Článek
Prožila jsem trošku delší románek s cizincem, který začal koncem léta a skončil před Vánocemi. Vše se odehrálo v Dubaji, kam jsem odjela pracovně.
Jednou jsme se šli s kolegy pobavit do nočního klubu v hotelu nedaleko centra. Seděli jsme u stolku, popíjeli a chtěli jsme kolegyni nechat něco zahrát na přání. Já uměla nejlépe anglicky, tak jsem šla požádat o písničku na přání. Opravdu ji zahráli a ještě k tomu přidali Happy Birthday!
Byla přestávka a jeden z muzikantů, Kenny, přišel k nám ke stolu. Zeptal se, jestli si může přisednout. Dali jsme se do řeči a rozebírali téma, jako jak jsme se ocitli v Dubaji, prostě jsme toho dost napovídali a skončili u toho, jak fandí našemu hokeji. Nějak jsme si padli do oka a domluvili jsme se, že se sejdeme odpoledne a třeba zajdeme do kina.
Mně tenkrát bylo 19 a jemu 38 roků. Takže věkový rozdíl dost markantní. Ale rozuměli jsme si ve všech směrech. Byl něčím takový klukovský, až mě to překvapovalo. Prostě chlap s duší kluka. Trávili jsme spolu veškerý volný čas a já se snažila skoro vždy večer přijet k němu. Byly to nádherné čtyři měsíce.
Jednou mi Kenny prozradil, že jeho rodiče měli stejný osud. Když jeho tatínkovi bylo 38, tak potkal svou životní lásku a té bylo 19 a z toho se narodil ON. Jak z pohádky, že? Ale každá pohádka jednou končí. I ta naše měla jednou skončit.
Na rozloučenou mi zazpívalFoto: samphoto.cz/jiunlimited
Já, uvázaná na dva roky smlouvou v kavárně, a oni podepsali další smlouvu v jiném emirátě. Kenny mi oznámil, že ještě asi 14 dní budou hrát a pak musejí odjet. Loučení bylo bolestné... abychom byli stále v kontaktu, vyměnili jsme si telefonní čísla. Odjížděli 6. 12. 1999. Osudné datum.
Ještě předtím jsem mu stihla koupit stříbrný prsten, jen takový obyčejný hladký. Jakou měl radost, vám ani nedokážu popsat. Prý přesně takový vždy sháněl, protože mu nepřekáží při hraní na klávesy. Jednou mě takovou krásnou hrou probudil po ránu ze sna. Pak objednal snídani do postele. Romantik. Tak jsem mu dala prsten a dostala od něj plnou tašku dárků. Měly být Vánoce, tak prý abych měla něco od něj na památku.
Poslední den před odletem byla rozlučková party v hotelu. Kenny o přestávce řekl DJ, aby vypnul hudbu. Nastalo ticho jak v hrobě a světlo bylo namířené na mě. Až jsem se lekla, co má za lubem. Začal hrát na klávesy píseň od Faith No More I´m easy, tak procítěně a nádherně to snad ještě nikdo nenazpíval.
Celý parket jsem měla pro sebe, protože všichni věděli, že to je sólo pro mě. Ostatní muzikanti se postupně přidávali a Kenny zpíval celou píseň jen pro mě. Pak se ke mně Kenn přidal a tancovali jsme spolu a já začala bulit jak malá holka.
Bohužel museli odletět. Ještě z letiště mi volal, aby se rozloučil. Pak asi za dva dny mi zvonil mobil. Ano, byl to Kenny. Měla jsem takovou radost, že jsem přes ten vzlykot nemohla ani mluvit. Psali jsme si a volali, ale postupně méně a méně, až to úplně ustalo. Nedávno jsem našla odkaz na youtube na videozáznam jejich kapely z nějakého vystoupení a já složitou cestou získala na Kenna e-mailovou adresu. Byl překvapen, jak jsem ho našla. Už je ženatý, bohužel. Ale je šťastný a to je důležité. Pro mě to byl a bude ten nejúžasnější muž, kterého jsem poznala.
Zamilovala jste se někdy do cizince? Prožila jste milostný románek, byť na jednu noc? Přijďte nám popovídat na info@prozeny.cz, jací jsou cizinci milenci. Čeká na vás honorář 500 korun.
