Vztahový kouč radí: Aleš Kalina

Vztahový kouč radí

Komerční sdělení
Aleš Kalina
Aleš Kalina

Přední kouč v oblasti vztahů a uplatňování svého talentu. Autor knih Partnerský manuál a Emoční rovnice. Jeho přednášky na téma, jak si zlepšit svůj život a najít kompatibilního partnera, navštíví ročně tisíce lidí.

Položit svůj dotaz »
  • Dobrý den - mám 48let a manžel53. Je můj druhý manžel a já jeho třetí(rozvod, pak vdovec). Jsme spolu 11let, děti spolu nemáme. Před 4měsíci jsem přišla na jeho nevěru. Trvala asi 4měsíce s naší společnou známou, tehdy čerstvou vdovou. Říkal mi, že jezdí do lesa-myslivec, ale jezdil 25km k ní, asi 1x14dní. Je o 5let starší než on a trochu ráznější a drsnější, než on snese. Ale měl u ní zřejmě víc lepšího jídla s masem a sexu bez ochrany. Nic jsem nepoznala, choval se ke mě stále hezky a mile, doma, před lidmi i před ní. Vyhrožovala mu sebevraždou, slibovala žejí nemusí dávat peníze, jen dva tisíce a pohodlný život na kavalci. Tvrdil jí, že nemá důvod mě opustit, ona na něj dost i hrubě tlačila.Řekla, že jeho rodina si na ni zvykne a jeho rodiče tady už dlouho nebudou. Mě důvod k nevěře nevysvětlil. Když jsem na to přišla, okamžitě bez váhání to ukončil a tvrdil, že je rád, a že jsem na to mohla přijít už dřív, byl by rád. On je rád, že je s ní konec, ona má nového chlapa, kterému koupila drahé auto. A já se trápím, brečím, nechápu to, myslím na to...deptá mě představa, že se k ní choval jako ke mě, jakmile je ke mě milý a něžný. Chci s ním zůstat, ale už to není ono, z mé strany. Nejsem šťastná a ani spokojená, nevím jak se s tím vyrovnat a žít normálně dál.

    dnes 13:08

    Dobrý den,

    děkuji za Váš dopis. Prožíváte hodně náročné období; přijít na nevěru, a vůbec na to, že partner lhal, je jeden z nejbolestnějších pocitů. Člověk zažívá pocity ponížení a zrady.

    Píšete, že ho zřejmě nalákaly výhody, ať už v jídle, či sexu, které u jiné ženy měl. Z toho vyplývá, že je velmi nezodpovědný vůči Vám i Vašemu vztahu. Přijde mi nejen dětinské, ale i ubohé, necitlivé, když Vám řekne, že by byl i rád, kdybyste na jeho nevěru přišla dřív a on to mohl ukončit dřív. Sám to nedokázal? To znamená, že neovládá sám sebe, neumí se rozhodovat sám za sebe? Neví, kdo a co je pro něj skutečně důležité?

    Přenechává odpovědnost i řešení na Vás. Vůbec jako by necítil, jak tím ublížil. Teď možná bude chtít po Vás, ať najdete sílu si to v sobě vyřešit a jedeme jakoby nic dál?
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Chcete s ním zůstat, ale už to není ono. Ano, partner ve vašem vztahu narušil důvěru. Vyhojit nevěru a začít znovu věřit je možné, ale nějaký čas to trvá. A ještě jen tehdy, když se rozhodnou oba a oba pro to něco udělají. Abyste to ustála, je třeba změnit některé vzorce z dětství, které způsobují, že se Vám pak dějí ve vztahu takto bolavé věci.

    Více se na toto téma dočtete na http://www.ales-kalina.cz Tam také v současné době probíhá akce, kdy si můžete popovídat s koučem dvě hodiny za cenu jedné. Pomůže Vám ve Vaší bolesti a ukáže další možnou cestu. Nabízím Vám v tak těžké situaci svoji pomoc a podporu. A je možná i přes Skype z pohodlí domova.

