Vztahový kouč radí

Komerční sdělení
Aleš Kalina
Aleš Kalina

Přední kouč v oblasti vztahů a uplatňování svého talentu. Autor knih Partnerský manuál a Emoční rovnice. Jeho přednášky na téma, jak si zlepšit svůj život a najít kompatibilního partnera, navštíví ročně tisíce lidí.

Položit svůj dotaz »
  • Dobrý den, ráda bych znala Váš názor a doporučení k situaci, která nastala u mé kamarádky. Kamarádka (25) po pětiletém vztahu se svým přítelem otěhotněla. Počít miminko zkoušeli asi rok. Oba dva se po této zprávě, že je kamarádka těhotná, moc radovali a na miminko se těší. Stalo se to, že když kamarádka byla v šestém měsíci těhotenství, tak se objevila jiná a on se do ní zamiloval. Asi po měsíci jeho vztahu s jinou kamarádce sdělil, že jí už nemiluje a odstěhoval se od ní pryč k jeho nové přítelkyni. Důvod?: nechtěl jí být nevěrný a nechce si vydržovat milenku. Co vy na to?

    Daniela

    včera 14:28

    Dobrý den, Danielo,

    děkuji za Váš dotaz do naší poradny. Především je od Vás velmi pěkné, že se snažíte řešit náhle nastalý problém své kamarádky. Pro ni to musí být velmi těžká situace, když se svým přítelem zkoušeli počít miminko, a po úspěšném otěhotnění se objeví jiná, do které se partner zamiluje a odstěhuje se k ní. Odpovídat na tento dotaz ale není lehké už jen proto, že se nedotazuje sama kamarádka.

    Napadá mě rovnou několik otázek, které mohou mít spojitost s rovnicemi v hlavě Vaší kamarádky. Proč partner Vaši kamarádku již nemiloval a takto náhle ji opustil? Opravdu bylo miminko přáním obou partnerů? Jaký vztah spolu ti dva měli? A změnil se po otěhotnění?

    Je totiž možné, že ve vztahu byly určité nesoulady či nevyjasněné okolnosti, které Vaše kamarádka buď neviděla, nebo přehlížela v zájmu početí miminka. Možná i doufala, že se situace vyřeší právě otěhotněním.

    Bylo by dobré, kdyby do poradny napsala sama kamarádka, abychom dokázali identifikovat vzorce v její hlavě, které jí mohou bránit právě v dosažení vytouženého vztahu, a aby se jí již v budoucnu situace neopakovaly. Ač se to nezdá, naše podvědomí dokáže zařídit to, co si vědomě vůbec nepřejeme.

    Vaší kamarádce přeji hodně sil a ideálně ať napíše sama. Vám přeji, ať jste i nadále takovou oporou pro svou kamarádku.
    https://ales-kalina.cz/poradna/?utm_source=prozeny&utm_content=20170324_06

    Lukáš Fürst, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/lukas-furst/?utm_source=prozeny&utm_content=20170324_06

  • Dobry den mam kamarada ktery o mě pred lety stal a ja ho odmitla a ted jsme se potkali a zacli si psat ,ale nevim co si mam myslet o tom,ze me nikdy nepojmenuje a ani mi nerekne,jestli me ma rad...rekl mi,ze mu na me zalezi,obcas me nečekaně navstivi a odejde a kdyz ja nenapisu,par dni se ani neozve...jsme oba rozvedení.Dekuji za odpověď

    22. března 15:28

    Dobrý den,

    děkujeme za dotaz do naší poradny.

    Jste v rozpacích z kamaráda, který je s Vámi sice v kontaktu, ale zřejmě Vám nedává to, co od něj očekáváte. Možná v tom pořád hraje svoji roli fakt, že už se jednou s Vámi zklamal. Při rozvodu si jistým zklamáním asi také prošel a teď už je třeba opatrnější a potřebuje více času na to, než se citově otevře. Zatím mu možná stačí fakt, že je v kontaktu s někým, na kom mu záleží, a víc od toho v současné době nečeká.

