Hlavní obsah

Náš syn není tvůj

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Ilustrační foto

"Spokojené manželství? Ale možná ano, snad by se to tak dalo říct," začíná svou zpověď Marcela z Brna. "Manžel je hodný ke mně i k dítěti, ale jen do té doby, než přijde z hospody. Pak se našimi estrádami baví celý panelák."

Článek

Na sídlišti máme malou hospůdku. Docela příjemná. Každý pátek však nějak nemůžu manželovi vysvětlit, že bude lepší, když raději zůstane doma. Pokaždé totiž v podnapilém stavu probouzí sousedy, sprostě vykřikuje na domovníka atp. Moje prosby, vyčítání a apelování na jeho rozum nikdy nebral moc vážně.

Druhý den se omluví a dělá, že se vůbec nic nestalo. Nějak jsem si zvykla na ten zaběhnutý život s rušnou sobotou nad ránem a káravými pohledy sousedů po celý zbytek víkendu, dokonce i na ceduličky pohozené na rohožce, ve kterých se anonymové ptají, kdy už konečně budou mít klid. Říkám si, že nemám právo moralizovat manžela, když bych mu sama měla ledacos vysvětlit. Náš syn totiž není jeho...

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Soused byl lepší...

Sblížila jsem se se sousedem, který chápavě toleroval manželovo noční bušení na domovní dveře a hlasité nadávání na politiky, práci a život. Líbila jsem se mu a věděla jsem to už dlouho, před ženskou se tohle málokdy utají. Soused se pokaždé, když jsme se potkali na chodbě, nádherně usmíval, a hlavně nikomu nic nevyčítal, i když by si mohl najít tisíc důvodů. Brala jsem ho jako tichou a tajnou radost, potěšení tam odněkud z nebe.

Soused mě očaroval

Později jsme si začali povídat u kafíčka, když byl manžel v práci. Návštěvu od návštěvy se náš původně sousedský vztah začal prohlubovat, ale nikdy by mě nenapadlo, že by tahle naše nevinná setkání mohla vyústit v něco víc, ale prostě se to jednou stalo - milovali jsme se. Byla jsem jako omámená, dlouho jsem nepocítila takovou něhu a romantiku, kterou mi manžel nedal strašně dlouhou dobu. K mému překvapení jsem později zjistila, že čekám dítě a podle propočtů byl otec více než jasný. Ani jsem se nestačila vzpamatovat a stydět za to, co jsem provedla, a najednou tohle!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Víš, náš syn není tvůj...

A co teď? Bourat, či nebourat manželství? Riskovat to, že by mě nejspíš manžel za takový prohřešek přizabil? Těžká volba. Uznávám, byla a jsem strašpytel, těhotenství jsem svedla na manžela, beztak si po těch svých pijatykách nic nepamatoval, prostě jsem mu nakukala, že jsme se spolu pomilovali. Uvěřil. Soused nemá ani tušení, že na chodbě ho zdraví vlastní syn, manžel zase neví, že vychovává kukaččí dítě. Tajemství nikdy nevyzradím, ani bych se nerozhodla jinak, kdyby se čas dal vrátit zpátky."

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.