Své štěstí jsem našla v cizině!

Vydala jsem se tedy zpět. Byla jsem mladá a myslela jsem si, že si trochu zařádím, ale netrvalo to ani pár týdnů, co jsem se znovu dala dohromady s klukem, se kterým jsem kdysi chodila ve škole. Říkal mi, jak moc mě miluje a jak se mnou moc chce být.

Po měsíci jsem otěhotněla a rozhodli jsme se, že si to necháme, on měl posledních pár měsíců do dodělání školy. První tři měsíce bylo vše O.K., ale pak začal chodit spíše za kamarády a na mě neměl čas, ale pořád mi říkal, jak dodělá školu, že budeme spolu napořád. Když jsem byla pomalu v 6. měsíci, měla jsem už těch jeho řečí dost a řekla jsem mu, že musíme něco dělat, že nemáme byt, prostě nic, a dítě je pomalu na cestě. On se ale k ničemu neměl a vyhledával jen kamarády. Nakonec i díky radám své nejlepší kamarádky jsem odjela i s dítětem za matkou zpět do Skotska. Přítel se stále vymlouval a sliboval, že za námi přijede.

Když byl malému rok, chtěl po mně ještě jednu šanci. Dala jsem mu ji. Přijel a opět sliboval, jak s námi zůstane napořád, po týdnu mi řekl, že se mnou bude jen kvůli malému, tak jsem to vzdala a on se vrátil zpět... Nemohla jsem být s někým a čekat, který den se sebere a zmizí. Tak odjel a už se nevrátil.

Rozhodla jsem se, že si nikoho hledat nebudu, abych zase nedopadla špatně. Začala jsem chodit do práce. Mamka mi hlídala malého, takže jsem si mohla přivydělat k mateřské. Soustředila jsem se na práci a to bylo jediné, co jsem dělala. Neměla jsem žádné kamarádky, nikoho jsem si nevšímala, takže jsem se nemusela trápit, že mě něco potká, ale mýlila jsem se...

Jednou v sobotu jsem čekala na autobus z práce domů, nastoupila jsem, byla jsem tam jen já, řidič a jeden cestující. Najednou jsem uslyšela, že mi někdo říká, že jsem dnes nějak potichu, byl to ten řidič. Asi po 14 dnech jsem zase čekala v sobotu na autobus. On stál venku, čekal na autobus na výměnu. Přišel ke mně a zeptal se na mé telefonní číslo. Nedala jsem mu ho, vždyť jsem pro něj byla cizinka a ještě s dítětem.

Čas šel dál a při mých cestách do práce a z práce jsem vyhlížela ,,svého" řidiče. Stále jsme si vyměňovali pohledy a úsměvy. Jednou mě kolegyně z práce pozvala na narozeniny. Dorazily jsme do města a já jsem zahlédla ,,svého" řidiče v autě. Ani nevím, kde jsem vzala tu odvahu a stopla ho.

Nakonec jsem s ním jela na projížďku místo oslavy narozenin kolegyně a povídali jsme si o všem možném, vyměnili si čísla mobilu. Druhý den jsem se cítila skvěle, napsala jsme mu, jestli ho můžu znovu vidět... Nakonec jsme se dali dohromady a teď spolu čekáme mimčo. A je nám spolu fajn.

V životě bych si nepomyslela, že bych se zamilovala do cizince, ale je to nádhera, je jiný než Češi a já jsem pro něj jiná než skotské dívky. Je to vše jiné než předchozí vztahy a hlavní je, že má rád malého a malý má rád jeho. Takže jsem teď šťastná.