    Proč ale Vy potřebujete potvrzení toho, že Vás má rád? Proč potřebujete, aby Vás neustále kontaktoval? Z poslední poznámky „jsme oba rozvedení“ usuzuji, že možná doufáte v to, že byste mohli být partneři. Nebo z jakého jiného důvodu potřebujete, aby Vám podával důkazy lásky a více svého času? Jestliže si sama jste vědoma toho, co opravdu chcete, tak si spolu otevřeně promluvte a kamarádovi své city a pocity řekněte. Nevím, jak daleko jste spolu v komunikaci na toto téma, a nevím, jak daleko Váš „vztah“ je. Možná oba čekáte na to, že ten druhý udělá nějaký krok.

    Nezamýšlejte se nad tím, proč ho neudělá on, ale zkuste se upřímně podívat na to, proč ho neuděláte Vy. Zkuste se podívat na to, jaké vzorce chování Vám toto znemožňují a jsou zodpovědné za to, proč tolik naléháte. Jaké pocity to ve Vás způsobuje a proč. Věřím, že se odpovědí na své otázky dopátráte, a kdyby to pro Vás bylo těžké, můžete se na mě obrátit.

    Mgr. Petra Jirásková, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/petra-jiraskova/?utm_source=prozeny&utm_content=20170320_06

  • Dobrý den , už nějaký ten měsíc mám přítele(18) a ze začátku to bylo fajn. Ale jak jsme spolu dýl a dýl víc a víc se hádáme. v mých snech mě nepodporuje , mé kamarádky uráží a je na straně těch kteří mu lžou. Bojím se ,že se semnou rozejde. Když začnu mluvit o téma Focení (chci být fotografkou a živit se tím) začne hned říkat věci tipu: to tě neuživý... nebo .. ježiš to je k ničemu ...nebo ... na co ti to bude ... stejně se neproslavíš... a takové . Nevím co si mám o tom myslet. Podporuju ho v jeho snech a koníčkách , on mě v mých ne.
    Je vůbec tenhle vztah vůbec k něčemu ?

    22. března 15:26

    Dobrý den, milá tazatelko,

    zeptám se Vás rovnou, proč v takovém vztahu chcete zůstávat? Z jakého důvodu se bojíte, že se s Vámi rozejde, když není partnerem, kterého chcete a který Vám nedává to, co od partnera očekáváte?

    Jeho chování Vám zrcadlí chování někoho z dětství, pravděpodobně jednoho z rodičů, případně oba. Dokázali Vás rodiče podporovat? Jak viděli Vaše sny a přání? Pomohli Vám v jejich dosažení, nebo je spíše utnuli? Pokud se stávalo, že jste byla zrazována od toho jít si za svým, pak je to právě ten důvod, proč to samé vidíte i momentálně ve své realitě.

    Zeptejte se tak sama sebe: Je to ten, koho chci vedle sebe mít? Ať si již řeknete ano, či ne, zapracujte pak na svých špatných Emočních rovnicích, které máte z dětství ukryty ve svém podvědomí.

    Můžeme na tom zapracovat i společně. Odstraníme staré vzorce a získáte tak realitu, ve které Vás budou druzí podporovat, budete úspěšná fotografka a budete mít po svém boku ideálního partnera.

    Mějte se krásně.

    Bc. Jan Perlík, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/jan-perlik/?utm_source=prozeny&utm_content=20170322_01

  • Dobrý den touto pisemni formou se vás chci zeptat zda je normální když partner se kterým jsem už 3 léta byl pořád myšlenkami někde jinde. Má svůj svět do kterého nevidím. Nekomunikuje semnou, vyhýba se mi. Nejraději je když je doma sám. To mi dá sám najevo že mám jít z bytu pric podle jeho chování. Když je sám doma tak má údajně lepší náladu je uvolnenej klidnej tvrdí jeho maminka která s námi zdili stejný patro a chodbu. Nebydlime pohromadě. Začala k nám chodit má přítelkyně která nevynecha jeden den bez návštěvy a věnuje se spíše mému příteli a ne mě. On má dobrou náladu rád ji dá nějaký dárek a její společnost mu dělá dobře. To jsem poznala když se jí zadíval do očí tak zrudnul, a zároveň si všiml že jsem to zahlédla. Když o ní mluvím ve špatném slova smyslu tak si ji brání zuby nehty. To mi po práci pravidelně řekne že dnes v tolik hodin opět přijde. Jakmile odejde je opět beze slov nervózní bez nálady a myšlenkami někde jinde. Říká mu mysacku plyšovéj medvídek atd. On tvrdí že je to kamarádství. Já tomu nerozumím ale nevěřím.

