Hlavní obsah

Jak v obchodě poznat dobrou šunku? Zkuste tyhle fígle!

Foto: thinkstock

Ujistěte se, že kupujete opravdu dobrou šunku!Foto: thinkstock

Reklama

Sto gramů kvalitní šunky můžete kopit za dvacet korun, zatímco nekvalitnější „sestřička“ hned vedle v regálu vás může přijít třeba na čtyřicet. Když ne podle ceny, tak jak poznat tu lepší? Známe fígle!

Článek

Zkoušeli jste se u pultu někdy pozorněji porozhlédnout, kolik uzenin skutečně nese název „šunka“? Mezi různými nářezy a salámy se takové výrobky opravdu nacházejí, všechny ovšem musí splňovat zákonnou normu, která odpovídá minimálnímu obsahu čistých svalových bílkovin 10 %. Jak se v nich ale může normální smrtelník vyznat?

Čtěte etikety!

Nejjednodušším vodítkem, co se kvality šunky týče, je bezesporu etiketa a přídomek. Přestože legislativa hovoří o „čisté svalové bílkovině“, vám postačí orientovat se podle masa. Čím je ho ve výrobku více, tím je šunka kvalitnější a výživnější. „Standardní“ musí splňovat přibližně hranici 70 % obsahu masa, „výběrová“ procent osmdesát, ta „nejvyšší jakosti“ potom přibližně 90 a více procent masa. Tyto přídomky přitom musíte ze zákona najít na každé etiketě baleného výrobku.

Aby dušená šunka držela pohromadě, je nutné do ní při výrobě přidat vodu s aditivy. „Množství těchto aditiv včetně obávaných ,éček‘ se u vyspělých výrobců příliš neliší, ať jde o standardní či kvalitnější šunku. Rozdílný je pouze obsah vody ve výrobku,“ upozorňuje Petr Korejs ze společnosti LE & CO. U šunky výběrové a nejvyšší jakosti je sice také zakázáno používat barviva, vlákninu, škrob, rostlinné a jiné živočišné bílkoviny, lepší výrobci ale tato aditiva nepoužívají ani u šunky standardní, nebo jen ve velmi omezeném množství. Růžovou barvu ziskává šunka díky dusitanové solící směsi, která na sebe váže krevní barvivo a zároveň působí jako konzervant. Používá se při výrobě už od dob První republiky.

Ne všichni výrobci jsou ale poctiví a fér. Roman Vaněk v pořadu Peklo na talíři televize Stream.cz upozornil na šunkové pizzy, ve kterých se šunka téměř nevyskytuje. Jak je to možné? Podívejte, na co všechno při jejich prozkoumání přišel!

Když stojíte u pultu

„Čerstvé uzeniny si dvakrát až třikrát týdně zakoupí 62 % zákazníků,“ říká Emílie Pražáková ze společnosti Tesco. Přestože některé supermarkety už na pultové uzeniny tisknou etikety se složením, legislativa to nenařizuje. Jak tedy v ostatních obchodech poznat dobrou šunku i bez oněch návodných procent masa?

Foto: thinkstock

V obchodě vám napoví celkový vzhled šunkyFoto: thinkstock

Základním vodítkem je řez – pokud jsou na řezu patrné kousky svaloviny, jedná se o lepší šunku. Čím více je řez „mdlý“ a nevýrazný, tím obsahuje šunka více vody. Napoví i pevnost – šunky s vyšším obsahem masa jsou pevnější, tužší a soudržné, bez bublin či vzduchových výdutí. V neposlední řadě se vyplatí prozkoumat výraznost vůně či lahodnost chuti. A pokud si i pak nebude ohledně kvality jistí, vyžádejte si informace o složení, prodejce je povinen vám ho poskytnout.

Na trhu existují dušené, uzené a sušené šunky. Maximální obsah masa v dušené šunce může být kvůli technologii reálně 95 %, zbytek je voda, sůl a látky, které šunku drží pohromadě a zajišťují její senzorickou stálost, trvanlivost a zdravotní bezpečnost. Uzené bývají buď vepřové kýty s kostí, nebo od kosti, technologie výroby je přitom od těch dušených odlišná. Je však nutné zmínit, že v uzené šunce bývá více tuku. Na některých šunkách objevíte i dekorativní proužek tuku, přidávaný jako nosič chuti.

A pokud stále nevíte, jak se v bludišti těchto výrobků orientovat, těšte se na příští týden. Připravili jsme pro vás test šunek v laboratoři, který prověřil výrobce balených produktů!

Reklama

Související témata:

Načítám