    Ing. Venuše Militká, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/venuse-militka

  • Dobrý den, mám vztah, který trvá již 4 roky, 2 roky jsme manželé. Postupně ale přestávám být ve vztahu šťastná.. Manžel je dost flegmatický typ člověka, i když je na něm vidět, že mě asi opravdu miluje, z mé strany se to nějak záhadně vytrácí. Snažila jsem se horem dolem být pro něj tou pravou, ale nějak se rozcházíme v tom, co chceme, pro mě je to poměrně zásadní, ale pro něj nejspíš ne, vždy se to nějak promlčí a neřeší se to. Ale ve mě se to hromadí. Je doopravdy skvělý člověk, nerada bych mu ublížila, ale přestávám věřit tomu, že se to vůbec někdy zlepší. Děsí mě skutečnost, že bychom šli od sebe, ale tenhle život je o ničem, žijeme vedle sebe, ne spolu. Nějak se to ve mě celé zlomilo. Nevím, co s tím dál. Máte nějaký tip? Děkuji Marie

    dnes 13:06

    Dobrý den,

    děkuji za dotaz, který jste napsala do naší poradny.

    Musím Vám dát za pravdu, že pokud se lidé ve vztahu rozcházejí v tom, co chtějí, potom mohou zažívat nepohodu. Jejich situace, jejich vztah jim přestává dávat smysl.

    Někdy vztah živí to, že partnera nejen uznáváme jako skvělého člověka, ale obdivujeme ho.

    Obdivujeme ho třeba za to, jakou má povahu.

    Píšete, že je manžel flegmatik. Vyhovuje Vám to, nebo je to spíše důvod k Vaší nespokojenosti?

    Pro manžela jste se snažila být tou pravou. Pokud se snažíme, většinou nás tato snaha stojí úsilí.

    Byl manžel pro Vás tím pravým?

    Byla jste pro něj někdy tou pravou?

    Pokud jste na pochybách, zda má Váš vztah smysl, doporučuji Vám, abyste si udělala test vztahové kompatibility, který Vám může ukázat více o tom, jaká dynamika Váš vztah provází.

    V čem se shodujete, zda se náhodou nerozcházíte v důležité oblasti.

    https://ales-kalina.cz/blog/vztahy-blog/nesnazte-se-opravovat-nekompatibilni-vztah.

    Pokud byste chtěla se svou situací pomoci, máme v nabídce koučink 2 hodiny za cenu 1.

    Na webu https://ales-kalina.cz/koucove můžete v nabídce koučů využít tuto časově omezenou nabídku.

    Mám zkušenost, že i po jednorázovém koučinku si klienti často uvědomí důležité skutečnosti, které jim ve všedním životě unikají.

    Na závěr bych ráda dodala jediné: Není špatné, není ostuda odejít ze vztahu, pokud jsme v něm dlouhodobě nešťastní. Je ale velmi smutné, pokud se obětujeme a zkoušíme opravovat něco, co je odsouzeno již dopředu k neúspěchu.

    Petra Horáčková, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/petra-horackova

  • Dobrý den,
    s přítelem jsme spolu byli rok a půl, věřili jsme že je to láska na celý život, opravdu jsme si rozuměli, tak jsme před cca 3 měsíci začali spolu žít. Jenže začali problémy, banální, měla jsem strach že o něj přijdu a hlídala ho. Vím to, uvědomuji si své chyby. Partner mi nikdy nic neřekl, vždy že je šťastný apod. Ale jednoho dne mi řekl, že to tak nechce a že vztah ukončuje, že chce být půl roku sám a že si uvědomil že se k sobě nehodíme.
    Byla jsem z toho v šoku, takového skvělého partnera jsem nikdy neměla a on také ne. Rozumíme si úplně ve všem, máme stejné priority i životní cíle. Bohužel jsme oba dělali chyby v tom že jsme měli tzv. "upjatý" vztah a snažili jsme se být stále spolu.
    Je možné vztah navrátit zpět? Co mám dělat, dát mu čas? Je možné že se vrátí? Nebo neexistuje nějaká možnost poradenství? Jak mu mám dokázat, že ho stále miluji, jsem si vědoma svým chyb, že je umím napravit a že my dva k sobě patříme?
    Děkuji za odpověď
    Veronika

    včera 14:31

    Milá Veroniko,

    děkuji Vám za dotaz do naší poradny.

    Vím, že pocit, že jste potkala lásku svého života, je to nejkrásnější, co můžete zažít. Ve všem si rozumíte, máte stejné hodnoty, stejné životní cíle, stejné priority, a tak je dalším krásným krokem začít spolu žít.