    22. března 11:30

    Dobrý den,

    mockrát Vám děkuji za dotaz, který jste vložila do naší poradny. Cením si toho, že jste se se svým problémem obrátila právě na nás. Pojďme tedy rozebrat Váš dotaz a pokusit se najít řešení pro Váš problém.

    Podle toho, co popisujete ve svém dotazu, musím říci, že vztah mezi Vámi a Vaším partnerem mi přijde poněkud chaotický. Omlouvám se za tento výraz, ale i když spolu jste již 3 roky, tak mi přijde, že se vlastně vůbec neznáte. Vy byste sice ráda trávila s partnerem více času a více pronikla do jeho světa, nicméně se Vám to za 3 roky stále nedaří.

    Myslím si, že místo toho, aby partner trávil více času s Vámi a snažil se, tak se Vám vyhýbá a je raději sám doma, než aby s Vámi podnikal různé aktivity. Nekomunikuje s Vámi, vyhýbá se Vám a je mu lépe, když je sám než s Vámi, a neustále dává najevo, že je mu samotnému lépe. Je více uvolněný a klidný. Ovšem co s tím?

    Já osobně bych Vám doporučil položit si otázku: „Stojí mi tento partner za to, abych snášela neustálé odmítání a abych se kvůli němu neustále omezovala?“ Snažte se k sobě být absolutně upřímná. Není škoda trávit čas s partnerem, kterému dělá společnost jiné ženy lépe než společnost Vaše a snaží se jinou ženu bránit zuby nehty?

    Vím, že má odpověď může působit poněkud ostře, ale věřte mi, že není nic horšího než po určité době dospět k tomu, že snaha, kterou jste do vztahu vkládala, byla vlastně zbytečná. Jak se říká: není čas ztrácet čas.

    Váš osobní příběh mě opravdu zaujal, jelikož i já sám vím, jaké to je vkládat čas do špatného vztahu. Proto pokud byste si chtěla promluvit o svém problému osobně, tak Vám moc rád věnuji svůj čas. Pokud byste měla zájem popovídat si o svém vztahu, tak mě neváhejte kontaktovat na můj osobní e-mail: kalina.marek@http://aleskalina.cz

    Budu se těšit na Vaši odpověď.

    Přeji krásný den.

    Marek Kalina, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    profil >> https://ales-kalina.cz/koucove/marek-kalina/?utm_source=prozeny&utm_content=20170316_01

  • Dobrý den,

    Jemu 25 let a jmenuje Pavla a mám problém, žijí starším přítelem a neklape nám to moc protože strašně žárlí a nevím jak stoho ven a nevím jak se sním rozejít protože už je to neúnosne hlavně kdys se opije tak je to k nevidrzeni už jsme spolu 8 let dekuji

    21. března 14:01

    Dobrý den, Pavlo,

    věřím, že vztah se starším přítelem, který žárlí, je velmi náročný. Vztah sám o sobě nemůže fungovat, pokud je v něm nedůvěra.
    Vím, že nevíte, jak z toho ven. Může být těžké vztah ukončit. Takový vztah, kdy je žárlivost ještě v kombinaci s alkoholem, je velmi vyčerpávající.
    Uvědomte si svoje myšlenky. Uvědomte si, co doopravdy už nechcete, a dalším krokem je se rozhodnout.
    Můžete si s partnerem promluvit ve chvíli, kdy není opilý. Zkuste zjistit, proč propadá žárlivým pocitům, proč tolik pije. Řekněte mu otevřeně své pocity a obavy o Váš vztah.
    Pokud bude pokus o promluvu neúspěšný a Vaše rozhodnutí o rozchodu konečné, pak si naplánujte jednotlivé kroky a odejděte. Vztah s alkoholikem Vás postupně může zničit. Pokud možno, neříkejte mu, kam jdete, ať máte pro začátek klid. Srovnáte se s novou životní situací a přivyknete si. Dáte si odstup a budete mít příležitost urovnat si své.

