Článek
Není až tak běžné, že se nějakému výrobku podaří přečkat v přibližně stejné podobě více než padesát let. Remoska je jedním z nich. Ten, kdo má tento retro poklad doma nebo chalupě, pravděpodobně se ho jen tak nevzdá. A dělá dobře. Mnoho starých remosek slouží stále výborně, jsou-li zachovalé.
Jak funguje remoska?
V naší zemi není snad nikdo, kdo by remosku neznal. Pokud bychom ji přesto chtěli někomu popsat: jde o malou přenosnou troubu s víkem, v němž je uložené topný drát. Remoska má tři části – víko, spodní nádobu a stojánek s nožičkami, aby ji bylo možné bezpečně umístit na jakýkoli povrch.
Teplo je rozváděno z víka po plášti celé nádoby a zapékání probíhá velmi podobně jako v klasické troubě. Pokud nenecháme jídlo v zapnuté remosce příliš dlouho, nedochází k připalování svrchu ani zespodu. Jídlo je tedy prohříváno rovnoměrně a remoska tak dosahuje velmi dobrých výsledků při přípravě rozmanitých druhů pokrmů, které bychom jinak pekli v troubě.
Remoska neumožňuje nastavení teploty pečení. Jídlo se peče zhruba o teplotě 160 až 180 °C, takže by nemělo docházet k připékání. Pokud byste cítili nutkání remosku předehřát podobně jak jste zvyklí u trouby, raději na to zapomeňte. Vzhledem k malé velikosti prostou se remoska rychle zahřeje, a navíc byste pečením „naprázdno“ mohli poničit její povrch. Novější remosky také nevyžadují příliš mnoho tuku, stačí je vymazat tenkou vrstvou másla či oleje. Verze s průhledným skleněným středem dává možnost kontroly nad tím, co se děje uvnitř. Sklo má ale vliv na dobu potřebnou pro propečení. Zkrátka něco za něco.
