Článek
To, o čem sníme, není odrazem našeho pravého, skutečného já, nýbrž vyvinutou sexualitou a schopností milování si užít. A proto si ve fantazii chystáme různé barvité scénáře, abychom aspoň touto cestou „uskutečnily" své představy a tužby a postoupily ve svém vnímání o krůček dál. O tom jsou sexuální hry. Dávají prostor nekonečným možnostem. Dovolují odpoutat se od reality, zbavit se odpovědnosti, zapomenut na čas a šeď běžného života a v neposlední řadě naznačují partnerovi skrytá přání, jež se bojíme vyslovit.
Fantazie mužů a žen. Rozdílné!
Rozdíl mezi fantaziemi mužů a žen spočívá hlavně v tom, že páni se zpravidla více zajímají o osobu jako takovou (její vzhled, tělesné proporce) a dámy se spíše soustředí na průběh akce, scénář. V praxi to znamená, že zeptáme-li se obou pohlaví na otázku, co objekt jejich zájmu měl(a) na sobě a na jakém místě se sexuální fantazijní hrátky odehrávaly, muži nechápavě kroutí hlavou, kdežto ženy do detailu popisují oblečení, chování i konverzaci s mužem svých snů. Hodnoty tak mají někde jinde. Aby tedy muž byl dokonale překvapen, musí před něj předstoupit nová milenka. Osoba, která ho zaujme svým neobvyklým vystupováním a koketerií, jež ho ve vlastní fantazii posune dál.
Dominantní versus submisivní
Může se jednat třeba o situaci, kdy je jeden partner nadřazen tomu druhému čili si hraje na dominantního z pozice šéfa vůči své sekretářce, vojáka a jeho zajatce, učitele a žáka... Představa podmanění dokáže být pořádně chlípná! Ze studií vyplynulo, že lidé si s tímto typem fantazie nespojují konkrétní situace nebo pohlaví. V roli toho nebo onoho může být každý, pouze s ohledem na svoji osobnost a chuť do akce. Osoba submisivní (podřazená) by si ale měla určit, kam až je možné zajít, a předem si stanovit hesla („Dost!" nebo „Stop!"), kdyby průběh hrátek směřoval za méně příjemné meze.

Převlečte se třeba za sexy policistkuFoto: samphoto.cz/jiunlimited
Čím chcete být?
Znovu opakujeme, že osoba, kterou chcete ve své fantazii být, nemusí být odrazem vašeho skutečného já, takže je prostor pro všemožné lumpárny, převleky a měnění identit. Co když ale samy nemáme tak úplně jasno v tom, co máme rádi? Představivost si s námi pohrává a potřebuje trénink a propracování. Dobrou radou je přistoupit k inovacím teprve až potom, co staré, zajeté koleje už nebudou tak uspokojivé a inspirativní. (Určete si vlastní tempo změn. Převlékat se za letušku jenom proto, že se partnerovi líbí ženy v oblacích, není dobrý důvod pro realizaci, když se na to sama nebudete cítit připravená.)
Ale zeptat se, co protějšek vzrušuje, je výborným startem. Nejdřív si sama v sobě analyzujte, jaké fantazie byste chtěla zažít, a poté vyzpovídejte partnera, ve kterých situacích nebo kostýmech by vám padl k nohám dokonale okouzlen. Když totiž dopředu víte, co zabere nebo jak na vás pravděpodobně bude milenec reagovat, dá se z toho skvěle vycházet.
Základní otázky pro výběr ,,herecké" postavy jsou:
- Co chci sama prožít?
- Co vzrušuje partnera?
- Jak toužím, aby mě milenec viděl? (Sexy, nesmělou, zdánlivě nedobytnou, kárající, pokornou...?)
Odpovědi shrňte do výsledku a dedukujte, která osoba dané vlastnosti má. Jaký je to typ osobnosti? Podobu kárající osoby může ztělesňovat přísná učitelka, pokoru dobře vyjádří třeba pokojská atd. Obměna rolí již pomohla mnoha párům pochopit, o co jim v sexuálním svazku jde, zda jsou si navzájem nápomocní, komunikativní a k sobě otevření. Zkrátka převleky a hry umožňují poznání. A není zrovna o tomhle láskyplné milování a sex?