    Mou otázkou ale je, proč jste si našla žárlivého alkoholika. Tato situace se Vám v životě bude opakovat. Doporučila bych Vám zjistit podobnost i v předchozích vztazích, jestli jsou si partneři podobní. Riziko, že si najdete dalšího partnera se sklony k žárlivosti a alkoholu, je velké. Pokud budete potřebovat více informací, můžete se obrátit na některého z koučů nebo vyhledat své vzorce pomocí dostupných knih. Pomůže Vám to pochopit, proč v takovém vztahu setrváváte a proč jej vyhledáváte.

    Držím Vám palce, mějte odvahu, a kdybyste potřebovala, napište. Jsem tu pro Vás.
    https://ales-kalina.cz/poradna/?utm_source=prozeny&utm_content=20170320_07

    Iveta Prokšová, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    profil >> https://ales-kalina.cz/koucove/iveta-proksova/?utm_source=prozeny&utm_content=20170320_07

  • Dobrý den. prosím o pomoc neb o radu jak dál ?? Manžel je velký lhář, taktik, manipulátor.
    S manželem jsme 25 let. Začalo to idealní manželství, stavba, děti, plno práce . . .člověk si ani neuvědomí, že ten čas tak utíká. A já říkala, že mám hodného manžela. ALE !!! Postupem času , jak děti odrustali, práce ubylo, jsem občas zjistila, že manžel si rád zalže, pomlčí, neb to uplně překroutí.
    Např....Chce na dovolenou ( caa 50.000kč) Holkám, řekne -- mamka chce na dovolenou. Mě řekne, holky říkali, že by rádi jeli na dovolenou. Co by maminka neudělala, hurá, jedeme na dovolenou. A tam manžel řekne, já na dovolenou nemusím, jedu kvuli děte.
    --- Dcera chce stěhovat pokoj, poprosí tatky o pomoc. Ten ju seřve,stehovat nebude, dcera, pláče (12 roku ) Ja ju uklidním po hodině přijde manžel za mnou a řekne MĚ -- vidíš, co děláš za ostudu, holka kvůli tobě brečí !! Při zvýšenem hlasu a vulgárním, mě slovně utluče ! Já tomu uvěřila.
    Tchýně mu porádí, on přijde za mnou, a prezentuje to jako svůj nápad. Když se ho zeptám, čí je to napad, tak se kroutí, aby neřekla tchýně a zahrajeto, že to je jeho nápad.
    --Chceme jit na Bowling- manželovi se nechce ! Řekne, já jsem tam volal, ale mají obsazeno. Bohužel !!!
    --Ráno v so přijde do kuchyně a řekne je 9 hod, běž vzbudit děcka !!!!! Já jdu a řeknu děti vstávat . Po 10 letech jsem řekla, mužeš je vzbudit ty, já mám ruce od mouky !!. ON JE VZBUDIT NEŠEL ! a já je chodila budit celé ty roky.
    --- Oznámí, že koupil do práce 1 vino . Nečekal , že pujdu na chodbu a tam u kabele uvidím 2 vína. Na dotaz , že tam jsou 2 mi DURAZNĚ A ZVÝŽENÝM TONEM ŘEKL--- ŘÍKAL, JSEM 2 VÍNA, ČÍM POSLOUCHÁŠ !!!!!! slovně mě utluče.
    Ma něco koupit- a nekoupí, tak použije slova - Už neměli, v práci jsem končil pozdě a to mám ještě lítat po obchodech !!! ( končil ve15 hod ) spolíhá na to, že nevím kdy končil minulý týáden.
    To že mnluví, sprotě a vulgarně je na denním pořádku.

    A to je psaní do nekonečna . Toto jsou takové menší lži, nehorší jsou ty, když ON udělá doma ostudu, nadá dceři , a pak to v klidu svede na mně !! A já mu to tolik let uvěřila.
    Dceři řekne bíla a mě černá.

    Né jednou jsem s ním o tom mluvila, proč to děla, proč se tak chova ???slíbí, že už se tak chovat nebude !
    A stejně se tak chová a já si ani někdy neuvědomím, že se tak opět ke mně chová. Každý den, když přijde z práce domu, ho pozorně poslouchám, co říká. V kolik v práci koncí, protože za dva dny mi řekne jiný čas !!! Jestli mají hodně práce nebo málo- protože za týden řekne jinou verzi. My občas topíme hlím, poslu ho zatopit, dojde a řekne, už MĚ hezky topi. Za dvy dny zjistím, že než sešel dolu, tat už mněl děda zatopený a ten čas prokecal s tchýni.
    Co a jak s ním mám dělat, nekouří, nepije, peníze se snaží vydělat.
    Ale to jeho lhaní mě unavuje, vyčerpává. Už mně nebaví kontrolovat, co říká, hledat, důkazy a rgumenty, že mi lže !!!

