Hlavní obsah

Díky dovolené jsem se nerozvedla

Foto: Thinkstock

Uvědomili jsme si, co k sobě cítíme

Někdy je dobré se vrátit na místo, kde všechno začalo, kde jsme se zamilovaly a prožívaly svou letní lásku. Naší čtenářce podobná zastávka v Řecku zachránila manželství. Od pondělí startuje nové téma: Miluji malé muže! Jsou sexy! Je to tak? Napište nám na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.

Článek

O svůj příběh bych se ráda podělila proto, že mi zachránil moje manželství. V únoru jsme si zaplatili zájezd do Řecka na místo, kde jsme s manželem byli poprvé, ještě jako svobodní a kde se nám moc líbilo. Teď s námi měla jet i pětiletá dcerka. Měla to být dovolená plná nostalgie, vzpomínek, jenže už v té době jsme s manželem cítili, že to mezi námi není úplně v pořádku.

Hádky dennodenně, manžel se vracel z práce otrávený, já také nebyla zrovna dvakrát milá. Zkrátím to, prostě jsme procházeli krizí, kdy jsem si byla jistá, že už manžela nemiluji, nic k němu necítím a lepší to ani nebude. Podobně to cítil i manžel. Neměli jsme potřebu spolu nic řešit, být spolu, volný čas jsme se naučili trávit každý po svém.

A pak přišel červenec, měsíc odletu. Nebýt dcery, která se těšila, zájezd bychom zrušili nebo prodali. Děsila mě myšlenka, co tam s ním budu dělat, v jednom pokoji, 24 hodin denně jen s ním. Poslední dva týdny pro mě byly utrpení a strašně jsem se stresovala. Před dcerkou jsem se však snažila nedat na sobě nic znát, a tak jsme odlétali s úsměvem na rtech, ale já v sobě měla myšlenku „panebože, ať to rychle uteče a jsme zase doma“. Z manželova výrazu jsem četla to samé.

Foto: Thinkstock

Řecko nám připomnělo naši lásku

Přiletěli jsme nad ránem, unavení a hned padli na postel. Až ráno jsme si uvědomili, že nás ubytovali ve stejném pokoji jako před 10 lety. Hned jsme zkoumali výhled, dopoledne se vydali cestičkou k moři, nikde se nic nezměnilo, bylo to jako tehdy. I malý kostelík, který se nám tenkrát hrozně líbil a u kterého jsme si slíbili, že se vezmeme, našli jsme i lavičku, kde mi toulavý pes sežral skoro celý gyros. A začalo krásných deset dní.

Vzpomínky nějak přirozeně vrátily téma společné řeči, také neúnavná Terezka se neustále dožadovala odpovědí: „Mami a tahle houpačka tu byla taky? A byly tu i ty lodičky? A ti pejsci jsou ti stejní?“

Hned první večer jsem si uvědomila, že jdeme po promenádě a držíme se s manželem za ruce. Trápení a zlost jako by se vytratily, užívali jsme si ten moment a nic neřešili.

To až o dva dny později, když Terka usnula a my seděli na terase s výhledem na moře a pozorovali lodičky. Nevím, kdo to téma tenkrát načal, ale důležité bylo, že jsme si všechno vyříkali a došli k tomu, že hádky jsou vlastně jen jedno velké nedorozumění. Domů jsme se vraceli jako spokojená rodinka a já jsem moc ráda, že jsme dovolenou nezrušili.

V čem jsou malí muži lepší než vysocí krasavci? Šílíte po nich a nevadí vám, že jsou o hlavu menší než vy a že si na vás lidé ukazují prstem? Napište nám o své závislosti na „nedorostlých" partnerech na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama