Hlavní obsah

Nesnáší moje rodiče! Co s tím?

Foto: Thinkstock

Opravdu si člověk příbuzné nevybírá?

Příbuzné a rodiče partnera si člověk nevybírá. Proto se lehce může stát, že navzdory nehynoucí lásce ke svému milovanému protějšku necítíte totéž i k jeho rodičům nebo on nesnáší ty vaše. Jak taková situace vypadá? A jde zařídit to, aby se váš partner a rodiče navzájem nepřizabili již v předsíni?

Článek

„Trvá to už od začátku. Milan a naši si prostě nesedli,“ stěžuje si čtenářka Lída. „Názory a postoje mé rodiny jsou mu proti srsti. A platí to i obráceně. Milan řekne něco o hypotéce a naši z něj hned udělají neschopného s tím, že se chce zadlužit a nemá žádnou hotovost do začátku. Logicky pak křičí, ať ho moje mamka nemoralizuje, když si je schopná zavolat o finanční výpomoc. Taťka zase Milana pořád poučuje a kárá, ale sám pokazí snad každou druhou věc od opravy auta po malování. Nicméně z Milana udělá hňupa, když špatně přidělá poličku. Navíc mu často vyčítá, že se hodně věnuje práci – místo aby jim pomohl na baráku,“ vzdychá Lída nad chováním třech dospělých lidí, kteří již nedokážou jednat taktně a bez vzájemného pohrdání.

Společné narozeniny nebo Vánoce? Peklo!

„U Milana to má dohru i v soukromí. Často se do mé rodiny naváží, až je mi to nepříjemné," pokračuje fitness instruktorka Lída. „Kdo by taky chtěl poslouchat, že se stydí za svoje budoucí příbuzné? Mám ho ráda, svoji rodinu samozřejmě taky, ale jak z toho ven? Navíc když je pravda tak nějak uprostřed?“ ptá se zoufale čtenářka, která určitě není jediná, kdo se s takovou situací potýká.

Rodinné neshody = partnerství v ohrožení!

„Mnoho vztahů se už rozpadlo kvůli neshodám s rodinou partnera. Tady se navíc zdá, že rodiče Lídy z nějakého důvodu nevidí Milana jako dospělého člověka, který je schopný se rozhodovat a řešit problémy. To může mít více příčin: Milan může být hodně mladý, tchán a tchyně cítí potřebu jej vést, případně jde o rodinu, která vyžaduje přizpůsobení všech nových členů zažitým pravidlům. Milan se také mohl nějak nešikovně uvést, a od té doby se rodiče na něj dívají skrz prsty,“ uvažuje psycholožka Kristina Březinová, která Lídinu situaci hodnotí jako vážnou. Proč?

Foto: Thinkstock

Rodinné neshody škodí vztahu

Kdo s koho?

Když se Milan vyslovuje velmi kriticky k partnerčiným rodičům, je zaděláno na vyhrocení situace. „Pravděpodobně mezi zúčastněnými došlo k nějakému závažnému střetu, který se nedořešil a kvůli kterému se vztahy dlouhodobě zhoršily. Partner Lídy její rodiče nechápe, nesnáší je a odmítá se s nimi stýkat. To je dost obtížná startovní pozice do manželství a dají se očekávat vlekoucí se problémy,“ konstatuje Kristina Březinová.

Proč to nefunguje?

Situace první: Ona je hodně ukotvená ve své rodině

Nedokáže dát rodičům najevo, že je „z rodiny venku“, že už tvoří s přítelem samostatný pár. Měla by se snažit, aby jejího partnera rodiče více respektovali, a jeho předem upozornit, aby se aspoň z části (do únosné míry) adaptoval zavedeným zvyklostem, které udávají rodiče. „Nový partner by se měl připravit na to, že prarodiče určitě vnoučata budou chtít vidět. Odmítat a priori styk s tchánem a tchyní může být do budoucna dost krátkozraké,“ podotýká psycholožka Březinová. Někdy je prostě lepší kývnout, ustoupit, a myslet si v zájmu rodinné pohody svoje ...

