Hlavní obsah

Tohle by vám děti řekly, kdyby uměly mluvit!

Foto: Thinkstock

Copak mi chceš říct?Foto: Thinkstock

Reklama

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Kolikrát vás při pohledu na vaše dítě napadlo, co se mu asi honí hlavou. O čem ten několikaměsíční prcek přemýšlí, proč se kaboní, co ho trápí, když pláče? Nebo proč se tříletý špunt tak strašně vzteká, ale nedokáže vám to vysvětlit? Tak si přečtěte, co by vám asi vaše děti řekly, kdyby uměly mluvit a formulovat věty jako dospělí.

Článek

Jsou malincí, bezbranní a odkázání jen na své rodiče. Neumějí mluvit, jen pláčem či smíchem vyjadřují základní emoce. Později už dají do kupy první slova či věty, ale ještě bude dlouho trvat, než dokážou jasně zformulovat svá přání, potřeby a věci, které je trápí. Ale rozhodně to neznamená, že nemají žádné starosti nebo neexistuje nic, co by vám chtěly říct. „Dětský mozek je stejně výkonný jako dospělý, jen to na něm ještě není vidět. Nějaký čas trvá, než se naučí jazyk a další kousky,“ potvrzuje kouč partnerských vztahů Aleš Kalina.

Chce to brát dítě jako rovnocenného partnera a nepodceňovat nic, co se vám snaží sdělit. „To nejhorší, co může dospělý dítěti udělat, je formovat ho do někoho jiného a nerespektovat jeho přirozenost. Ve výchově bychom měli uplatňovat tři emoční přístupy, tedy dávat najevo pocit lásky, přijetí a důležitosti,“ dodává kouč partnerských vztahů Lenka Černá z portálu Mujvztah.cz.

Foto: Thinkstock

Tak moment, co by to tak mohlo být? Že by pejsek? Nebo snad kočička?Foto: Thinkstock

A co by i ty nejmenší děti vzkázaly svým rodičům? O co by je rády poprosily? Tohle je deset přání, které by děti svým rodičům jistě řekly. Kdyby samozřejmě dokázaly mluvit…

1. Nespěchejte na mě!

Nepopohánějte mě pořád, nepostrkujte mě, zatím vám nemůžu stačit. Neumím tak rychle chodit, nezvládnu se obléknout za tak krátkou dobu, jako vy. To, že vám nestačím, mě rozčiluje. Reaguji na to vztekem, a vy se za to na mě zlobíte. Zpomalte prosím, všem se nám uleví.

2. Nedělejte ze mě pitomce!

Jsem malý, ale ne hloupý! Když se vás na něco ptám, odpovězte mi pravdivě, ve formě, kterou mám šanci pochopit, neodbývejte mě a neříkejte mi, že na tohle jsem ještě malý nebo že tomu nerozumím a podobně. Jen tak mohu vyrůst v chytrého člověka.

3. Dopřejte mi trochu svobody!

Vím, že se o mě bojíte, nechcete, abych se zranil, ale já prostor potřebuji! Musím zjistit, jaké to je, když spadnu. Jak bolí rozbité koleno, jak to prostě v životě chodí. Nemůžete mě chránit celý život, jednou se musím osamostatnit. A čím víc zkušeností nasbírám, tím lépe mi to jednou půjde. Dopřejte mi prostor, a když si nabiju nos, buďte u mě, aby mi ho měl kdo pofoukat.

Foto: Thinkstock

Hrát si je zábava. A dokonce i máma vypadá, že ji to nenudí!Foto: Thinkstock

4. Buďte, prosím, důslední!

Potřebuji vědět, že když něco řeknete, platí to! Protože, když mi jednou něco projde, a podruhé za to dostanu vyhubováno, jsem zmatený. Nevím, jaká pravidla platí a jak se mám chovat. Proto pak dělám hlouposti, a vy se zlobíte.

5. Věřte mi!

Nepodceňujte, co vám říkám nebo ukazuji! Když se bojím skřítka schovaného v rohu mého pokoje, není to legrace. Vážně tam je, i když vy ho nevidíte. Neutahujte si ze mě a pomozte mi strach překonat. Obejměte mě, potřebuji se cítit bezpečně.

6. Nikdy mi neříkejte, že mě nemáte rádi!

I když děsně zlobím, neposlouchám a vy jste rozčílení, tohle mi nikdy neříkejte. Moc mě to pak mrzí, bolí mě to a cítím strach a nejistotu. Potřebuji vědět, že mě milujete vždy a za jakýchkoli okolností!

Čím vším můžete svým dětem ještě ublížit, se dočtete v článku Tohle dětem neříkejte! Bolí je to!

7. Hrajte si se mnou!

Já vím, že vás to občas nebaví. Chápu, že kostičky jsou pro děcka, ale já jsem dítě. Ale jsem vaše dítě a vy jste nejen mí rodiče, ale i nejlepší kamarádi! Chci s vámi být, chci s vámi trávit čas, chci, abyste viděli, jak vysokou věž dokážu postavit a chci, abyste na mě za to byli hrdí. Je to pro mě moc důležité!

8. Nekřičte na mě!

Nenadávejte mi, nesekýrujte mě a nevyhrožujte mi! Chápu, že to někdy přeháním a vám povolí nervy, ale zkuste být trpěliví. Křik a nadávky mě stresují, a pak buď pláču, nebo se vztekám. Zkuste mi to nejdřív vysvětlit a v klidu mi ukázat, proč bych něco neměl, nebo naopak měl udělat. Možná to hned nepochopím, ale když vydržíte, zvládneme to.

9. Dávejte mi najevo lásku

Mějte mě rádi a dávejte mi to najevo! Říkejte mi to, mazlete se se mnou, moc to potřebuji. Je pro mě důležité vědět, že mě milujete, aniž bych si to musel nějak zasloužit nebo o to prosit. Potřebuji vědět, že se na vás kdykoli můžu spolehnout, a že když je mi bídně, ve vaší náruči jsem před všemi problémy bezpečně schovaný.

10. Nenuťte mě do věcí, které mě nebaví

Možná chcete, abych maloval, hrál fotbal nebo na klavír. Ale já zrovna na tohle nejsem. Raději si stavím věže z kostek a prohlížím si knížku o zvířatech. Malíř, fotbalista ani klavírní virtuos ze mě nebude, ale třeba budu úspěšný architekt nebo zoolog. Nechte mě dělat, co mě baví, a ne to, co by bavilo vás. Jsem originál a potřebuji rozvíjet vlastní talent, ne vaše představy. Jen tak mohu být jednou šťastný!

Tip redakce:Výchova dětí někdy může vypadat jak samostatný vědní obor, ale není to tak. Stačí dodržovat 5 pilířů správné výchovy!

Souhlasíte, nebo vás napadají další věci, které by děti svým rodičům řekly?

Reklama

Načítám