Revma: nemoc starých lidí? Omyl!

Artritida pochází z řeckého slova „arthro“ – kloub a koncovky „itis“ – zánět. Jedná se tedy o kloubní onemocnění, které zahrnuje zánět jednoho nebo více kloubů. Revmatoidní artritida se vyskytuje asi u 1 % populacea téměř třikrát častěji trápí ženy než muže.

„Všechno začalo asi v mých pětadvaceti letech. Ráno jsem měla ztuhlé a oteklé klouby na rukou, při psaní mne ruce pobolívaly a časem jsem si všimla, že se mi udělaly drobné uzlíky pod kůží na předloktí. Tehdy mne ale ani náhodou nenapadlo, že by mohlo jít o revmatoidní artritidu. Tuto diagnózu mi potvrdil až lékař, ke kterému jsem se bohužel vypravila až skoro po roce problémů,“ vypráví Tereza.

I její příběh tedy popírá všeobecnou představu o tom, že artritida je problém pouze starších lidí. „Revmatoidní artritida se může skutečně vyskytnout v jakémkoli věku. Nejčastější první záchyt je kolem 20. roku života, ale může se objevit i v dětství – tehdy mluvíme o juvenilní artritidě. Ta se projevuje stejně jako revmatoidní artritida u dospělých, ale může se vyskytnout i vyrážka nebo zvětšení uzlin,“ vysvětluje MUDr. Jiří Musil z pražského Artrocentra.

Příčina nemoci není doposud odhalena, ale víme, že na vzniku onemocnění se může podílet dědičnost a také kouření zvyšuje riziko vzniku nemoci. Revmatoidní artritida je onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní tkáně, proto jde o autoimunitní chorobu. Tato reakce postihuje nejenom klouby, aletaké okolní svaly a šlachy. Hlavním příznakem artritidy je kloubní bolest. Objevuje se také ztuhlost, bolest při pohybu a tlaku a také řada nespecifických příznaků, jako je únava, ztráta chuti k jídlu, úbytek na váze, mírně zvýšená teplota.

I bolest a ztuhlost kloubů může být v časné fázi jen mírná a vyskytovat se jen občas. „Nejčastěji jsou postiženy klouby prstů, zápěstí, kolen a loktů. Postižení je symetrické a může vést až k deformitám, pokud není nemoc léčena,“ upozorňuje doktor Jiří Musil. Při včasném záchytu a správné léčbě je však velká šance vést stejný život bez jakéhokoli omezení jako před onemocněním. I proto při podezření na „revma” neváhejte a k odbornému lékaři se vypravte.

Vyšetření u ortopeda nijak nebolí, ale je třeba několika různých testů (fyzikální vyšetření, krevní testy, rentgenologické vyšetření a podobně), než se diagnóza revmatoidní artritidy potvrdí. Teprve pak se začíná s cílenou léčbou. „Lékařka mi nejdříve nasadila nesteroidní antiflogistika, která pomohla k potlačení bolesti a zmírnění zánětu v akutním stadiu, ale zároveň mi vysvětlila, že tyto léky samotnou nemoc neovlivní. Proto jsem začala brát i léky ze skupiny ,chorobu modifikující', které kontrolují aktivitu zánětlivého kloubního procesu, a díky nim mám aktuálně minimální problémy a bolesti,“ říká Tereza.

I když zatím neexistuje způsob, jakým by se dalo této nemoci předejít nebo ji úplně vyléčit, zná medicína mnoho způsobů, jak postup onemocnění zpomalit. Kromě léků to může být i úprava životního stylu, kontrola váhy a cvičení. „Pravidelný pohyb a cvičení jsou důležité pro zachování dostatečné svalové síly a udržení pohybu ve všech kloubech. Před cvičením je vhodné klouby zahřát (třeba i teplou koupelí) a rozhýbat,“ doporučuje MUDr. Musil.

Sestavu cviků vám doporučí podle stavu kloubního postižení fyzioterapeut. Kromě domácího cvičení prospívá i pohyb na čerstvém vzduchu, jízda na kole, plavání nebo procházky. Vhodná je také pilates, tai-chi a jóga. Vyhněte se naopak běhu nebo aerobiku. V každém případě, po každé aktivitě si dopřejte 30 až 60 minut odpočinek vleže, kdy by klouby měly zaujímat přirozenou polohu, aby se předešlo vzniku jejich nežádoucích deformit.

Pokud i vám lékař určil diagnózu „revma“, nezoufejte, rozhodně to neznamená „konec světa“. Pravděpodobně budete moct i dál pracovat, bavit se, sportovat, mít děti a radovat se ze života. Jen se budete muset více šetřit a nezanedbávat léčbu.

Máte s tímto onemocněním zkušenost vy nebo vaši blízcí? Co vám nejvíce pomohlo?