Článek
Rybíz se řadí mezi drobné ovoce a pěstuje se ve třech barevných variacích: černé, červené a bílé, existuje ale i rybíz zelený nebo růžový. Původně byl brán jako léčivá rostlina rostoucí převážně v mírném či chladnějším podnebí severní polokoule.
Jako hlavní přínos rybízu je považován vysoký obsah vitaminu C a dalších vitaminů a minerálů (zejména vápníku, draslíku a železa) při nízké hladině kalorií. Chuťově však patří ke kyselejšímu ovoci, a proto je často kombinován se sladším ovocem nebo dále zpracováván v pokrmech.
Pěstování rybízu
Rybíz je poměrně nenáročná rostlina, které se může dařit jak v teplejších, tak výše položených oblastech. Existuje ve dvou podobách - keř a strom. Zatímco stromky budou plodit po dobu 8-10 let, keře mohou vydržet až 20 let. Barevné odrůdy se mohou lišit podmínkami pro půdu i dobou sklizně.
Rybíz obecně má rád vzdušnější půdy bohaté na živiny bez zbytečně vysoké hladiny spodních vod. Bílý rybíz je původem barevná variace červeného, a tak má podobné nároky na pěstitele – vyžaduje spíše vlhčí a lehce kyselé typy půdy, zatímco černý více suché a teplé.
Ideální je vysadit sazenici jeden až dva roky starou na podzim, aby na jaře mohly brzy vyrašit listy, a dodržovat rozestupy 2-2,5 x 0,8-1 metru u stromků, u keřů o něco větší. Zralá úroda u červeného rybízu se pak dá očekávat od začátku června po začátek září. Bílý či černý rybíz dozrává nejdříve v polovině července.
V současnosti se nejvíce těší oblibě odrůdy s dlouhými bohatými hrozny, které značně usnadňují sklizeň, jako např. Rovada nebo Maraton z červených, Titania či Cassissima z černých, Weisse Versailles z bílých.
Jak rybíz uskladnit
Nejlepší způsob uskladnění nezpracovaného ovoce je zmrazení, kde rybíz vydrží do doby, než bude znovu třeba. Kuličky rybízu se musejí otrhat ze stonků, opláchnout a důkladně vysušit. Pak je stačí přendat do pytlíků či nádob a vložit do mrazáku.
Jak na stříhání rybízu
Přestože je rybíz skromná rostlina, nebude plodit, pakliže se k jejím větvím nedostane dost světla, nebo už jsou moc staré, a proto se musí prořezávat. U černého rybízu by se měly po sezoně odstranit všechny větve starší 3 let, u bílého či červeného stačí až pětileté. V každém případě by se měly řezat slabé či nemocné větve, aby zbývající dostaly víc světla.
Pro rybíz je ideální střih v předjaří, kdy se lépe hojí, ale pro pěstitele může být obtížnější vystihnout správný okamžik, kdy už teplota neklesne pod 5°C, takže je ještě možnost řez provést hned po sklizni, kdy se i snáze rozpozná stáří větví (širší v průměru, menší listy, minimum plodů).
U keřů se provádí řez k zachování světelnosti i tvaru, proto se zpočátku vybírají pruty, které se zachovají a nebudou se rozrůstat příliš do stran. U červeného či bílého rybízu se pak provádí řez postranních větví hned u země, zatímco černý se zkracuje na pupeny.
Co se škůdci?
Jakmile listy rybízu začnou žloutnout a nevzhledně se kroutit, nebo se na rybízu pohybuje podezřele moc mravenců, signalizuje to napadení mšicemi. Pro potvrzení se stačí na listy podívat z druhé strany, kde se budou pohybovat malí škůdci žlutozelené až černé barvy.
K jejich odstranění je třeba nasadit predátory jako slunéčka, nebo pravidelný postřik v intervalu 3 - 5 dnů. Chemickým postřikem hrozí znehodnocení úrody, ale lze udělat odvar z tekutého mýdla, tabáku, kopřiv, cibule či česneku.
Co udělat z rybízu
Červený rybíz se dá jíst samotný či s jogurtem, častěji se z něj ale připravují nejrůznější koláče, marmelády, šťávy či rybízové víno. Lze jej také připravit a použít namísto brusinek. Černý rybíz své uplatnění nalezne převážně v kompotech, džemech, likérech, vínech nebo se z něj dá dělat tinktura coby zdravý doplněk stravy.