    A co mi vadí je, že VENKU na tchýni, sousedy, kamarády je milý, hodný, společenský, každého na dálku zdraví, vykláda a vše udělá, vyhoví. Přijde domu, a spustí, že je to P....A, KOK...T, ČU....K
    Když já jsem venku, tak řekně, co tám s ní vykládáš je to P..A.
    Rodičum se bojím pomoct, nadá mi ! Ale sám jim za mými zády pomáhá, ani netušíte, jak ho má moje matka ráda. Né jednou mi řekla, že Manžel se k nim lepe chova. A víte, jak je nazýva i před dětma ?? strup, kok...t, vysr....

    Co mám dělat ????? děkuji za odpověd

    20. března 15:17

    Dobrý den,

    děkujeme za dotaz do naší poradny.

    Z Vašeho dotazu je zřejmé, že Vás život s manželem, o kterém si myslíte, že je lhář a manipulátor, unavuje a vyčerpává. Neustále ho pozorujete, co říká, hledáte důkazy jeho lží a snažíte se ho z jeho lží usvědčit. Věřím, že svoje důvody vidíte jako správné a oprávněné. Možná si ale už neuvědomujete, jak tím ubližujete sama sobě. Tato skutečnost Vás opravdu musí velice vyčerpávat.

    Možná jste se už tolik zaměřila na sledování těchto negativ, že už si pomalu přestáváte všímat hezkých věcí.

    Zkuste se více zajímat o to, proč se Váš manžel takto chová. Určitě jste si takového před lety nenašla. Svoje chování změnil v průběhu Vašeho soužití. Z nějakého důvodu jeho mozek vyhodnotil, že lhát je pohodlné nebo jednodušší a tomuto se přizpůsobil. Lhal pravděpodobně víc a víc a teď už se možná ztrácí mezi svými výmysly a skutečností. Že Vám slíbí, že nebude lhát, je od něj sice hezké, ale bez toho, že nepřijdete na důvod, proč to dělá, bude pro něj velice těžké se tohoto zlozvyku zbavit.

    Na druhou stranu by bylo dobré se zamyslet i nad tím, jestli Vy sama nějak neovlivňujete chování svého manžela. Proč zrovna Vám tolik lže a Vy jste neustále s jeho lživým a sprostým chováním konfrontována? Proč se chová k ostatním dobře a k Vám, své vlastní ženě, ne? Kde nastala změna a proč?

    Manžela ze dne na den asi opravdu nezměníte, ale když se zaměříte více na sebe, budete se snažit pochopit více souvislosti, zapracujete na sobě... potom následně i manžel začne měnit chování k Vám. Za zkoušku to rozhodně stojí. Ráda Vám s tím pomohu, když budete chtít.
    https://ales-kalina.cz/poradna/?utm_source=prozeny&utm_content=20170315_03

    Mgr. Petra Jirásková, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    profil >> https://ales-kalina.cz/koucove/petra-jiraskova/?utm_source=prozeny&utm_content=20170315_03