    To je zásadní krok ve vašem vztahu, který jste udělali. Každý jsme jiný, i když se podobáme, máme svůj nezaměnitelný otisk, svůj pohled na jednotlivé věci a přístupy. Svůj originální přístup k řešení věcí. Ty banální problémy, o kterých píšete, v podstatě vymezují Vaše hranice. Hranice sebe samých, i hranice vztahu. Není podstatné, jaké chyby děláte, je podstatné, jestli se z těch chyb poučíte a vezmete si informace, které Vám přinášejí.

    Co je ale otázkou, proč jste začala mít strach? Proč jste se začala bát, že o něj můžete přijít? Bydleli jste spolu, v zásadním jste se naprosto shodovali. Pravděpodobně nemáte dostatečnou důvěru v sebe. Bojíte se, že by Vám to nemuselo vyjít. Proto jste v tu chvíli začala vyvíjet tlak na svého přítele a to je to, co se mu nelíbilo. Často si to ani neuvědomujeme. On se rozhodl s Vámi být, vybral si Vás, začal s Vámi žít a budovat budoucnost, a najednou se tam objevily pochyby.

    Změna parametru přinesla vám oběma nový stav a nedovedli jste se v tom uvolnit. Proto se Vám vztah zdál upjatý. Nabralo to na vážnosti a možná Vás to vylekalo. Vztah není o tom být stále s tím druhým. Je to o tom zachovat si svůj prostor, věnovat se svým zájmům, rozvíjet sebe, pozorovat se v nových situacích a růst v nich společně. To znamená dát dostatečný prostor i druhému. A hlavní je o všem mluvit, ptát se, jak se cítí, zajímat se, jen neomezovat. Na takových základech můžeme budovat.

    Veroniko, všechno je možné. Je tedy i možné vrátit vztah zpátky. Věřím, že Váš partner ví, že ho milujete, jen jste ho svou láskou téměř udusila. Doporučuji, abyste si s ním promluvila. Dejte prostor jemu, ptejte se jeho, jak se cítil. Co ho dusilo. Jestli to vidí jako nepřekonatelnou překážku. Zkuste navázat na chvíle, kdy jste to ještě nebrali tak vážně, kdy v tom byla lehkost a chuť být s tím druhým.

    To Vám poskytne odpovědi na Vaše otázky. Komunikace je základem, protože pak vznikají pochyby a domněnky, které vztah nepostaví, ale zničí.

    Držím Vám palce a budu ráda, když mi dáte vědět, jak se Vám to podařilo, nebo když budete potřebovat s něčím poradit.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Iveta Prokšová, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/iveta-proksova

  • Dobrý den,

    asi prvotně popíši časové body a posléze položím svůj dotaz, aby to bylo přehlednější

    - rok 2008 dala jsem se dohromady s přítelem (mě 18 let, jemu 20 let) - trávili jsme spolu téměř každý den, víkendy jsem u něj přespávala (bydlel v té době s rodiči)

    - rok 2012 přítel začal pracovat v jednom nejmenovaném dost vytíženém potravním řetězci

    -rok 2014 našli jsme si první společný podnájem

    - jelikož mám hodně nemocnou maminku a dva starší sourozence, tak jsme byli vychovávání trošku jiným způsobem a vlastně se tím naučili za každých okolností se sami o sebe postarat a držet všichni při sobě (miluji svoje rodiče i sourozence a přesto, že to bylo velmi náročné, tak jsme měli hezké dětství)

    - přítel byl spíše trošku od rodičů rozmazlován a dostal téměř vše na co si ukázal (máme obě dvě rodiny mezi sebou výborné vztahy a stýkáme se)

    - přítel byl hodně typický puberťák a můžu říct, že opravdu u něj zrovna platí to, že puberta klukům vydrží i po 20 roce, užila jsem si kolikrát opravdu s ním dost, pomáhala jsem mu žehlit průšvihy (nebyla to nijak velká katastrofa), dost věcí mu pomáhala zařídit...

