Článek
Ten první byl notorický lhář, který byl v hospodě častěji než doma, druhý měl zase zálibu v seznamování se přes internet, bohužel u internetu to neskončilo, potřeboval slečny, se kterými se tam poznal, poznat i v reálu. A asi to neskončilo jen u poznávání.
S Petrem mě seznámila kamarádka. Začali jsme spolu trávit hodně času, bylo léto, takže jsme chodili sportovat nebo na koupaliště, na výlety a tak. Občas přišel ke mně domů, zůstal přes noc, dali jsme si vínko a koukali na nějaký film. Vše bylo ale naprosto nevinné, nikdy by mne totiž nenapadlo si s ním něco začít. Je totiž 167 cm vysoký. A to prostě bylo pro mě tabu. Asi po měsíci mi řekl, že mě miluje. Já mu to vysvětlila, v čem mám blok, a tím tato debata skončila.
Kamarádili jsme ale dál. Dokonce jsme spolu začali bydlet, protože měl problémy doma, tak jsem mu to navrhla jako dočasné řešení. Všichni kolem si mysleli, že už spolu něco máme, moje rodina, jeho rodina, kamarádi, všichni. Já se tomu jenom smála. Jenže tak půl roku po tom, co se ke mně nastěhoval, jsem jednou přišla domů a on měl své věci sbalené a řekl mi, že se odstěhuje, že už se mnou dál takto žít nemůže. Že když mi řekl, že mě miluje, tak to myslel vážně a že se už jen trápí.
Nechala jsem ho jít a pak jsem proplakala celou noc. Svým odchodem mě nevědomky donutil si uvědomit, že mi schází, že si ho vážím a jak ho mám ráda a že opravdu na výšce asi tak moc nezáleží. Hned ráno jsem mu zavolala a všechno mu řekla.
Chodíme spolu už čtyři roky. Příští léto se budeme brát a plánujeme miminko. Je pravda, že ze začátku jsem si musela zvykat na pohledy ostatních, měla jsem komplex např. i při sexu (připadala jsem si „veliká"), říkala jsem si, jak se na to budou tvářit moji blízcí. Teď už se tomu jen směji. Na výšce opravdu nezáleží. Záleží na tom, jak jste s partnerem spokojené.
Žijete s mužem, který vás neustále opouští kvůli práci? Sotva se doma ohřeje, už zase musí jet? Jak se s ním žije? Pište nám na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.