  • Dobrý den, mohu tímto požádat o Váš názor? Jsem s manželem 24 let, děti 23 a 11 let. Manželství (dle názoru obou) v pořádku, po všech stránkách, manžel silná osobnost, já pro klid ustupovala, ale fungovalo to. Až do doby, kdy potkal svou bývalou lásku, můj povahový opak. Nevěra, lži, odchod manžela k ní, poté návrat, slib, že to celé ukončí. Nestalo se, žádala jsem jej, aby se odstěhoval na neutrální půdu a rozmyslel se, tvrdil, že chce být s námi, ale neví, jak to na druhé straně ukončit. Když jsem pak po příjezdu z nemocnice po mé těžší operaci zjistila, že namísto u mne trávil čas po práci s ní, rozhodla jsem se a s dětmi se odstěhovala, aby měl prostor si vše rozmyslet. Je to šest měsíců. Pracujeme spolu, vidíme se denně. Pouto tam stále je, mluvili jsme o budoucnosti, co bychom museli dělat trochu jinak, ale manželův názor - já jsem vše zkazila, když jsem odešla z domu. S ní a její rodinou se do této chvíle stýká. Manželství nezavrhuji, manžela stále miluji(zřejmě i on mě), jen dle mého názoru musí přerušit veškeré styky s ní a její rodinou, abychom mohli fungovat my (on je velmi žárlivý, netrpěl by nic z toho, čím jsem prošla a procházím já). Aby viděl, zda bez nich skutečně může "žít" a nemusel mi v budoucnu lhát, aby se s nimi mohl stýkat. Potřebuji mu znovu začít věřit. Na druhou stranu jsem mu řekla, že není nic špatného na tom se s nimi vídat, pak ale nemáme šanci my dva. Manžel se "nemíní zbavovat kamarádky a kamarádů", dokud já se nevrátím zpátky. Pak samozřejmě vše ukončí, ale takových slibů už jsem za 3 roky slyšela... Dnes mi manželova maminka také řekla, že jsem tím odchodem udělala chybu. Že je paličák a neustoupí, protože JÁ jsem odešla. Vím, co chci, jenom mě chvílemi znejistí. Je můj postoj přehnaný? Nemají náhodou pravdu? Nejsem to já, kdo náš vztah definitivně potopí? Mám pocit, že si mě manžel neváží, a když se vrátím za stávajících podmínek, bude to ještě horší. Vše otáčí proti mě, podezřívá, vymýšlí mi partnery... Předem si vážím Vašeho názoru.

    ivkrma
    20. března 13:06

    Dobrý den, milá tazatelko,

    je mi líto, čím procházíte. Trošku si to shrneme. A už při tom, jak to budete číst, se Vám bude dařit si ujasnit, na čem jste a co dál.

    Manžel není silný, ale dominantní. A Vy jste pro klid ustupovala. Proto si Vás nevážil. A protože jste mu dala prostor a svůj si nechala vzít, roky mu to vyhovovalo. Měl pocity jistoty. Když potkal bývalou přítelkyni, tak právě to, že ona tam tak „pro něj není“, že ona je Váš pravý opak, mu imponuje. Musí usilovat. A muž doufal, že mu to jako vždy budete tolerovat. To, co máme, to nás nebaví, to, co nám utíká, bez toho nemůžeme být.

    Když jste se odstěhovala, což bylo jediné správné řešení, uvědomil si, že nyní musí převzít odpovědnost za svá jednání. A to se mu nechce a nechce, aby druzí viděli, že on je ten špatný. A tak na Vás přehazuje „vinu“ všemi možnými způsoby, a ještě si klade ultimáta. Očekává od Vás, že opět převezmete zodpovědnost za jeho rozhodnutí. Až Vy, pak teprve on. Je to jen obyčejné vydírání. A Vy byste se chtěla k takovému muži vrátit? Ještě Vám připadá silný?

    Jestliže Váš muž neví, kam a ke komu patří a co vlastně chce, co s ním? To, co mezi Vámi je, bohužel už není láska, ale silná závislost. Strach. Bojíte se jeden druhého pustit a s tím staré jistoty, protože pak byste se museli konfrontovat každý sám se sebou. Zvládnout svůj život každý sám za sebe. Bojovat s pocity opuštěnosti.

    Vím, není to lehké čtení, ale pokud se nepodíváte pravdě do očí, budete si nechávat ubližovat dál. Už je čas si sama sebe začít vážit bez ohledu na to, co řeknou druzí a jestli Vás někdo odsoudí. Pro Váš život jste nejdůležitější člověk Vy. A věřte, Vy to zvládnete.

    Pokud se budete chtít dál ptát nebo se se mnou poradit jak dál, najdete mne na:
    https://ales-kalina.cz/poradna/?utm_source=prozeny&utm_content=20170315_08

    Ing. Venuše Militká, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    profil >> https://ales-kalina.cz/koucove/venuse-militka/?utm_source=prozeny&utm_content=20170315_08