    No a teď k jádru věci. Poslední dobou (cca 2 roky) řešíme to, že je přítel dost podrážděný, protože prostě už je "alergický" na lidi (důvodem je, že v práci je opravdu dost zákazníků, kteří jsou dost nepříjemní atd) a přítel prostě není ten typ člověka, který by to uměl jen tak přejít. A neustále je naštvaný, pořádně mě nevnímá, řeší pořád jen "já,já,já" a cokoliv řeknu, tak to kolikrát ani nedoposlechne a už se na mě usurpuje a to přitom ani nemůže vědět, co mu chci říct, když mě nenechá domluvit. A já už na cokoliv rezignovala, už nemám silu se s ním případně pohádat, jak dřív.Už mu nemůžu cokoliv říct. Teď i začal chodit s tím, že vlastně mu bude pomalu 30 a nemá ani ještě svůj byt, že vlastně nemá ani na to pomalu peníze (máme krásný podnájem v Praze, ale s hypotékou to dneska není sranda), když jsem chtěla dítě (mám dobrou práci, mohu pracovat i s miminkem z domu), že by nebyl problém ho uživit, tak se prostě toho bojí a pak lamentuje, že prostě nemá zase nic. Téměř už spolu ani nespíme, dáme si jen pusu, když se loučíme, už ani nestojí pořádně o fyzický kontakt, který mi už dost chybí. Snažili jsem se to xxx krát řešit, on si to uvědomuje, ale je ve fázi, že s tím není schopný nic udělat a jakoukoliv odbornou pomoc odmítá a já už nemám sílu. Samozřejmě jsou i světlé chvilky, ale spíše převažují ty momenty, že se mu nikam nechce, je dost protivný atd. Dá se říct, že trpí i depresemi. Mám ho ráda, ale popravdě si nejsem jistá, jestli už spolu nejsme ze zvyku, jestli ho vůbec miluji a on mě, když mu to řeknu, tak mi řekne, že mě miluje, že by se mnou jinak nebyl. Já se mu snažím pomáhat s jeho starostmi, ale on už není schopen vstřebat moje a řekne mi, co já můžu mít za starosti (a že jich mám plno: maminka těžce nemocná, taťka taky na tom není nejlíp, do toho se snažím bratrovi pomáhat s jeho 4 letým synem, když je nemocný, aby ho nemocného nemuseli dávat do školky, mám psychicky náročnou práci, do toho starosti s přítelem atd) ale on to nevidí, myslí si, že na tom je nejhůř, já už jsem rezignovala a ani mu to neříkám, také trpím lehčími depresemi (ale nedávám to najevo, aby prostě moje rodina byla v klidu a netrápila se tím a radši si pobrečím, když jsem sama). Přitom to dřív býval tak veselý, hodný a společenský kluk. A je to všechno pryč. Teď otázka co s tím....

    21. února 08:56

    Milá slečno,

    děkuji za Váš dotaz do naší poradny, těší mě Vaše snaha situaci aktivně řešit. Je pochopitelné, že být s klukem, který byl dříve veselý, hodný a společenský a teď je alergický na lidi a neustále naštvaný, je pro Vás velmi vysilující a vzbuzuje to ve Vás otázku, zda ho ještě vůbec milujete. Zároveň chápu, že se mu snažíte pomáhat řešit jeho starosti a očekáváte za to, že Vám bude věnovat svou pozornost.

    První moje otázka zní, zda Vám tento vztah za to stále ještě stojí? Cítím totiž, že i Váš partner by potřeboval na svém životě velmi zapracovat, ale pokud z jeho strany není snaha, Vy to nezměníte.

    Z toho, co píšete, je také patrné, že myslíte víc na druhé než na sebe, neustále někomu pomáháte a hasíte problémy druhých. Činí Vás to ale šťastnou? Nenakládáte si toho na sebe příliš mnoho? Co by se stalo, kdybyste začala myslet více na sebe? Je pro Vás důležitější spokojenost druhých, nebo vlastní štěstí?

