Článek
Pes Enzo má hlubokou duši. Je nesmírně moudrý. Život v jeho podání je podobenstvím automobilového závodu. Musíš vidět za zatáčku, musíš vést auto tam, kam směřují oči řidiče, a konečně musíš umět závodit i v dešti.
Na sklonku svých dnů rekapituluje Enzo soužití s milovaným pánem, kterým je automobilový závodník Denny. Dennymu předčasně umírá žena a zůstává sám s tříletou dcerkou. A se svým psem. Ten je mu oporou v mnohaletém boji o dcerku s prarodiči. Teprve když je Denny ze všeho venku a automobilové vítězství je na dosah ruky, dovolí si starý pes umřít. Ale i to se snaží provést tak, aby Dennymu nepřidělával zbytečné starosti. Enzo odchází s vírou, že se v příštím životě vrátí na svět jako člověk a svého pána znovu vyhledá.
Knížka obnáší vše: lásku, tragédii i naději. Je to příběh tklivý i vtipný, především však hluboce lidský. Právě proto, že ho vypráví pes. Slzy jako hrachy vás určitě neminou.
Úryvek z knihy:
,, V Mongolsku když umře pes, pohřbí ho vysoko v horách, aby lidé nešlapali po jeho hrobě. Psův pán mu pak do ucha pošeptá přání, aby se pes v příštím životě vrátil na svět jako člověk. Pak mu uříznou ocas a položí mu jej pod hlavu, do tlamy mu vloží kus masa nebo špeku, aby měla duše co k jídlu, protože než se pes převtělí, jeho duše může volně cestovat po rozlehlých pláních, jak dlouho se ji zlíbí.
Dozvěděl jsem se to z kanálu National Geographic, takže to musí být pravda. Prý se ale nepřevtělí každý pes, jen ten, který je připravený. Já připravený jsem."