  • Dobrý den,
    Mám problém s novým vztahem. Vše to začalo před 2 lety, kdy jsem chodila se svým teď už expřítelem (22let). On má staršího bratra (26let a mně je 19) se kterým mě seznámil a už od prvního pohledu byla mezi námi silná chemii, pohledy, flirtování, narážky. S mým ex jsme se rozešli v listopadu. Jenže jednou jsem se rozhodla, že napíšu tomu staršímu, protože mi velice chyběla jeho přítomnost. Slovo dalo slovo a hned druhý den jsme spolu vyrazili na víno, kde se projevila naše vzájemná přitažlivost a začali jsme spolu chodit. Dva měsíce jsme se scházeli po taji, protože jsme nechtěli aby se o nás můj ex dozvěděl, bohužel oba bydlí ještě u rodičů, ale 26let se chystá stavět. Před měsícem se náš vztah provalil protože já u nich doma ztratila náušnici a můj ex ji paradoxně našel a vše si dal dohromady. Teď celý problém. Ex se přestal se svým bratrem bavit a mně psal sms typu chybíš mi, miluji tě, neodpustím vám to a tak. Jednou když jsem to nevydržela napsala jsem mu ať toho nechá a vylezlo z něho že bere antidepresiva a že tyhle sms píše jen když se ještě napije alkoholu na ně. Tohle jsme museli vážný začít řešit s mým přítelem (starším),protože potřebujeme aby můj ex dodělal maturitu tenhle rok. Můj přítel mě miluje a nechce o mě přijít, rozhodně se nechceme rozejít. Teď neměl 5 let žádnou přítelkyni kvůli spoustě práce a já jsem první holka do které se dokázal zamilovat a otevřít se mi. Dohodli jsme se, že memu ex řekne, že jsme se dohodli, že to ukončíme, ale doopravdy jsme stále spolu. On doopravdy přestal brát Lexaurin a začal se i chovat normálně. Děláme to jen kvůli jeho maturitě.
    Vás se ptám, máme někdy šanci na normální vztah? Jak říct mému ex, že jsme stále spolu nebo ze jsme náš vztah obnovili, aby pochopil, že se máme rádi a neděláme mu to schválně? Nevíme, jak dál až udělá maturitu. Chceme jen aby náš vztah akceptoval a smířil se s tím a nebylo takové dusno v rodině. Jeho táta nám to přeje jen jeho mamka je na straně mého ex.
    Deluji za odpověď a za radu

    17. března 13:31

    Milá tazatelko,

    z toho, co píšete, Vás stále velmi ovlivňuje předchozí vztah. Přestože Vy jistě máte jasno a vše dořešeno, Váš expřítel se s rozchodem nemůže vyrovnat. O to hůře celou siutaci snáší, protože Vás vídá se svým bratrem.

    Každý s nás potřebuje jiný čas pro vyrovnání se s rozchodem. On se s tím vyrovná. Promluvte si s ním, bude-li třeba. Nechte ho celou situaci dopochopit. Dejte mu čas.

    Je velmi milé, že na něj berete ohledy a upřednostňujete jeho vzdělání. Nebojte se, jistě se brzy vše srovná a Váš expřítel se brzy vrátí do běžného života a i Vy si pomalu vrátíte život do normálních kolejí.

    Držím Vám palce. Pokud budete ještě něco potřebovat, napište.

    Iveta Prokšová, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://goo.gl/HKPnMF

  • Dobry den,

    S manželem jsme spolu přes 10 let. Děti zatím žádné nemáme. Jsem naivní, když si myslím, že bychom víkendy měli trávit společně nebo alespoň jeden den z víkendu? V týdnu se moc nevidíme. Manžel o víkendu jeden den traví na florbale a druhý vyráží na kole. Jezdí dlouhé a náročné trasy a já mu nestačím, abych mohla jet s ním. Nechci mu nic zakazovat, ale citím se dost odstrčená. Je to normální nebo je to jen moje romantická představa, že bychom o víkendu měli trávit čas spolu?

    Předem děkuji

    15. března 11:09

    Dobrý den,

    mockrát děkuji za Váš dotaz, kterým jste přispěla do této poradny. Jsem rád, že jste se s problémem, jenž Vás tíží, obrátila právě na nás. Pojďme se tedy společně podívat na to, co Vás trápí.

    S partnerem jste již 10 let, proto si myslím, že naivní rozhodně nejste. Každý má své zásady a požadavky, které by od vztahu rád dostával. Například trávení společných víkendů nebo trávit celkově společně více času.