    Myslím, že máte z náročného dětství v hlavě nastřádané rovnice, které Vás do této situace nevědomě dostaly. To se týká i psychicky náročné práce a depresí, jak sama uvádíte. Pokud tyto rovnice z hlavy nedostanete, podobné situace se Vám mohou v životě neustále opakovat, a to třeba i s jiným partnerem. Pokud se chcete těchto nepříjemných pocitů zbavit a prožít svůj život radostně a podle vlastních představ, rád Vám pomohu toho dosáhnout.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Lukáš Fürst, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/lukas-furst

  • Dobry vecer, pisi ohledne naseho souziti. Jsme s pritelem pres 5 let. Mame spolu malou dceru miminko jsme chteli planovali. Od chvile kdy se narodila je ji 7. Mesicu je vse jinak to je jasne ze se to toci kolem ni a clovek si zvyka na celou situaci tohle mi nevadi, ale mezi nami je to tez jinak. Mame malo casu na sebe a venujeme se sobe ale neni to jako driv. Sexu mame jeste min nez predtim, ja ho potrebuju vice nez partner a to je dalsi vec co me stve a trapi. Bylo to tak skoro vzdy a porad to potlacovat tp taky nejde. A pak je tu dalsi vec nemuzu nebo teda me to nejde rict jemu co me trapi nevim proc da se snim komunikovat to ano ale u ji eho cloveka mi to problem nedela at uz to je muz neno zena. Nerozumim tomu je mi ztoho smutno mame dceru sme stastni ale ja se citim jinak mezi nami dvema. Jeste jedna vec co se tyka treba svatby o tom nebyla rec neze bych to nejak chtela za kazdou cenu ale mrzi me to je jednou rozvedeny a jak sme se bavili o 2. Diteti jen teoreticky tak uz dalsi by nechtel ja take ne. Ale je to trochu sobecke rekl ne a timto hasne nevim co si msm myslet. Mel ruzne zeny hlavne ho dost vyuzivaly ale ja tohle nedelam. Dekuji za Vas straveny cas ctenim

    20. února 16:50

    Milá paní,

    děkuji za Vaši důvěru, se kterou se na nás obracíte do poradny se svým trápením ohledně Vašeho partnerského soužití. Myslím, že důležitým bodem, od kterého se vše odvíjí, je to, že vám spolu nejde ve vztahu mluvit otevřeně. Z nějakého důvodu to vázne. Pak se vytváří zbytečné domněnky ve vztahu a bariéry, které by tam být možná vůbec nemusely.

    Začnu tímto, komunikací ve vztahu. Bohužel, nemůžu Vám konkrétně poradit, kde je problém, protože neznám detaily. Ale zkusím to alespoň z obecné roviny. Zkuste se zamyslet, proč to nejde. Čeho se bojíte? Máte obavu např. z toho, když budete k partnerovi upřímná a otevřená, že to nezvládne? Že by mohla vyřčená pravda ohrozit vztah? Apod. Tohle je důležité si sama v sobě rozklíčovat.

    Nebojte se! Otevřenou a dobře vedenu komunikací byste vztah vůbec neměla narušit, ba naopak, měl by se posunout. Jste spolu již 5 let, máte vytoužené miminko, věřím, že váš vztah stojí na pevném základě.
    Existují techniky, jak si v komunikaci pomoct. Pokud byste potřebovala, ráda Vám s nimi pomohu.

    Dále se zmiňujete, že s partnerem na sebe již nemáte tolik času a váš sexuální život není takový, jaký byste chtěla.
    Vše se dá změnit, když na tom budete oba dva s partnerem pracovat. Miminko je velký dar v životě, ale také řádně zamává s partnerským vztahem. Opět se vrátím k tomu, že je třeba si o všem řádně promluvit.
    Co Vás přesně trápí a jak byste chtěla, aby váš partnerský život vypadal. Co pro to chcete udělat Vy a co by pro to měl udělat partner.

    Stojíte-li si oba dva za to, věřím, že to zvládnete a váš vztah se posune dál.

    Ráda Vám osobně více pomohu nebo zodpovím Vaše další dotazy, ideálně zde:
    https://ales-kalina.cz/poradna.

