Článek
Institut manželství v poslední době podléhá lidským potřebám, zájmům, společnosti a její kultuře, což nahrává vzniku jevů, které před desítkami let nikdo neznal, anebo je přinejmenším popíral. Dnes není výjimečné, že se žije v tzv. volném vztahu, kdy jeden ví o milostných avantýrách toho druhého. Ženy jsou emancipovanější a mnohokrát chtějí stejné podmínky pro život, jako mají muži, i když v sexualitě to tak docela neplatí, protože milostná dobrodružství stále podléhají stejnému scénáři – muž je rád dobyvatelem a žena touží být opečovávána. (A to i přesto, že je často iniciátorem pohlavního styku.)
Nástrahy doby: internet, vypětí a honba za kariérou
Lze tedy v dnešní době vůbec narazit na spokojené, šťastné a „monogamní“ manželství trvající více jak 5–10 let? Dá se říci, že i přes nepřízeň „moderních“ záležitostí, jako jsou milenky a milenci, cyber sex, skupinové swingers party a další pokrokové „vynálezy“ pod rouškou anonymity velkoměst nemají některé svazky šrámy? Ano, ale hledají se velmi, velmi těžce.
Člověk není monogamní
Kinseyho (slavný americký psycholog) zpráva hlásá, že frekvence styků úměrně klesá se vzrůstajícím věkem a délkou trvání vztahu. A že monogamie není člověku předurčena, neboť se primátům jeden partner po čase omrzí. (A najít si na sex dalšího je snazší než koupě rohlíků.)
Dalšími faktory, které nepříznivě hrají při rozpadu manželství, v nevěrách a snížení zájmu o sex a vztah roli, jsou:
- stereotyp partnerského-manželského vztahu
- stres a únava
- nedostatek času pro druhého
- onemocnění (psychické i fyzické)
- nezdravý životní styl (přemíra alkoholu, obezita, snížené sebevědomí, špatná fyzická kondice, zapšklost životem)
- obava před sexuálním stykem z důvodu partnerova nátlaku nebo nějakého z předchozích znaků
Prstýnek je jen symbol, ne okovyFoto: Thinkstock
S manželstvím končí legrace?
Možná i proto je rozšířen názor, že jakmile člověk vstoupí do manželství, veškeré slasti svobodného života od nepřetržitého sexu a nezávislosti budou ukončeny. Avšak i tak se sexuologové domnívají, že stále je pro mnoho lidí lepší žít v páru z důvodu finanční pomoci od druhého, když je nouze, nemluvě o podpoře psychické. A sex? Výhody stálého intimního partnera jsou nesporné. Takoví lidé snáze respektují partnerovo sexuální selhání, jeho zdravotní stav, vyčerpání i nálady. Mají hodnoty nastavené na víc než dobrodružství na jednu noc a jsou schopni omluvit dočasnou sexuální „výluku“.
Teď jsi můj – navždy
Ale proč je tedy rozvodovost tak vysoká? Rizika, která manželství ohrožují, si totiž někteří vůbec neuvědomují, natož aby je řešili. Prvotně není dobré stavět vztah pouze na sexu, nýbrž úctě a porozumění, které jsou dobrým základem pro další prohlubování svazku. Dalším rizikem je nabytí dojmu, že když si partner nasadí na prsteníček obroučku, stává se z něj inventář – jistota. Pokud on nebo ona tomuto bludu podlehnou, pravděpodobně to povede k ochladnutí citů, protože atraktivita protějšku se stupňuje s jeho vzácností.
Pokud si tedy i vy zahráváte s ohněm, a jste laxní vůči partnerským „povinnostem“ (s nadsázkou řečeno), můžete naši českou rozvodovou statistiku navýšit. Rozhodně se proto zamyslete nad tím, zda:
- občas uděláte něco, co jste prováděla ještě za svobodna (spontánní akci, překvapení, mazlení v přírodě, výlet…)
- nepřestala jste o sebe pečovat jako dřív
- berete partnera jako samozřejmost a taky mu to dáváte pořádně najevo
- malichernostem dáváte přednost před skutečnými problémy
- nejste si sama sebou příliš jistá a domníváte se, že váš vztah nemůže nikdo a nic narušit
- odmítáte při potížích vyhledat pomoc odborníka, protože je údajně stejně k ničemu
Je dobré neohlížet se pouze po nebezpečích, které mohou životního partnera „odloudit“, ale přistoupit na myšlenku, že manželství je v ohrožení i díky nám samotným. Usnutí na vavřínech několik let po svatbě se tak může stát osudným.
