Hlavní obsah

Přišla jsem o lásku, ale nelituji

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Byli jsme pro sebe jako stvoření

Tehdy mi bylo 18 let a jemu 28 let, byl to dlouholetý kamarád a manžel mé hodně dobré kamarádky. Znali jsme se 10 let z dětských táborů, ze skautského oddílu a já se do něj bláhově jeden teplý letní večer u táboráku zamilovala a on byl do mě též zamilovaný.

Článek

Začalo to chytnutím malíčku na levé ruce, pak milováním v lese na jehličí... Každý den SMS, telefony, schůzky u něj, když manželka nebyla doma, u mě doma, v hotelech, penzionech. Výlety do přírody, tréninky na fotbale, pikniky na zahradě... Bylo mi nádherně. A jemu určitě také. Všichni kolem nás o tom věděli, jen jeho manželka ne, bylo mi hrozně.

Milovali jsme se, když jeho žena rodila

My se spolu milovali u něj doma a jeho manželka právě rodila v porodnici jejich dceru. Večer volal z nemocnice, že má zdravou, krásnou Terezku. Tenkrát se mi valily slzy z očí a já je nemohla zastavit. Byla jsem šťastná i nešťastná zároveň. Milovali jsem se šíleně, vášnivě, jemně, drsně, rychle, pomalu, dlouze, všude, kde se dalo, a oba jsme věděli, že kdybychom spolu byli jako muž a žena, bude to klapat hodně dlouho, možná napořád.

Trvalo to čtyři roky, pak jsem nemohla dál a přestal pro mě fyzicky existovat, ovšem pořád ho mám v sobě úplně všude. Vím, že jsem přišla o životní lásku, kdybych se rozhodovala znovu, udělala bych to samé, i těch pět minut štěstí s ním za to stálo. Třeba se jednou sejdeme a bude nám přáno.

Holky, dívky a ženy, nikdy nelitujte ani minuty, kterou jste prožily pro lásku, a dělejte to, co cítíte, i když někdy je to nefér, nikdy v tom nejste samy a nikdo vás za to nemůže odsuzovat.

ynezorPumanzeSaNyknalC