Hlavní obsah

Strašidla do výchovy nepatří!

Foto: Thinkstock

Citlivější děti by si strach mohly odnést i do dospělosti

Přestaň zlobit, nebo si pro tebe přijde čert, ježibaba…! Ukliď si ty hračky, nebo ti Ježíšek další nepřinese! Nejspíš téměř žádní rodiče se těmto nebo podobným „strašícím“ výhrůžkám nevyhnou. Je to ale správné? A jak s takovým Mikulášem a čertem zacházet? Na to jsme se zeptali psycholožky Danuše Jandourkové.

Článek

Strašit neposlušné děti lze lecčím. A i těm nejtrpělivějším maminkám občas rupnou nervy a volají neexistující pomocníky, jako je třeba čert. Ale neradujte se, i když máte pocit, že to funguje. Jde totiž o úspěch jen dočasný. „Pokud dítěti něco slibujete za prohřešky a nesplníte to, postupně to ztrácí účinek, i taková ježibaba,“ vysvětluje psycholožka.

Podle ní strašení do výchovy nepatří. Dítěti v podstatě nic nedává a ničemu ho neučí. To, že to zpočátku funguje, je jen výsledek toho, že se dítě bojí, ne toho, že chápe, co je správné a co ne. „A možná u citlivějších dětí může být výsledkem jen to, že se bojí, a to někdy i později v životě. Třeba tmy, sklepa, uzavřených prostor a podobně,“ dodává Danuše Jandourková.

Jak na Mikuláše a Ježíška

To, že se děti nemají strašit, ale neznamená, že bychom je měli ochudit o tradice v podobě slavné trojice Mikuláš, čert a anděl. Ale chce to jít na to trochu jinak. Nevyužívejte je ke strašení, ale k bilancování. A jako hlavního hrdinu zvolte Mikuláše, nikoli čerta. „Mikuláš se může dětí zeptat, co se jim daří, čím dělají rodičům radost a čím je naopak trápí. A zkusit se domluvit, v čem se zlepší. Čert i anděl jsou symboly dobra a zla, ale měli by být v pozadí,“ radí Danuše Jandourková.

Podobné to je i s Ježíškem. Zapomeňte na věty typu „jestli nebudeš hodný, Ježíšek ti nepřinese žádné dárky“ a použijte ji v trochu jiném pořadí. Zkuste raději říci: „To jsem ale zvědavá, zda jsi byl tak hodný, že ti Ježíšek nadělí nějaké dárky.“ A protože děti pod stromečkem vždy něco najdou, můžete se s nimi pak radovat, že to vyšlo, že být hodný se vyplácí.

Vybudujte si respekt bez strašidel

Strašení je jen takové chvilkové záchranné lano, které stejně brzy povolí a bude nám nanic. Mnohem lepší je odmalička dětem vysvětlovat, co je a co není správné a žádoucí. Navíc slovu „zlobit“ většina malých dětí nerozumí. Co to je „to zlobit“, honí se jim v hlavičkách. „Spíše je třeba řešit konkrétní prohřešky, teď a tady,“ upřesňuje Danuše Jandourková. Mnohem víc než ježibaby a podobné nereálné výhrůžky do budoucna se tak vyplatí konkrétní pojmenovávání věcí a jejich okamžité řešení. A k tomu je samozřejmě potřeba trpělivost, pevné nervy a důslednost.

Ale i když vám někdy ty nervy ujedou a nechtíc vytáhnete tu ježibabu, nezoufejte. Pokud není strašení základním stavebním prvkem vaší výchovy, budou na to vaše děti možná jednou se smíchem vzpomínat.

A jak je to se strašením u vás doma? Používáte pohádkové „zbraně" a voláte na děti všemožné postavičky od vodníka po Polednici? Přidejte své veselé i výchovné zážitky do diskuse pod článkem!

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama