Článek
Svého přítele jsem poznala před třemi lety, kdy jsem byla v největších finančních potížích kvůli svému bývalému manželovi. Prostě můj bývalý po rozvodu, a to podotýkám před devíti lety, přestal platit veškeré naše půjčky z manželství a zkuste hádat, kdo to v tomto státě platil. Samozřejmě matka samoživitelka, která se měla co ohánět a ještě zajistit dceři alespoň životní standard.
Potkala jsem svého nynějšího přítele, milujeme se, a protože má opravdu dobré srdce, tvrdě pracoval každý den 12 hodin už tehdy, celý týden, téměř celý měsíc (je to cizinec), tak nebyl pro něho problém mi pomoci a pomohl mi splatit 90 000 Kč za mého bývalého vše najednou. Já pracovala, on pracoval, našli jsme si ještě druhou práci, protože jsme chtěli spolu žít a po našich předchozích nepodařených vztazích mít už konečně ten život klidný a dle našich představ. Rozhodli jsme se, že do podnájmu nebudeme cpát peníze a postavíme si dům.
Dluhy jsme splatili a hned zas do toho spadli
Nebylo lehké získat získal hypotéku, ale nakonec jsme ho postavili. Měli jsme také dvě auta, proč ne, v té době to šlo, našim společným dětem jsme zařídili krásné prázdniny (vídal je vlastně jen ty dva měsíce v létě), ještě nebyly u moře, tak jsme se kvůli tomu zadlužili. Splácet to máme ještě dost dlouho, máme hypotéku, stavebko, životky k hypotéce, provoz domácnosti atd. Běžné věci. V pohodě jsme spláceli, ale teď už nějak nemáme, kde brát. Snažíme se vydělat na hypotéku, na dům, aut se zbavujeme, klidně zase budeme jezdit vlakem, muž pracuje, já také. Ale to pořád nestačí, je to jen na tu hypotéku a jídlo na měsíc.
Mám strach z budoucnosti
Trápí mě to o to víc, protože jsem bezradná, chtěla bych nějak pomoci zase mému příteli, tak jak on pomohl mně, ale neumím to zařídit. Nechtěli jsme před těmi třemi lety nic víc než žít jen klidný život podle našich představ. Už jsem jednou s exekutory žila za zády, ale to byly podstatně menší částky než teď, a mám strach, aby nám zůstal náš vysněný domeček a my se nemuseli zase plahočit po podnájmech. Vždyť už jsme oba vystřídali něco kolem 12 podnájmů a 40 na krku. Teprve teď máme něco našeho. Ale nevzdáme se toho, budeme bojovat. Musíme a všichni, stejně nám nikdo nepomůže.
