Článek
Skvěle jsme se bavili, po dlouhé době o mě někdo projevoval zájem a já jsem měla to potěšení se tím jenom bavit. Až jeden byl opravdu velmi dotěrný a nějak jsem se ho nemohla zbavit. Zničehonic mě chytl za ruku chlapík, kterého jsem neměla absolutně ráda a vlastně ta nenávist byla vzájemná. Ale alkohol dělal svoje..:) Odtáhl mě na drink a zbytek večera jsme strávili spolu a v životě by mě nenapadlo, že v těchto vodách někdy skončím.
Ovšem vztah nám nepřál nikdo, jeho kamarádi neměli rádi mě a ti moji neměli rádi jeho. Musím říct, že první půlrok našeho vztahu byl hrozný, kolikrát jsem přemýšlela, jestli to má cenu, abych tohle prožívala tak mladá. Přítel nechtěl přijít o svoje SUPER kamarády a to, jak se ke mně před nimi choval, mi na sebevědomí ohledně našeho vztahu moc nepřidávalo. Ve finále ani moje matka nemohla překousnout, že jsme spolu, a tak jsme odešli do pronájmu.
Následovalo další těžké období, a to hlavně finančně, moje i jeho rodina se k nám nechovaly nejlépe. Až po půl roce jsme dostali městský byt, krásně si ho zařídili, oba měli konečně dobrou práci, a i když nám z té hromady kamarádů zůstala jenom hrstka, tak můžu říct, že jsme šťastní. Před měsícem jsme měli svatbu. Plánujeme miminko, zatím se nedaří, ale věříme, že to přijde.
Jeho rodina není z nejlepších a jeho matka nám dělá stále naschvály a naopak moje rodina pro nás dělá první poslední. Na manžela si všichni zvykli a teď se nestačím ani divit, jak ho mají rádi a berou ho, jako by byl odjakživa součástí rodiny. Jsme rádi, že aspoň na jedné straně máme oporu...
Chci tím jenom říct, že kdybych tenkrát dala na rady rodiny a kamarádů a pomluvy, které náš vztah značnou dobu provázely, tak dneska nejsme spolu a nejsme manželé. Šíleně se změnil a pomohl změnit i mě. Na rozdíl od jiných mužských doma uklidí, navaří a udělá pro mě první poslední. Nejlepší na tom je, že ho to baví, takže já si pak doma připadám jako ten chlap, co se válí u televize a manželka se stará o chod domácnosti. Ale snažím se, abychom dělali všechno tak na půl. A důležité je, že se máme rádi, ať se děje, co se děje...
