Článek
Nejzlobivější a nejnezvladatelnější dítě, které jsem kdy poznala, je manželova dcera z jeho prvního manželství. Zpočátku jsem její chování přikládala nové situaci – v první řadě rozvod rodičů, neuběhl ani rok a máma si našla nového přítele, zhruba ve stejnou dobu její táta poznal mě. Proto jsem ,,brala", když po mně ve vzteku něco hodila, rozházela věci kolem sebe, když nebylo po jejím, odmítala jakékoli příkazy typu ukliď si pokojíček atd…
To jí bylo asi šest let a doufali jsme, že s postupujícím věkem to bude lepší. Jenže to bylo právě naopak. Když něco potřebovala nebo chtěla, dokázala s úsměvem vylézt na můj klín a říct mi: „Teto, já tě mám tak ráda!“ a dát mi i pusu na tvář. Jakmile však nebylo po jejím, začala kopat do nábytku, plivat jed a teď, když jí je 9 let, vyhrožuje: „Já tě za to dám k soudu!“
Pamatuji si na příhodu, která se stala v létě. Hanka u nás byla na víkend a my jeli do zoo. Cestou jsme se stavili v restauraci a ona si poručila maso s hranolkami. Když jídlo číšník přinesl, zasyčela na něj, že hranolky jsou studené a ona je chce OKAMŽITĚ vyměnit. S manželem jsme se strašně styděli.
Podobná ostuda se odehrála i nedávno v supermarketu. Hance zkřížila cestu postarší paní s vozíkem a dcera nahlas prohlásila: „Uhni, babo.“ Když ji manžel okřikl, co si to dovoluje, odvětila, že staří lidé jsou jen přítěží a maminka se s nimi často hádá.
Nemůžeme k ní s manželem najít cestuFoto: shutterstock.com
Ke klasickým výbuchům vzteku se nyní od Hany přidává výhrůžka: „Když jsi taková, tak já to nahlásím na sociálce a už k vám nikdy nepřijdu!“ Když je po jejím, je to hodná holčička, jenže jakmile něco nemůže, je z ní saň. Argumenty typu: „Ty mi nemáš co rozkazovat, nejsi moje matka“ se dají snést, protože má vlastně pravdu, co je ale horší, totéž tvrdí i manželovi, tedy svému otci. „Ty nejsi můj táta, můj táta je Luboš“ (přítel matky).
Doma není vedená k žádným pracím, tudíž odmítá ustlat si postel, uklidit hračky, vynést jednou za čas odpadky nebo třeba poskládat své oblečení, které před koupelí rozhází po celé předsíni.
Chtěla bych zdůraznit, že rozhodně nejsem zlá macecha a už vůbec se u nás nepěstuje názor, že dítě nemá co mluvit do věcí dospělých, a už vůbec nejsme rodina plná zákazů a příkazů. Právě naopak, Hanka k nám jezdí 1x za 14 dnů a vždy se snažíme vyjít jí vstříc. Navíc je nám jasné, že spoustu argumentů nemá ze své hlavy, např. „dám tě k soudu… zavolám na tebe sociálku“ určitě tak malé dítě nevymyslí.
O to víc si vážíme světlých chvilek, které s ní prožíváme, a věříme, že nás ve své pubertě „neoddělá“.
Máte doma nezvladatelné dítě? Pojďte nám o tom napsat na info@prozeny.cz. Třeba najdeme společné řešení a ještě si odnesete 500 korun.
