Článek
To, o čem sníme, není odrazem našeho pravého, skutečného já, nýbrž vyvinutou sexualitou a schopností milování si užít. A proto si ve fantazii chystáme různé barvité scénáře, abychom aspoň touto cestou „uskutečnily" své představy a tužby a postoupily ve svém vnímání o krůček dál. O tom jsou sexuální hry. Dávají prostor nekonečným možnostem. Dovolují odpoutat se od reality, zbavit se odpovědnosti, zapomenut na čas a šeď běžného života a v neposlední řadě naznačují partnerovi skrytá přání, jež se bojíme vyslovit.
Fantazie mužů a žen. Rozdílné!
Rozdíl mezi fantaziemi mužů a žen spočívá hlavně v tom, že páni se zpravidla více zajímají o osobu jako takovou (její vzhled, tělesné proporce) a dámy se spíše soustředí na průběh akce, scénář. V praxi to znamená, že zeptáme-li se obou pohlaví na otázku, co objekt jejich zájmu měl(a) na sobě a na jakém místě se sexuální fantazijní hrátky odehrávaly, muži nechápavě kroutí hlavou, kdežto ženy do detailu popisují oblečení, chování i konverzaci s mužem svých snů. Hodnoty tak mají někde jinde. Aby tedy muž byl dokonale překvapen, musí před něj předstoupit nová milenka. Osoba, která ho zaujme svým neobvyklým vystupováním a koketerií, jež ho ve vlastní fantazii posune dál.
Dominantní versus submisivní
Může se jednat třeba o situaci, kdy je jeden partner nadřazen tomu druhému čili si hraje na dominantního z pozice šéfa vůči své sekretářce, vojáka a jeho zajatce, učitele a žáka... Představa podmanění dokáže být pořádně chlípná! Ze studií vyplynulo, že lidé si s tímto typem fantazie nespojují konkrétní situace nebo pohlaví. V roli toho nebo onoho může být každý, pouze s ohledem na svoji osobnost a chuť do akce. Osoba submisivní (podřazená) by si ale měla určit, kam až je možné zajít, a předem si stanovit hesla („Dost!" nebo „Stop!"), kdyby průběh hrátek směřoval za méně příjemné meze.
Čím chcete být?
Znovu opakujeme, že osoba, kterou chcete ve své fantazii být, nemusí být odrazem vašeho skutečného já, takže je prostor pro všemožné lumpárny, převleky a měnění identit. Co když ale samy nemáme tak úplně jasno v tom, co máme rádi? Představivost si s námi pohrává a potřebuje trénink a propracování. Dobrou radou je přistoupit k inovacím teprve až potom, co staré, zajeté koleje už nebudou tak uspokojivé a inspirativní. (Určete si vlastní tempo změn. Převlékat se za letušku jenom proto, že se partnerovi líbí ženy v oblacích, není dobrý důvod pro realizaci, když se na to sama nebudete cítit připravená.)
Ale zeptat se, co protějšek vzrušuje, je výborným startem. Nejdřív si sama v sobě analyzujte, jaké fantazie byste chtěla zažít, a poté vyzpovídejte partnera, ve kterých situacích nebo kostýmech by vám padl k nohám dokonale okouzlen. Když totiž dopředu víte, co zabere nebo jak na vás pravděpodobně bude milenec reagovat, dá se z toho skvěle vycházet.
Základní otázky pro výběr ,,herecké" postavy jsou:
- Co chci sama prožít?
- Co vzrušuje partnera?
- Jak toužím, aby mě milenec viděl? (Sexy, nesmělou, zdánlivě nedobytnou, kárající, pokornou...?)
Odpovědi shrňte do výsledku a dedukujte, která osoba dané vlastnosti má. Jaký je to typ osobnosti? Podobu kárající osoby může ztělesňovat přísná učitelka, pokoru dobře vyjádří třeba pokojská atd. Obměna rolí již pomohla mnoha párům pochopit, o co jim v sexuálním svazku jde, zda jsou si navzájem nápomocní, komunikativní a k sobě otevření. Zkrátka převleky a hry umožňují poznání. A není zrovna o tomhle láskyplné milování a sex?