Hlavní obsah

Ideální muž? Psavec rozhodně ne!

Foto: Thinkstock

Netušíte, že je v duchu někde úplně jinde

Žijete-li s fotografem, filmařem, malířem, má to svá úskalí, ale dá se to vydržet. Nejhorší je život s psavcem! To je tedy očistec! A to si některé holky myslí, jak úžasné musí být soužití s básníkem, spisovatelem či žurnalistou! Tak si zkuste s někým takovým třeba vyjet na dovolenou!

Článek

U jiných si počkáte, až to budou mít „v kufru“

Pokud vyrazíte k moři s fotografem, kameramanem či malířem, nejspíše takový člověk bude neustále kdesi pobíhat, fotit, točit či malovat. Občas vám vyleze někam na skálu nebo na maják, občas si lehne na zem, aby to mělo ten správný podhled (a vy měly co přepírat), občas musíte na nějaké místo podruhé, protože teď nemá to správné světlo, ale jakmile se setmí, máte ho pro sebe. Nikoli však psavce.

Už jsme byli na obědě?

Psavec, který by měl být ze všech tvůrčích profesí nejvíce po ruce a ku konverzačnímu či jinému užitku, se nejen nezúčastní rozcvičky na terase, ale vstává pozdě, většinu dne zívá a nemluví. Dokonce ani neodpovídá. Na potřetí zopakovaný dotaz zamumlá něco jako „no určitě“ nebo „jak myslíš“, přestože se ho ptáte na jméno ostrova, který vidíte na obzoru. Psavec má stabilně a nablble zaostřeno kamsi na nekonečno. A vy jen odhadujete, co se tomu pacholkovi asi tak honí v hlavě. Ve tři odpoledne se vás roztržitě zeptá, jestli už jste byli na obědě, a vy si řeknete, jestli ta drahá langusta vůbec stála za to, jestli by mu nestačily hranolky s kečupem.

Psavec ožívá večer

Ožívá tedy celkem dost pomalu a nikoli ve smyslu výrazně vyšší konverzační či pohlavní aktivity, ale začne se shánět po jídle, víně či jiných alkoholických nápojích. A tak jdete do restaurace a uděláte si hezký večer. Psavec už tak nějak občas i něco řekne. Pokud si ho opijete, můžete si s ním i zatančit! Po návratu na hotelový pokoj, jen co se vrátíte z koupelny, najdete psavce na terase u notebooku. „Prosím, vydrž chvilku, jenom mne něco napadlo,“ řekne vám. A vy chvilku vydržíte. Než usnete. Ve čtyři ráno k vám psavec vklouzne do postele, a není-li ze svého psaní zcela vyčerpán, začne se domáhat něžností a sexu. Pokud mu nevyhovíte, ve vteřině usne a vy už nezamhouříte oka až do samostatné ranní rozcvičky. Pokud mu vyhovíte, usne spokojeně bezprostředně po milování, aniž by vás stačil zahrnout následnými tolik vámi očekávanými něžnostmi.

Foto: Thinkstock

Psavec využije každou chvilku

Vyznání si musíte – přečíst!

Když psavec zatuhne, dojdete si na terasu k tomu jeho notebooku, nalijete si sklenku koňaku a čtete si o zamilované dvojici, která za ranního rozbřesku vyběhne nahá do vln a hladově se pomiluje na opuštěné pláži, která se navzájem krmí u snídaně a už se nemůže dočkat, až se vrátí na pokoj a vystřihne si další orgasmus ještě před převlečením do plavek, která se pak vyřádí na vodních skútrech, která (!) poobědvá langustu, a pak už zase pílí do hotelového pokoje na odpolední milování, aby si později postavila hrad z písku, odjela pirátskou loďkou na barbecue na ostrově, následně protančila celou noc a po návratu bouřlivým sexem udělala budíček polovině hotelu.

Ano, trochu se divíte a říkáte si, jak to, že mužská část té vymyšlené dvojice v notebooku nejen nezívá, mluví a odpovídá na otázky, ale častuje partnerku po celý den polibky, něžnými doteky a rozkvetlými metaforami (když mně nic takového v životě neřekl) a začnete na tu ženskou žárlit. Pak si však s jistou úlevou uvědomíte, že ji ten váš popisuje tak, jako byste to byla vy, ano, i ty plavky máte stejné, používáte stejný parfém a dokonce máte stejně průhlednou noční košilku. A ano, i ta legrační piha na zadečku, i to gesto, kterým si odhazuje ta jeho hrdinka vlasy z čela, to je přece vaše piha a vaše gesto.

A tak si jako poučená žena psavce v klidu nalijete ještě jednu sklenku hřejivého koňáčku, přehrajete si ty čerstvě napsané scény, které vás společně s tím koňáčkem malinko rozrajcují, a jdete si vašeho spícího psavce na sklonku noci něžně přepadnout. Ráno mu samozřejmě odpustíte rozcvičku a na pláž si vezmete – něco na čtení! K tomu jeho zívání!

Na dovolenou pojedu sám...

Nabudete-li někdy dojmu, že ti duchaplní, akční, dobyvatelští i něžní, pozorní a nadprůměrně konverzačně (i jinak) vybavení hrdinové našich románů, novel a fejetonů, jsme my, jejich autoři, okamžitě na to zapomeňte. Myslím to upřímně a pro vaše blaho, jakkoli se tím definitivně připravuji o možnost zlákat ještě na poslední chvíli nějakou vnadnou čtenářku na společnou dovolenou.

Máte doma psavce? Nebo nějakou jinou problematickou profesi? Jak jej přivádíte k duchovní přítomnosti? K tomu, aby se vám věnoval? Napište mi o tom na info@prozeny.cz!

ynezorPumanzeSaNyknalC