    Proto bych Vám doporučoval si s partnerem sednout a mezi čtyřma očima si vyříkat, co Vám vadí, a společně se pokusit najít řešení k tomu, abyste se ve vztahu cítili oba šťastně a spokojeně. Snažte z této debaty neodejít do té doby, dokud nebudete mít jasné odpovědi na všechny otázky!

    Myslím si, že Vás partner poměrně dost zanedbává a věnuje se hlavně sám sobě, což určitě není ve vztahu správné. Jistě si na základě tohoto chování musíte připadat odstrčená. Ovšem nebojte! Věřím tomu, že pokud si s partnerem společně promluvíte, jak píšu v prostřední části odpovědi, tak se vše jistě urovná a Vy budete vědět, jak dál ve vztahu fungovat.

    Jelikož vztahové věci s klienty řeším velice rád, tak bych moc rád slyšel i Váš vztahový příběh. Proto bych Vám rád nabídl svou pomoc. Přesněji tím myslím 2 hodiny koučinku za cenu 1 hodiny. Při těchto dvou hodinách byste mohla přijít na odpovědi, proč Vás partner takto odstrkuje. Pokud byste měla zájem, tak se můžete objednat na mém profilu níže.

    Není čas ztrácet čas. :-) Proto se budu těšit na Váš příběh.

    Přeji hezký zbytek dne.

    Marek Kalina, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/marek-kalina?utm_source=prozeny&utm_content=20170313_10

  • Dobrý den, chtěla bych vás požádat o radu v komunikaci s přítelem, jsme spolu skoro 5 let,máme odrostlé děti a každý svůj byt, žijeme spolu minimálně 4 dny v týdnu. Na začátku vztahu jsme si řekli o svých rozvodech, rozchodech, ale přítel není tak sdílný a o přítelkyni se kterou jak řekl se rozešel 7 měsíců, než jsme se potkali mi neřekl nic a ani nechtěl, velmi se bránil. Jen jsem věděla, že s paní na patře vyměnil byt, protože manželce vyplácel byt, tak se stěhoval do menšího Paní má dorůstajícího syna, občas se potkáme a viděla jsem jí i s nějakým mužem? Jejím zvláštním chovaním, když jsme se potkaly jsem se nezabývala, přehlíží mě, neodpovídá na pozdrav, jakoby utíkala. .... a tak mi to najednou došlo, že to je ta bývalá přítelkyně. A leží mi to v hlavě, připadám si jak pitomec, měl mi to přítel říci? skončilo to, jaká je moje perspektiva s ním? Dokážu se tvářit, že jako nic a nemluvíme o tom... to je zlé najednou to vyplave a vyčtu mu to, to nechci. Poradíte mám si s ním o tom promluvit? nechci ho dostat "do kouta" na vztahu mi záleží, ale dle mého, ale je třeba to vyčistit? Ale bude překvapen, netuší, že mi to došlo z jeho a jejího chování i když po 5ti letech? Moc děkuji za radu. vaše čtenářka Lenka Malá

    14. března 15:21

    Dobrý den, paní Lenko,

    z Vašeho dopisu cítím nedůvěru. A není se co divit. Máte pocit, že jste si všechno před lety vyříkali, a ejhle, není to úplně všechno.

    Dokážu Vás pochopit, že když Vám partner neřekl o bývalé přítelkyni, že se cítíte podvedená.

    Na druhou stranu žijete podle všeho dobře. A možná, že všechno, co si myslíte o paní z domu, jsou jen domněnky. Taky je možné, že Váš přítel neviděl potřebu o ničem hovořit, když je vše pryč. Možná nechtěl otevírat bolesti.

    Ale Vy nemáte klid. A proto bych doporučila otevřeně se partnera zeptat na to, co Vás znejisťuje, a říct mu, že Vás to trápí. Je to přece dospělý chlap. A nechat si vysvětlit situaci, stejně jako požádat partnera, aby k Vám byl vždy naprosto čestný a upřímný.

    Máte pravdu, že ve vztahu by neměly být tajnosti. Pak trpíte pocity nejistoty. Ale vše je minulost, takže výčitky nejsou na místě. Pokud chcete vztah dál rozvíjet, budete muset v sobě najít sílu přijmout situaci, jaká je, a žít tady a teď. Když k Vám partner nebude upřímný, bude na Vás, jak se k jeho jednání dál postavíte.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Ing. Venuše Militká, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/venuse-militka