Článek
Čekám na tu svou v restauraci už půl hodiny. Před minutou mi esemeskou oznámila: „Promiň, zlato, zakecala jsem se s kámoškou, na večeři půjdeme příště." Namísto toho, abych jí udělal scénu, odepsal jsem krotce, ať si to holky užijou. Mám toho dost! Otevírám v restauraci laptop a píšu, co si o ženách fakt myslím.
Vyžadujete po nás, abychom spravili kapající kohoutek a při tom s vámi zašli na Sněženky a machři po 25 letech. „Jé, milačku, oni se milujou i po tak dlouhém čase. To je romantické..." Ale kolikrát jste se vy dívala se svým přítelem na derby Sparta - Baník? To je pro mě Ordinace v ZELENÉ zahradě.
Ženské bulvární časopisy jsou zajímavé jenom kvůli fotkám s Paris Hilton. Jediná věc na světě lepší než Paris Hilton, je Paris Hilton s hranolkama a zmrzlinou. Nemůžete si dovolit tak krátkou sukni? Dejte si salát, holky! Jestli vám váš partner tvrdí, že je to namyšlená a hloupá otrapa, lže. Paris je totiž masový vrah potomků vašeho partnera.
Když se na ulici otočím za nějakou „devatenáctkou", týden se mnou nepromluví, ale když se někdo otočí za ní, týden nemluví o ničem jiném.
A ještě ty bolesti hlavy. „Zlato, necítím hlavu, jdi už spát." Mě bolí hlava každé ráno, protože jsem nucen večer navštívit hospodu (co se ženou s obkladem na čele?). Je to ostuda. Co dělám špatně? Jsem z těch, co pomáhají dívce do kabátu, sem tam jí přinesu kytku, ráno jí uvařím kafe a večer ji pozvu do divadla. Přesto radši tráví čas s nějakou „kámoškou" než se svým klukem. Jsem příliš hodný a ona toho zneužívá.
Láska je nefér. Nutí vás dělat nesmysly a vám ani nedojde, že se chováte jako idiot. To si mám vážně nad postel nalepit plakát nějaké pornohvězdy, abych ji zaujal? Nechat se zatknout za porušování veřejného pořádku? Spálím svou knihovnu, začnu poslouchat Kabáty, pít sedm piv denně a smrdět jako bezdomovec v tramvaji. Holky přece šílí po rebelech a „drsných týpcích". Taky bych nejradši žil s rockovou zpěvačkou holdující večírkům a sexu, ale to bych se každý den spálil žehličkou a z pračky bych vytahoval zabarvené růžové prádlo.
Nedávno jsem si povídal s kamarádkou, kterou trápí opačný problém. Její přítel je až „nechutně hodný". Nosí jí snídani do postele, stále ji pusinkuje a oslovuje ji „ty moje zlatíčko". Prý je to k nesnesení, ale neví, jak mu dát najevo, aby se choval víc chlapsky.
Uvědomil jsem si, že ve vztahu musíte neustále balancovat. Když nežárlím, je to zlé, když žárlím moc, taky. Nemůžu se dojmout u každého historického filmu, jinak bych vypadal jako „měkkej"... Co je to za hru? Těch, před kým nemusíte hrát habaďůru, potkáte jen pár za život. Potom je pozvete na večeři a dotyčná nepřijde. Zkusím jí teď zavolat, třeba ještě stihneme kino.