    Srdečně zdraví

    Mgr. Helena Macková, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/helena-mackova

  • Dobry den
    chtela bych poprosit-pozadat o Vas nazor ohledne meho vztahu.Pristi rok mi bude jiz 50,deti mam odrostle a samostatne,jsem rozvedena a 5 let ziji s novym pritelem stejneho veku.Poridili jsme si dum,psa,mame spoustu spolecnych aktivit a veskery volny cas travime spolecne.Pritel je velmi pracovity,neustale mi nosi kvetiny,drzime se za ruce,dokazeme si dlouho do noci povidat.Citila jsem se stastna,s pocitem,ze nebudu jiz muset nic v zivote menit-vidina krasneho stari.Bohuzel jsem ciste nahodou narazila na dukaz o jeho nevere,coz poprel.Zacala jsem se tedy pidit podrobneji a k memu prekvapeni nasla jeho profily na erotickych seznamkach ktere si zakladal jiz po roce naseho souziti a dodnes v tom pokracuje a je neustale aktivni.Snazila jsem se s nim o tom mluvit,navrhla rozchod nebo at se vsim skonci.Neustale zapira,vyznava mi lasku atd.V inzeratech uvadi ze je zadany a hleda pouze flirt bez naruseni soukromi.Jiz 2 roky ziju s timto zjistenim a neustale cekam kdy jeho aktivita na serverech skonci,bohuzel marne.Pokud jsme spolu je vse jak ma byt ,prekrocenim prahu domu se jeho tvar meni,tak na me pusobi.Nechapu proc to dela,proc mi lze,proc nechce byt sam,jak dlouho mam cekat na zmenu a cekat vubec?Zivotem jsem jiz unavena a zasadnich zmen se bojim.
    Dekuji za Vasi odpoved

    20. února 16:03

    Dobrý den, milá tazatelko,

    děkuji Vám za velice upřímný a otevřený dotaz, se kterým se obracíte na naši poradnu. Naprosto Vám rozumím a chápu, jak Vás situace, ve které se nacházíte, trápí. Na jednu stranu se Váš protějšek chová jako ideální partner a na druhou Vás zraňuje a lže Vám. Vy jste z jeho chování zmatená a již Vás to unavuje.

    Z toho, co píšete, usuzuji, že Vás partner opravdu miluje. Profily na erotických seznamkách a to, že hledá pouze flirt, vypovídají o jeho nevyrovnanosti. Pravděpodobně v dětství nebo v předchozích vztazích zažíval situace, kdy nedokázal nebo nemohl skloubit dohromady všechny svoje potřeby. Zkrátka žil ve dvou světech. Tato situace se mu pouze opakuje.

    Vy byste se však měla zaměřit sama na sebe. Odpovědět si na otázky, proč setrváváte již 2 roky ve vztahu, který Vás vyčerpává? Proč máte strach ze změn? Mám pocit, že tento strach Vás blokuje od toho dát příteli jasně najevo, že svoje slova myslíte vážně.

    Doporučil bych Vám si s přítelem pohovořit a stanovit jasná pravidla – tzv. „domácí ústavu“, ze které bude jasně patrné, že z porušení pravidel obou stran plynou následky. Budete-li mít zájem, rád Vám s tím pomohu.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Mějte se krásně.

    Ing. Petr Sládek, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/petr-sladek

  • Dobrý deň rada by som bola keby ste mi poradili čo mám robiť. Som vydatá 16 rokov svojho muža mám rada ale do mojeho života prišiel iní muž do ktorého som sa zamilovala. Ale bohužiaľ viem že s ním šťastná nebudem nakoľko on je o 13 rokov mladší a berie ma ako kamarátku. Rada by som zostala z manželom ale neviem ako mám zabudnúť na toho druhého aby som bola opäť šťastná. Viem že manžel ma miluje a je to dobrý muž. Prosím o radu. Ďakujem.

    20. února 16:01

    Milá pisateľka,

    Váš životný príbeh je žiarivým príkladom toho, že naše vnútorné túžby a priania sa dokážu prejaviť kedykoľvek v živote a aj v podobe nečakanej lásky k oveľa mladšiemu partnerovi. Píšete, že by ste rada zostali so svojím mužom, pretože Vás miluje a je to dobrý človek. Na druhej strane ste sa dokázali zamilovať inde a musíte sa presvedčovať o tom, že to nemá zmysel, aby ste zachovali „chladnú“ hlavu. A hlavne túžite byť opäť šťastná so svojím manželom.
    Úvodom Vám musím zložiť poklonu, že ste veľmi múdra, uvážlivá a zodpovedná žena, ktorá sa snaží so súčasnou situáciou vyrovnať tak, aby nikomu neublížila.
    Ponúka sa tu však otázka: Čo Vám v manželstve chýba? Čo Vás láka na vzťahu s mladším partnerom?

