Hlavní obsah

Má radši kamarádku než mě

Foto: Thinkstock

Jí píše smsky něžné a důvěrnéFoto: Thinkstock

Čtenářka Narcis žije se svým přítelem už několik let. Nervy jí ovšem drásá přítelova kamarádka... Může vůbec existovat nezkažené přátelství mezi mužem a ženou? Narcis říká NE! A prosí vás o radu – jak to všechno zvládnout?

Článek

Jsem s přítelem již několik let a máme vcelku pěkný vztah. Problém ovšem nastal hned na začátku. Náhodně jsem zjistila, že můj přítel má jistou kamarádku, ještě z dob svého bývalého manželství, ke které se chodil vyplakat a vypovídat a nadále s ní udržuje vztah.

Tuto kamarádku si hýčká i v našem vztahu. Při prvním problému utíkal samozřejmě za ní. Tvrdil mi vždycky, že je to jen pouhá kamarádka, nic víc. Ale každý dobře víme, že nic takového mezi nezadanou ženou a nezadaným mužem neexistuje. Někde z nějaké strany tam sympatie určitě jsou.

Jsem si tím jistá, protože jsem si prožila zrovna takové kamarádství, které skončilo velmi smutně. Náhodou jsem si přečetla sms, kde si ti dva dopisovali. Nebyla to obyčejná zpráva, ale sms o tom, jak je rád, že ji má, že je jediná a nejlepší na světě a podobné výrazy. Při čtení této sms jsme zrovna odjížděli na vysněnou dovolenou, nepřála bych nikomu 14 dnů takové dovolené.

Nakonec jsem tuto kamarádku vyhledala a po různých hádkách a peripetiích uznala, že by se i jí nelíbilo, kdyby její přítel dělal zrovna tohle jí samé. Jednou ho dokonce sama poštvávala proti mně! Nicméně, s přítelem jsme si to vysvětlili, tvrdil mi, že je to opravdu jen kamarádka a že on miluje jen a jen mě. Že už to nikdy neudělá. Udělala jsem za tím tlustou čáru.

Věděla jsem, že styky s ní nepřerušil, ale nijak mě neohrožovala, a tak nebyl důvod se s ní zaobírat. Dokonce se prý opět usadila, tak jsem si už na ni ani nevzpomněla. Až po několika letech jsem opět, ač vím, že se to nemá, přečetla pár jeho sms. Krve by se ve mně nedořezal. Ne, nebylo tam žádné lovestory, ale medové oslovení a ještě medovější ahoj. Takovéhle sms od něj nedostávám ani já! Navíc i ona jemu dál nejspíš celé ty roky píše stejnou notou. Dost mě to mrzí. Hlavně to, že pro něj nejsem ten "kamarád" a že se chodí svěřovat jinam.

Jaké mám v jeho životě místo já? Miluju jenom jeho a takhle za to platím!

Na druhou stranu si říkám, že kdyby chtěli ti dva být spolu, už dávno by to udělali. Nevím si rady. Mám mu znovu odpustit? Mám sladká slova mého přítele k jeho kamarádce utěšovatelce brát na lehkou váhu, když pro mě laskavého slova pomalu nemá? Je to podtext nevěry, nespokojenosti našeho vztahu nebo normální rutina, nad kterou se mám zasmát?

Jsem v koncích. Já zkrátka nevím!

Načítám