Hlavní obsah

10 fíglů pro pohodové žehlení

Foto: shutterstock.cz

Žehlení nemusí být vysilující a nudnéFoto: shutterstock.cz

Reklama

Nejlepší je samozřejmě nežehlit vůbec. To ale vždycky nejde. Přece jen náš šatník skrývá kousky, které zásah žehličky potřebují. S našimi 10 osvědčenými fígly vám ale žehlení půjde snáz a rychleji od ruky!

Článek

Žehlení je hračka

1. První krok můžeme udělat už v obchodě. Potěžkáme si žehličku a vezmeme – tedy pokud nemáme nějaké velké potíže se zády nebo pohybovým ústrojím – tu těžší. Mnohé z nás to dělají opačně a to je chyba. Čím je žehlička těžší, tím více tlačí na látku sama a my tak vydáváme méně síly při práci.

2. Také nechceme o těžké žehličce ani slyšet, protože už teď po každém žehlení trpíme bolestmi zápěstí. Ale za to nemůže hmotnost přístroje, nýbrž špatně nastavená výška prkna. Mezi prknem a loktem bychom měly mít – jak při žehlení vestoje, tak vsedě – prostor 27 centimetrů.

3. Před každým žehlením zkontrolujeme, zda je žehlicí plocha čistá. Pokud na ní objevíme napáleniny, je třeba je odstranit. Ideální je zapnout žehličku, na prkno si natáhnout drsnou látku a přejíždět po ní. Pokud to nepomůže, zvolíme speciální čisticí pastu nebo tyčinku, tuba nás přijde zhruba na tři sta korun a samozřejmě vydrží na mnoho použití.

4. Prádlo třídíme nikoli podle toho, jak se nám dobře žehlí – tedy na začátek trička a na konec košile – ale podle teploty, která je k tomu třeba. Žehlička se totiž mnohem rychleji ohřívá, než stydne.

5. Pokud jsme si oblíbily lněné oblečení, je dobré dát do pračky před posledním mácháním tekutý škrob. Pak ho žehlíme po rubu, aby nám na povrchu nevznikla lesklá místa.

Foto: shutterstock.com

Ideální způsoby žehlení existujíFoto: shutterstock.com

6. Ze stejného důvodu žehlíme přes látku i manšestr, tvíd, flanel, vlnu nebo tmavé obleky.

7. Pokud máme trička nebo košile zdobená korálky, flitry či výšivkami, žehlíme je přes vlhké froté ručníky. Ty jsou dost silné na to, aby se nám o ozdoby nepoškodila žehlicí plocha.

8. Když žehlíme lněné látky a pletené svetry, žehličkou po nich moc nejezdíme ani neděláme kruhové pohyby. Zničily bychom je. Lepší je žehličku jen přikládat nebo opatrně jezdit nahoru a dolů.

9. Jestliže si libujeme v ostrých pucích na kalhotách, měly bychom mít při žehlení připravené dřevěné špalíky, nejlépe z borovicového dřeva, o délce zhruba 15 až 30 a šířce 5 až 10 centimetrů. Po vyžehlení kalhot jimi puky zatížíme. Dřevo do sebe „natáhne“ vlhkost a látka tak rychleji zchladne. Puky díky tomu zůstanou krásně ostré.

10. Vyžehlené věci nedáváme do skříně ještě horké, to by se znovu pomačkaly, ale necháme jen nejprve vychladnout! Aby si oblečení zachovalo správnou fazónu, je třeba zvolit ramínka se správnou délkou a šířkou. Na kalhoty se doporučuje využívat ramínka k tomu určená, takzvané klipsy.

Dobrá žehlička – základ úspěchu

O tom, jak rychle a dobře vyžehlíme, rozhoduje nejen náš um, ale také žehlička. Standardem by dneska měla být ta napařovací. Při nákupu je důležité vzít si ji do ruky a vyzkoušet, zda nám sedne její rukojeť. Většina madel je dneska maximálně ergonometricky tvarovaná a každá máme jinou ruku, proto to, co vyhovuje jedné, druhé může vadit.

Samozřejmě velmi důležitým parametrem je materiál, z něhož je vyrobená žehlicí plocha. Ta by měla po prádle dobře klouzat a naopak riziko, že se nám na ni napálí tkanina nebo se povrch poškrábe od zipů a cvoků, musí být minimální. Proto bychom se měly vyhnout přístrojům s obyčejnými nerezovými nebo hliníkovými žehlicími plochami a ověřit si, zda jsou opatřené některou z nepřilnavých vrstev. Nepřilnavé a dobře „klouzající“ jsou i keramické žehlicí plochy.

Když už budeme držet žehličku v ruce, také ji obrátíme a podíváme se, kolik je zespoda otvorů, kterými ven vychází pára. Přitom platí, že čím více, tím lépe. Zpravidla jsou umístěné do několika zón, u některých je najdeme dokonce po celé ploše. Ovšem pozor, ne vždy páru k žehlení potřebujeme. Je proto dobré, aby byl přístroj opatřený takzvanou funkcí anti drip. Ta brání tomu, aby z otvorů vytékaly kapky vody tehdy, když právě páru nepoužíváme.

Důležitým doplňkem, který často rozhoduje o tom, jak dlouho nám bude žehlička fungovat, je systém odvápnění. Dneska už se do zásobníku lije klasická voda z kohoutku, nikoli destilovaná, a tak je třeba vnitřek žehličky čas od času zbavit vrstvy vodního kamene. U těch nejlepších stačí zmáčknout tlačítko a žehlička se čistí sama.

Zanedbávat bychom neměly ani bezpečnost. A to nejen našeho prádla, ale především naši vlastní. Spousta firem už nabízí přístroje, které se automaticky samy vypnou, když s nimi třeba deset nebo patnáct minut nepohneme. Už nikdy se tak ráno nebudeme muset vracet od vchodových dveří zpět domů, abychom zkontrolovaly, zda jsme vypnuly žehličku, nebo ne.

Reklama

Související témata:

Načítám