    Píšete, že Vás manžel MILUJE a že ho MÁTE RADA. To nie je úplne to isté… mať rád možno aj kamarátku, dobré jedlo… Čomu vravíte „byť s manželom zase šťastná“?
    Vlastne aj Vy v podvedomí cítite, že táto situácia Vás chce upozorniť na niečo vo Vašom manželstve. Preto by ste sa najprv mali zamyslieť nad tým, čo v tom vzťahu s novým partnerom hľadáte, čo Vás láká skúsiť…

    Mám pocit, že sa z Vášho manželstva pomaly vytráca iskra, že by ste potrebovali určitý reštart.
    Niečo, čo by Vám opäť umožnilo sa na svojho manžela pozrieť očami ženy, a nielen očami kuchárky, opatrovateľky, kamarátky…

    Spomeňte si na to, čo ste na svojom manželovi MILOVALI, čo by ste s ním chceli obnoviť, podniknúť. Možno Vaše manželstvo, hoci pokojné a pekné, pomaly padá do rutiny, bez vzrušenia z nového.

    Ako prvý krok by som Vám odporučila nájsť si čas na rozhovor s manželom, napríklad pri peknej večeri a fľaške dobrého vína. Bolo by dobré, ak by ste našli odvahu formulovať svoje pocity a priania tak, aby to nebral ako výčitku, ale ako snahu o obohatenie a oživenie Vášho vzťahu.
    Ak by ste narazili na problém v komunikácii, je možnosť urobiť takzvanú revíziu manželstva  a obnoviť komunikáciu medzi partnermi.

    Čo sa týka tej zamilovanosti, nechajte ju postupne odznieť, násilím ju zo srdca nedostanete. Samozrejme, bolo by dobré vyvarovať sa príliš častému stretávaniu, pretože tým by to obdobie mohlo byť pre Vás dlhšie. Určite poznáte to porekadlo: Zíde z očí, zíde z mysle.

    Ak by ste potrebovali poradiť, ako obnoviť a osviežiť Váš vztah s manželom, píšte, rada Vám odpoviem.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    So srdečným pozdravom  

    Ing. Eva Straková, certifikovaný kouč Aleša Kalinu
    https://ales-kalina.cz/koucove/eva-strakova

  • Dobry den, znam se se svym pritelem skoro rok chodime spolu 6 mesicu.
    nezijeme ve spolecne domacnosti on bydli jimde a ja take. slibuje uz dlouho, ze spolu budeme spolecne bydlet , ale zagim porad nic. vidame.se skoro kazdy den jezdi za mnou vzdy kdyz ma cas, ja jsem cely dny doma nikam nechodim, s nukym nejsem v kontaktu jen aby nemel duvod o me pochybovat.

    15. února 14:24

    Dobrý den,

    děkuji za důvěru, se kterou jste se obrátila na naši poradnu. Máte pravdu, po roce známosti a půlroce chození a vztahu je přirozené, že lidé začínají uvažovat o společném bydlení.

    Partner Vám slibuje, a zatím se nic neděje. A Vy mezitím nikam nechodíte, s nikým se nestýkáte, jen abyste byla kdykoliv k dispozici, když partner přijde. Musím se Vás zeptat: Proč nežijete? Proč utrácíte život čekáním, až Vám dá nějaký muž pozornost? Očekáváte, že partner bude jediná náplň Vašeho života? Jak byste žila, kdybyste partnera neměla? Co byste dělala? Co by Vás bavilo?

    Možná proto se Váš přítel bojí jít do společné domácnosti. Cítí, že se na něj příliš upínáte a očekáváte, že on naplní Váš život. Jenže to by měla být Vaše starost – mít pestrý a naplněný svůj vlastní život. Mít koníčky a přátele. To za Vás nemůže udělat nikdo druhý. A pokud to takto přirozeně bude dělat partner, budete mu to vyčítat.

    Bojíte se, že kdybyste doma pro partnera nebyla, že by Vás opustil? Věříte, že i jiné ženy sedí doma a celý život se točí kolem muže? To jsou velmi nebezpečné postoje, protože potom si Vás partner nebude vážit.