Rada: Partner by tak měl být ten, který dokáže být nekonfliktní, neboť zvyky a postoje rodičů se s ohledem na jejich věk jen těžko mění. Budiž mu útěchou, že s tchánem a tchyní nežije, a nemusí je tak vídat každý den. To se vydržet dá, ne?

Situace druhá: On může být nepřizpůsobivý

Nechce „dělat věci, které jej nebaví“, odmítá se přizpůsobit, chce ve vztahu užívat spíše ty příjemnější věci a očekává, že se o danou věc partnerka postará sama. „Otevřená kritika rodičů může ukazovat i na určitou neúctu k partnerce, malý ohled na její pocity a také na egocentrismus,“ konstatuje odbornice.

Rada: Je třeba zvážit, zda s takovým partnerem opravdu chcete strávit zbytek života, protože příště by taky mohl chtít, abyste k rodičům ani nepouštěla potomka…

Situace třetí: Nedozrálost partnera či vaše vlastní

„Aby podobnou situaci člověk ustál, musí být schopný nějakého přizpůsobení, sebeovládání a vykazovat jakousi míru zralosti,“ poukazuje Kristina Březinová na fakt, že psychicky a mentálně nedozrálé osobě zahleděné do sebe je marné pořád dokola říkat, aby zanechala svých útoků. Chcete čekat několik let, že se to spraví? Taky se nemusíte dočkat! Možná ale ani vy nejste bez viny.

Rada:Rodiče ve vás mohou stále vidět ty malé děti, o které se musí starat. Dejte jim najevo svoji soběstačnost, ať si vás nepletou s kojencem.

Situace čtvrtá: Rodiče jsou zaujatí a příliš ochranitelští

I navzdory všem snahám ze strany nového partnera se rodiče nemusí smiřovat s tím, že na nich už jejich potomek není závislý – vzniká forma žárlivosti a averze. Případně mají pocit, že musí svého potomka ochraňovat, vést jej, upozorňovat na možná nebezpečí, což platí i v případě partnera jejich dítěte. Vznikají pak dobře míněné rady, jak si nebrat hypotéku, jak více pomáhat na domě, jak žít, co dělat a nedělat…

Rada:Ukažte jim svoji vyzrálost, stůjte si za svými názory, ať vidí, že to myslíte vážně, popřípadě je důsledně upozorněte, že o svém životě si nyní rozhodujete sami. Něco v  tom smyslu, že jejich názor znát chcete, ale konečné rozhodování a závěry jsou pouze a jen na vás.

Naši mi řídí život!

„Pokud se rodiče přímo nevměšují do domácnosti mladých, nezasévají intriky nebo nepomlouvají, a jsou třeba jen nějakým způsobem odlišní (mají jiné názory, nálady a vrtochy), v zásadě se s nimi dá nějak vyjít – upravit kontakt, scházet se třeba jen na oslavách, v nějakém intervalu,“ radí psycholožka.

Jestliže se už vlastní rodiče nabourávají do domácnosti mladých, otevřeně kritizují a jeví tendenci rozhodovat o financích, životním stylu, trávení volného času, je třeba, abyste jako jejich potomek důsledně a vlídně vymezila jasnou hranici (která nutně nemusí znamenat definitivní rozkol s rodiči). Jak na to jít? „Mami, tati, takhle už to prostě dál nejde. Jsem dospělá, nechte mě dělat rozhodnutí, před kterými jste i vy stáli v mém věku. Tak jako já důvěřuji vám, vy se snažte o to samé, aby to mezi námi klapalo. Uvidíte, že si poradím a nezklamu vás." Svůj názor podpořte činy. Ne abyste za týden s brekem volala, že nevíte, co dělat se zablokovaným účtem v bance či kamarádkou, která se vám po rozchodu pověsila na krk. Pokud rodičům nesdělíte i řešení, vrátíte se v jejich očích o krok zpět...

Nejhorší totiž je vybírat si mezi lidmi, které milujete stejně, i když přesto trochu jinak. Snad vás taková „Sofiina volba“ mine obloukem. A když ne, je třeba preventivně usměrňovat obě strany, aby nevyvolávaly vzájemné konflikty, omezovat hromadný kontakt a snažit se být co nejvíc nad věcí.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama