Článek
Vážně dlouho jsem nečetl tak dobře napsaný text. Ještě mi zbýval přečíst poslední odstavec, a už jsem pociťoval nezvladatelnou chuť vyčurat se do velkého květináče, který máme v ložnici, rozházet všude po bytě nedočtené Hospodářské noviny, zanechat v manželčině pracovně nedokouřený doutník a pověsit obraz tchyně na stěně v jídelně vzhůru nohama. Prostě tak trochu zazlobit!!!
Ovšem, jelikož moje žena odjela se svou nejlepší kamarádkou na dva týdny k moři a já jsem zůstal doma sám s oběma našimi dcerami, stihl jsem udělat jen tu poslední část tiché vzpoury.
Navíc mi, přiznám se, nezbyl čas, a pokud dnes ještě vůbec nějaký najdu, bude to až večer kolem deváté hodiny. A to pak ještě musím stihnout vyžehlit na zítra pár bioplen pro mladší dceru a připravit biosvačinu pro tu starší. Už se moc těším, až jí bude příští rok 18 a bude si svačiny snad už konečně dělat sama. Na druhé straně, takto mám pořád ještě možnost občas ukázat, kdo je doma pánem. Když to na mě přijde, udělám totiž dceři k svačině míchaná vajíčka, dám jí je mezi dva krajíce chleba a celé to zabalím do papírového ubrousku. Druhý den pak v jejích očích čtu něco mezi neotřesitelnou dětskou láskou a neverbálním vzkazem: „Fotrovi už zase hráblo, kdo má, hergot, pořád vyšťourávat ta vajíčka z tašky a z mobilu!“
Važte si hodných mužůFoto: Thinkstock
Ale co, ať děvče vidí, že tatínek není žádný ťunťa! Nebo aspoň, že není permanentní ťunťa! Protože takoví muži určitě jsou, a žít s nimi jistě není žádný med. Ta nuda! Ta šeď! Ten stereotyp pravidelných příchozích plateb na společný rodinný účet! Ty zoufale věčně stejné polohy! Ty neuvěřitelné inspirace pro krátké telefonáty či rozhovory s kamarádkami! O čem to ale všechno vypovídá? Snad i o tom, že ačkoli nás hodných není mnoho, existujeme. Ale ruku na srdce, viděl někdo z vás hodnou ženu? A stěžují si snad muži, že mají příliš hodnou ženu?
Článek zkrátka klade rovnítko mezi pojem hodný muž a muž nudný či nezajímavý. Prostě je, jako převážná většina podobných textů, genderově nevyvážený. Já také umím napsat nějaké klišé, například že žena neví, co chce, a nedá pokoj, dokud to nedostane! A vnucuji ho snad někomu? Celé je to vlastně o tom, že člověk (a tady bych snad ani nerozlišoval mezi muži a ženami) není téměř nikdy spokojen s tím, co právě má. Manželka násilníka by jistě dala kdovíco za muže mírného jako beránek, a žena osudem obdařená hodným manželem naopak možná tajně sní o tom, že ji ten její muž sem tam naplácá. Chudí by si přáli být bohatí a bohatí… No, tady to obráceně vlastně už tolik neplatí.
Ženy, važte si hodných mužů! A pokud vám k úplnému štěstí nestačí občas zlobivý milenec, průjezd pražskou křižovatkou s nefungujícími semafory v dopravní špičce nebo pokud jste v tomto směru naprosté maximalistky, mám pro vás jednu dobrou zprávu. Do Prahy totiž pozítří přijede Mike Tyson! A to je v této kategorii záruka nejvyšší kvality.
Ale pozor, tady už jde trochu o zdraví a možná i o uši…
