Hlavní obsah

Nejlepší dieta? Starosti s láskou!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Přítelkyně mi sama podstrojovala

Vždy jsem se trápil nad svým zevnějškem. Při své poměrně malé výšce mě totiž obepínala nějaká ta kila navíc. Jenže když přítelkyně nic nenamítala a ještě pod nos mi podstrojovala, nepředpokládal jsem, že jí vadí, jak vypadám.

Článek

Ona nechtěla mít po boku sádlovou kouli. Ale stalo se a já si myslel, že to nevadí. Má drahá polovička provozovala soukromé kadeřnictví a z práce chodila domů pozdě večer. Moc jsme se nevídali. Stereotyp, málo komunikace, a připouštím, že i pohodlná lhostejnost z mé strany, daly podnět k problémům, které zaútočily na náš vztah jako hejno včel na bezbranné děcko. Začal jsem si všímat jejích potutelných úsměvů, odpovědí, které nedávaly smysl, a podrážděnosti stavějící mezi námi betonovou zeď. Stejně jako poklesu úcty v jejích očích. Věděl jsem, že se něco děje. Má snad jiného?

Řešení přišlo brzy

V té době jsem byl obézní, líný a bez chuti cokoliv na sobě měnit. Uzavřel jsem se také více do sebe a obával se jakéhokoliv potenciálního řešení. Přišlo brzy. Dalo by se říct, že jako na zavolanou. Zjistil jsem, že ženská má sice hodně trpělivosti, ale ne v bezedném poháru. Co se změnilo? Díky své práci v kadeřnictví měla má přítelkyně možnost odmítat i přijímat od zákazníků pozvání ke schůzkám. A také toho jednoho dne využila. Nedokázala se již dívat... na mne. Možná se jí ani nedivím. Rozhodla se odejít, protože nebyla spokojená. Na to se ani nic nedá namítat.

V den, kdy měla sbalené kufry a mezi dveřmi čekala na odvoz od nějakého elegána v saku, bylo krásné počasí. Vzpomínám si na to jako včera. Na obloze sice zářilo slunce, ale ve mně se tísnila malá dušička a prázdnota. Nechtěl jsem, aby to skončilo. Věděl jsem taky, že pět let s ní se mi vryje do paměti perem smočeným v krvi. Bolelo to. A já se připravoval na to, že se s tím musím smířit. Chtěl jsem? Ne!

Chtěla svatbu

A tak jsem žádal, prosil, používal nátlak. Měl jsem štěstí. Nakonec svolila, že zůstane, ale musí se něco změnit, a za to výměnou měl být slib. Slib manželství. Dala mi čas na rozmyšlenou. Všechno ve mně vřelo. Toužím po tom? Není to brzy? Začal jsem sportovat, abych uklidnil rozhárané myšlenky. Líp se mi uvažovalo. Energii získanou běháním a sportem mi sráželo vědomí, že ač tak mladý, čeká mě možná chomout. Jediné, co mě těšilo, byla moje postava. Zhubl jsem 18 kilo během tří měsíců. Z toho jsem radost měl, z ostatního nikoliv.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Jednoho dne si sbalila kufry

Láska s příchutí pepře

Když jsem jí volal, že jsem se rozhodl, zopakovali jsme si náš rozhovor znovu a rozhodli se pro konec. V ten moment nesdílela pochopení pro nechuť k svatbě. Hned si začala myslet, že ji nemiluji. Já se ale „jen" nechtěl ženit. Nemělo smysl to pitvat dál a dál. Odešla navždy, vzala si s sebou kus mého života a s ní odešlo i to, co na mně nenáviděla - špeky. Důkaz, že nejen ženy se trápí nad rozchodem a citovými problémy. Pro mě to tehdy paradoxně byla ta nejlepší drastická dieta, která mě mohla potkat. Zopakovat bych si ji ale nechtěl. I když... toužím nasoukat se do ještě těsnějších kalhot... Najdu si ženskou, to je ta nejlepší odtučňovací kúra.

ynezorPumanzeSaNyknalC