Hlavní obsah

Porod kleštěmi mě zmrzačil!

Foto: shutterstock.com

Porodem začalo dvouměsíční martyriumFoto: shutterstock.com

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Téma týden: Porod. Jaký byl ten váš? Čtenářka Alice vzpomíná na rok 1984, kdy jí nečekané komplikace při porodu ohrozily život. O tom, jak porod kleštěmi může ovlivnit nejen dítě, ale i matku, si přečtěte v jejím příběhu, který nám poslala na info@prozeny.cz!

Článek

Článek paní Simony mne přiměl k tomu, že musím napsat, čím jsem prošla v souvislosti s porodem. Překvapuje mne, že ještě v roce 2010 měla paní Simona takové potíže, mne to postihlo v roce 1984.

Bolesti mi začaly v pátek v noci, syn se narodil v neděli ve 12.30 hodin… Začalo to nevinně – průjem, bolesti břicha, ráno v sobotu to neustávalo a rodiče mne tedy zavezli do porodnice do Zlína, kde mi ráno odtekla plodová voda a musela jsem čekat. Personál si hleděl všech, kterým to šlo rychle, mně porod nepostupoval. Dali mi injekci na spaní, ale měla jsem strašné křížové bolesti, a tak jsem prochodila celou noc na chodbě. Sestry mne nutily sprchovat se, radily mi, ale nic se nedělo až do neděle do oběda. Poté se zjistilo, že mi musí provést klešťový porod. Jen mne nastřihli, otočili hlavičku a syna vyškubli… měl 4,25 kg a 55 cm, vůbec nekřičel, byl přidušený a hned ho odnesli do inkubátoru, kde byl tři dny.

To, co se dělo, se podobá hrůze – přirostla mi placenta, škubali ji ručně, ztratila jsem skoro 3 litry krve, dostala horečky a dítě jsem kojila pouze 3 dny. Dostala jsem zánět kyčelního kloubu – údajně neznámého původu, ale bylo to z toho, že mne nutili se sprchovat, já měla zimnici a chodila celou noc po chodbě. Za tři dny mi museli zatáhnou prsa obinadlem. Přestala jsem močit – byla jsem tak pošitá, že mne museli cévkovat. To ještě nebylo vše, chodila jsem o berlích a syn na mne čekal vedle na pokoji. Izolovali mne, aby nebylo vidět, co se může v socialistickém zdravotnictví stát.

Po měsíci mi zfialověla pravá noha – zánět žil do malé pánve, ředění krve heparinem, noha měsíc na kovové konstrukci. V nemocnici jsem ležela dva měsíce. Vše jsem vydržela, ale myslím si, že se tomu dalo předejít. Pak jsem chtěla mít druhé dítě, ale to mi nepovolili. Bylo by to velké riziko pro matku i pro dítě.

Věřím, že paní Simona bude mít po určité době odvahu svému synovi pořídit sourozence. Můj syn vyrůstal sám, nedalo se nic dělat, bohužel.

Všichni zdraví lidé, kteří mohou, ať mají děti, ať je jedináčků co nejméně.

Své příběhy k Tématu týdne: Porod. Jaký byl ten váš? nám už neposílejte. Již příští týden se dozvíte, které z našich čtenářek získají odměnu 500 korun. A už můžete začít psát na adresu info@prozeny.cz  příspěvky k novému tématu, které zní: Nemám štěstí na muže!

Reklama

Související témata:

Načítám