    Váš strach a nenaplněná touha pramení z dětství. Vaše potřeby nebyly uspokojovány a byla jste osamělá. Nyní doufáte, že Vám partner dá to, co měli dát rodiče. Ale to nejde. To musíte dát dnes už sama sobě. A já Vám s tím mohu pomoci. Víc na http://www.ales-kalina.cz Můžete využít zrovna probíhající akce – dvě hodiny s koučem za cenu jedné. Můžete i přes Skype z pohodlí domova.

    Ing. Venuše Militká, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/venuse-militka

  • Dobrý den ,
    dostala jsem se do těžké životní situace . Můžete mi prosím poradit . Manžel , s kterým jsem patnáct let a máme spolu tři děti , se zamiloval do jiné ženy . Když jsem na to přišla , tak jsem se pokoušela náš vztah zachránit . Uvědomilila jsem si a přiznala svoje chyby a slíbila nápravu . Manžela jsem dlouhodobě citově zanedbávala a dávala mu málo lásky . Byl to pro mě hlavně živitel rodiny a kamarád , ale myslím , že cítil , že jsem ho nikdy nemilovala . Zamiloval se do jiné ženy a tam prožívá vše krásné , co k lásce patří . Manžel ale nemá zájem naše manželství zachránit , protože jsem to podmínila ukončením jeho mileneckého vztahu . Tak moc pro něj ta jeho nová známost znamená , že to neudělá ani kvůli dětem a zachování rodiny . Několikrát mi naznačil , abych si taky někoho našla , a že spolu budeme pořád žít a vychovávat děti , ale každý se svým odděleným intimním životem . Nevím jestli se dá v takovém uspořádání dlouhodobě žít a dělá mi to velké starosti . Bojím se , že to bude jen jakási přestupní stanice k definitivnímu rozchodu mezi námi . Můžete mi prosím poradit , jestli se mám ještě pokoušet náš vztah s manželem zachránit nebo se pouze přizpůsobit nové situaci a začít si hledat jiného partnera . Děkuji Pavla

    novakova340
    15. února 14:16

    Dobrý den, milá Pavlo,

    děkuji Vám za Váš upřímný a otevřený dotaz. Chápu Vás, že je pro Vás tato situace velice obtížná a trápí Vás, že se manžel zamiloval do jiné ženy. Nicméně píšete, že jste ho nikdy nemilovala, a přesto se chcete pokoušet Váš vztah s manželem zachraňovat.

    Vy byste se měla zaměřit především na sebe a odpovědět si na otázku, co vlastně od života očekáváte. Jaký život a vztah chcete? Proč jste šla do vztahu s mužem, kterého nemilujete?
    Zachraňovat vztah můžete pouze za předpokladu, pokud to chtějí oba partneři. Dělat to pouze kvůli dětem není rozhodně dobrý důvod. Děti velice dobře poznají, že vztah mezi vámi nefunguje, a tyto zkušenosti se budou později negativně projevovat v jejich životech.
    Proč byste chtěla žít ve vztahu, který Vám dělá velké starosti? Odpověď na tyto otázky by Vám měla pomoct se posunout dál a rozhodnout. Budete-li chtít ještě s něčím poradit, klidně mi položte další dotaz. Rád Vám ho zodpovím.
    https://ales-kalina.cz/poradna


    Držím Vám palce, ať to vše zvládnete. Přeji hezký den.

    Ing. Petr Sládek, certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/petr-sladek

  • Dobry vecer,
    Odpovidala mi pani Ludka Jezova.Bohuzel se nemohu dostat na web pana Kaliny.Proto pisu znovu.
    Tak tedy: Dekuji moc za odpoved a za rady.
    Co ale delat s tim, kdyz me manzel uplne prehlizi?Pripadne mi, ze me bere jen jako inventar v dome.Zacala jsem si uzivat kazdy den.Cviceni ve fitku, kava s kamaradkou a nakupovani veci z kterych mam radost.Kdyz ale prijedu domu a vidim, ze me ani nevidi, je mi zase do breku a mam po nalade.Co dal?
    Pripadne mi, ze je to neresitelna situace.

    15. února 13:52

    Dobrý den,

    děkujeme za Vaši zprávu. Bohužel nejsme schopni přesně určit ke které odpovědi Váš dotaz zařadit. Včera byl krátký výpadek serveru, možná proto jste se nemohla připojit. Prosím, zkuste to nyní znovu.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Hezký den!