Hlavní obsah

Můj chlap mi lhal skoro 20 let!

Foto: Thinkstock

Uspokojení hledal jinde než v posteli

Se svým partnerem žije dlouhá léta a myslela si, že ho dobře zná. Jednou ale čtenářku Věru čekal šok. Díky kamarádce zjistila, že jeho oblíbenou činností je virtuální sex s cizími ženami, kterým dokonce posílal erotické dárky. Co se stalo s jejím dosud harmonickým vztahem? O to se rozhodla podělit s ostatními.

Článek

„I když pocházíme ze stejného města, s mým druhem jsme se poznali v cizině, kde jsme pracovali. Tady spolu žijeme skoro dvacet let. Jedinou skvrnkou byla jeho přehnaná a bezdůvodná žárlivost, kterou zdůvodňoval tím, že nikdy nedoufal, že zrovna já bych o něho mohla mít zájem. Dával mi najevo tolik lásky, kterou jsem nikdy dřív nepoznala. Když jsme spolu začali žít, byla jsem přesvědčená, že jsem našla toho pravého a snad i dobrého tátu pro mé dva syny,“ vypráví Věra.

Sexuální život pokulhával

Jak je důležité, aby to i po letech v posteli klapalo, si Věra dobře uvědomovala. „Oba máme za sebou nevydařená manželství. Utvrzovala jsem se v tom, že už stoprocentně víme, co od života chceme. Máme dost společných zájmů a i přes všechny problémy si máme pořád o čem vyprávět, někdy i dlouho do noci. Jediný problém u mého partnera je v sexuální oblasti. On sám tvrdí, že je měl i v předchozích vztazích. Od počátku, co jsme se poznali, po jednom milování odpadl, podruhé už nebyl schopen. S léty se to začalo zhoršovat. Chápu, že po tolika letech soužití už to nemůže být jako dřív. Ale protože my ženy na to máme čich, začala jsem tušit, že něco není v pořádku.

Styk začal stále více oddalovat nebo orgasmus jen předstíral. Věděla jsem, že se občas dívá na pornografické filmy, ale doufala jsem, že to pro něj může být snad i prospěšné. Letos v srpnu jsme se měli brát, ale zaskočila mě událost, kterou jsem nečekala, a tak jsem odložila sňatek na dobu neurčitou.

Foto: Thinkstock

Šokující zprávu mi telefonovala moje kamarádka

Šokující telefon

Před rokem mi volala má kamarádka z Česka. ,Tvůj chlap je úchyl, dej ho léčit a nauč se zacházet s počítačem, určitě se dozvíš víc,' řekla. Popsala mi, jak jí posílal fotky se svým údem a jednou se s ní spojil přes Skype v momentě, kdy onanoval. Chtěl po ní, aby mu ukázala ňadra a přirození. Prý se mu vysmála, ale začala pochybovat o jeho zdravém rozumu.

Počítač pro mě znamenal ztrátu času. Musela jsem z partnera vytáhnout heslo. Jelikož byl přesvědčený, že se k PC nikdy neposadím, řekl mi ho. A tak jsem se pustila do učení. Po nějakém čase jsem měla možnost strávit téměř celý den projížděním všeho, co jsem chtěla vědět. Z některých věcí jsem byla v šoku. Zjistila jsem, že s několika ženami z Česka provozuje virtuální sex.“

Aspoň malá pomsta

Věra začala zjišťovat, že o svém partnerovi zdaleka neví všechno. „Každou ženskou měl zařazenou podle fotky přirození. Než se spojili přes video, popisovali si svoje prožitky. Pochopitelně si posílali i foto. On sám jim posílal fotky svého údu, některé i s malým plyšovým medvídkem, kterého měl na něm posazeného. Jak mi později řekl, to aby vypadal větší.

Jak jsem byla rozčilená, místo fotky, kterou měl na Skypu, jsem mu tam dala jednu s jeho penisem. Pochopitelně jakmile přišel domů, hned zamířil k počítači. ,Co to má znamenat?' ptal se mě. ,No to jsi přece ty,' odpověděla jsem mu. Zrudnul a zalapal po dechu. Pochopil, že ze sebe nenechám dělat blbce. Promluvila jsem si s ním a navrhla mu léčení. Prosil, abych mu vše odpustila, že se stydí za to, co dělal. Nevím, jestli ze strachu, ale přiznal i víc, než jsem sama zjistila. Třem ženám posílal dárky, převážně spodní prádlo, vibrátor a nastavovák na penis (tento výraz jsem poprvé slyšela od něj), to prý kdyby to náhodou skončilo v posteli, tak aby se neztrapnil. Přiznal i to, že dvě z nich znám od vidění, z místa bývalého bydliště, kam jezdíme k synovi na dovolenou.“

Čas na léčení

Věra se rozhodla dát mu ještě šanci. „Zašli jsme k psychologovi. Nelíbilo se mu, když si vyslechl, že jeho počínaní je opravdu sexuální úchylka. Obhajoval se tím, že jelikož si byl delší dobu vědom, že mě není schopen uspokojit, řešil to tímto způsobem. Psycholog na něj neudělal dojem, zvláště když mu doporučil většího specialistu v tomto oboru. Pochopila jsem, že léčení po krátké době vzdal. Řekl mi, ať se nebojím, že to zvládne sám. Než vše z počítače vymazal, dámám napsal, že s nimi ruší veškeré kontakty. Některá nereagovala, jiná se mu vysmála, dvě mu začaly vyhrožovat po sms.

Teď se partner chová, jako kdyby se nic nestalo. Jediné, co po mně žádá, je, abych si ho vzala. Kdyby to neprasklo, byl by dál ten (naoko) vzorný, vždy pozorný muž? Jsou kamarádky, které mi říkají: ,Buď odpustíš, nebo se povzneseš nad věcí a smíříš se s tím, že už asi jiný nebude.' Já zase říkám, že to může jen Pánbůh, já neodpouštím a ani nezapomínám.

Každý v životě uděláme nějakou chybu, je jen důležité, abychom ji neopakovali. Mrzí mě, že zneužil mé důvěry, nikdy jsem ho nekontrolovala. Ale teď, co dál? Doufat, že se to už nebude opakovat? Anebo žít v obavě, že tím svým dokazováním si něčeho může jednou špatně skončit? Řešení budu muset hledat sama. Je možné, že ani po dvaceti letech do toho druhého nevidíš?“

ynezorPumanzeSaNyknalC