Hlavní obsah

Veronika Žilková: Můj muž mi zahýbá s navigátorem!

Foto: Mona Martinů

Řidička v roli spolujezdce? Připravte si pevné nervy!Foto: Mona Martinů

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Když řídí muž, tak žena řidička, která se dočasně proměnila ve spolujezdce, většinou trochu trpí. Pokud je žena neřidička, je v klidu. Respektive jsou v klidu oba...

Článek

Neplete se muži do řízení. Její hovor s řidičem se týká maximálně teploty vzduchu v autě, výběru rádiové stanice, nevolnosti v zatáčce, upozornění na opatrnost při jízdě – zvlášť pokud se převáží dort, vajíčka či jiné křehké předměty. Cesta má šanci proběhnout bez hádky.

Ale jakmile vedle muže usedne „momentálně odstavená řidička", může k hádce i konfliktu dojít raz dva.

Muž totiž většinou volí cestu k cíli jinudy, než jsou vyjeté a navyklé trasy ženy. Nikdy jsem nepochopila proč. Trasa muže je většinou delší, jako kdyby sledovala jinou stopu – skoro jako by schválně vedla kolem domu neznámé prsaté blondýny, která se často polonahá kouká z okna, kolem oblíbené hospůdky či alespoň klopenou zatáčkou, aby si ten náš Schumacher mohl zazávodit alespon sám se sebou.

Nejvíce konfliktů přichází, když muž jede někam poprvé. Trasa je neznámá, zato je všeobecně známá mužská neochota ptát se kohokoli na cestu. „Copak jsem takový idiot, abych netrefil z místa A do místa B???" Ano, muži cestu nehledají, ale trefují. Jsou to lovci.

Jediného, koho muži připustí jako rádce, je navigace. Namluvená samozřejmě výhradně mužem – navigátorem... Můj manžel má navigaci nastavenou v cizím jazyce, který ovládá pouze on. Důvod je jasný. Chce, abych mlčela a netušila, kudy mě oni dva – tedy on a jeho navigátor – povedou.

Podle arogantní intonace pana chytrého-navigátora mám trochu pocit, že ten hladce oholený cizinec v krabičce na palubní desce říká „Nevšímej si té nasupené ženské vedle sebe a pojeď na první možné odbočce doleva. Vidíš? Co jsem říkal, tváří se, že místo B je doprava, to jsme ji dostali! A teď, hele, ještě jednou doleva, a pak couvej, a schválně, jak se bude tvářit?!! Ta čumí, co? Slepice jedna. Neposlouchej ji, kašli na dálnici, po tý jezděj jenom srabi. Opravdoví chlapi a piráti to střihnou po polní cestě, pak přes potok... No vidíš, a podle cedule jsme od místa B ještě dál než před hodinou. Na první možné křižovatce se otoč a vrať se. Usmívej se, zapal si a vystrč loket z okýnka... Ať všichni vidí, že pánem na lodi jsi ty.

Navigátoři mají na svědomí pár zoufalých důchodců, kteří kvůli jejich vemlouvavému hlasu skončili v bažině, i pár rozvodů, pokud několikahodinové bloudění bylo tou poslední kapkou v napjatém vztahu. No jo, ale jak bloudění vyřešit?

Radit podle ukazatelů či podle mapy jsem už dávno vzdala. Málo co muži tak nesnášejí, jako to, když jejich ženy mají pravdu a usvědčí je ze špatně zvolené trasy. Jsou pak po zbytek návštěvy či pobytu v místě B tak otrávení, že to za to nestojí. Naučila jsem se mlčet a občas dokážu i zahrát obdiv nad krajinou, kterou evidentně bloudíme. Snažím se na palubě udržovat dobrou náladu. Jde to těžce. Menší děti při bloudění v serpentýnách zvrací, větší se vztekají. Do místa B jet nechtěly a s rodiči už vůbec, a teď ta blbá cesta místo půl hodiny trvá už skoro dvě.

Když řídí muž, prostě zapomeňte na to, že máte v kabelce řidičák. Nebojte se, na zpáteční cestu ho z té kabelky zase vyndáte. V místě B si váš muž nejspíš dá pivo a nechá vás řídit. Konečně pojedete domů tou nejrychlejší cestou.

Přeju šťastnou cestu tam i zpět.

Reklama

Související témata:

Načítám