Hlavní obsah

Poznala jsem skutečný teror!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Žárlivost se změnila v úplný teror

Dovolte, abych vám i já poslala svůj příběh. Je to pro mě dosud velmi citlivé téma, zažila jsem si se žárlivcem opravdové peklo. Prohledávání obsahu peněženky, zápisníku, telefonu, kontrola velikosti výstřihu, délky sukně, průsvitnosti materiálu... To vše bylo na denním pořádku.

Článek

Koukáš po chlapech... v práci určitě někoho máš... v případě podnikového večírku se zaručeně s někým vyspíš... a další duchaplné obviňování. Takovým vztahem jsem si prošla a trvalo to čtyři roky. Trvale jsme spolu nebydleli, ale byl u mě tak 3 - 4 dny v týdnu.

Dokonce kolegy z práce jsem měla jeden čas v telefonu pod ženskými jmény, protože jsme si občas museli něco pracovního sdělit, a jakmile došla zpráva, následovala bleskurychlá otázka: „Kdo ti píše?!" Když jsem řekla, že kolega z práce, byla v tom „zaručeně" nevěra.

Skákala jsem, jak on pískal

Můj přítel chodil z práce domů dříve než já a svoje „kontroly" vylepšoval tak, že si sedl do hospůdky naproti mému domu a sledoval mé příchody z práce. Špatné bylo to, že jsem přišla 17.15, protože dělám do 16.00 a cesta trvá 45 - 50 minut (všimněte si prosím té velkorysé tolerance 5 minut). Tato doba přepravy není odhad, ale dvakrát si trasu projel. Špatné bylo, když jsem přišla zprava, když zastávka je vlevo...

Návštěvy sousedky nebo kamarádky? Nepřípustné!!! Soused je sukničkář a určitě s ním něco mám. Ke kamarádkám jsem po nějaké době přestala chodit, protože jsem byla nervózní, co zas bude doma, a mé návštěvy byly stejně kratší a kratší.

Zpočátku jsem se tomu všemu smála a připadalo mi, že je to všechno nějaký špatný vtip. Ale když se nesmyslná obviňování stupňovala a začala jsem si připadat jak ustrašené zvířátko, které je trestáno za to, že se nechová podle představ páníčka, zavelel zbytek zdravého rozumu DOST!!!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Musela jsem snášet nadávky přes telefon

Po rozchodu začal pravý teror

Sbalila jsem pár věcí, které u mě měl, a pokusila jsem se mu vysvětlit, že mě tento vztah už unavuje a že už s ním nechci být. Ale to jsem neměla dělat. Okamžitě se ze mě stala děvka (nejslušnější výraz pro tento druh ženy), která něco měla s polovinou sídliště, s každým chlapem v práci. Jména, která jsem dostala, bych nemohla uveřejnit ani po 22. hodině. Urážel mě, moji celou rodinu, moje známé, kamarádky, přátele, kolegy z práce.

A následoval teror. Pracuji ve veřejné sféře a hodně jednám s klienty po telefonu. Několikrát za den jsem zvedla aparát a tam se ozývaly nadávky a výhrůžky od mého bývalého. Kolegové mi to nevěřili, tak jsem jim dala hlasitý poslech a byli zděšeni. V mobilním telefonu jsem si musela vyměnit číslo.

Křičel na mě na veřejnosti

Jezdil k práci a špehoval mě, kam jdu. Napsal dopis do práce, že mám nejspíš poměr s nadřízeným, dopis manželce kolegy, který mě občas vzal domů autem, že s ním mám poměr. Vykřikoval pod oknem domu mé jméno a že jsem největší kur...

Jednou přijela synovi návštěva a auto zaparkovala před naším domem. Do rána měli propíchané pneumatiky. K tomu všemu se posilňoval alkoholem a v podroušeném stavu ještě ve slovníku přitvrzoval. Jednou si na mě - patrně po celonočním popíjení - počkal, když jsem ráno jela do práce, a v autobuse mě opět začal nadávat. Třikrát jsem vystoupila a on třikrát čekal na další zastávce. Jel se mnou do práce a nadávky byly tak oplzlé a vulgární, že ho řidič s nějakým pánem vyvedli z autobusu...

Stále se bojím

To trvalo téměř půl roku. Teď je už klid, ale já jsem stále ve střehu. Našla jsem si nového přítele. Neustále se rozhlížím, když jdu z práce, a přítele se bojím vzít k sobě domů, aby nás můj bývalý neviděl spolu a neublížil mu.

Když by člověk poznal, že ten (ta) je chorobný žárlivec hned na začátku, tak by měl od něho utíkat, co mu nohy stačí. Ale průšvih je, že se to dozvídáme postupně a pomalu... a pak už je pozdě.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama