Hlavní obsah

Co nikdy neříkat doktorovi

Foto: Andrei_R, Shutterstock.com

Je pravda, že byste svému lékaři měli důvěřovat a neměli se tedy bát mu cokoliv říct. Zároveň byste neměli podceňovat jeho odbornost a respektovat, co vám poradí. Co ale svému doktorovi opravdu neříkejte?

Článek

Lékař je tu od toho, aby vám odpověděl na všechny vaše otázky. Měli byste mu stoprocentně důvěřovat, v ideálním případě by měl také vyvrátit všechny vaše pochyby o tom, jestli se uzdravování ubírá správnou cestou. Rozhodně byste se neměli bát říct mu cokoliv.

Včetně toho, že jste něco četli na internetu, i přesto, že pro spoustu lékařů je doktor Google osobní nepřítel číslo jedna. Lékař by měl být váš partner, který umí zdůvodnit svá rozhodnutí. Vy byte zase měli respektovat jeho odbornost. Přesto jsou některé věci, které říkejte velmi opatrně nebo vůbec. Kde si dát pozor?

1. Jsem si jistý, že jde o…

Žijeme v technologické době. To usnadňuje možnost vést vlastní internetové průzkumy a hrát si na lékaře. Svým způsobem je to přirozené, sebediagnostika by ale rozhodně neměla nahradit kvalitní odbornou péči. Když už vyrazíte k doktorovi nebo pokud vás k tomu dokonce donutí okolnosti, myslete na to, že každý pacient je specifický. A váš případ se od těch „internetových“ může lišit.

Stejně tak se může časem měnit situace u vás. Možná jste před dvěma lety dostali nějaké léky, které vám pomohly, teď je ale na lékaři, aby vás vyšetřil a rozhodl se znovu. Ptejte se, ale neraďte. Lékař by vám měl vysvětlit, proč váš kolega dostal na ty samé obtíže jiné léky, proč nepostupuje stejně jako před lety nebo jak se píše na internetu. A vy byste měli respektovat, že v jeho případě jde o názor zkušenějšího.

„Na druhé straně je pravdou, že pokud pacient studuje do velké hloubky pouze ten svůj problém, může někdy narazit na novou informaci, ke které se jeho lékař ještě nedostal,“ připouští profesorka Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství na LF MU v Brně. Dobrý lékař tuto skutečnost vezme na vědomí.

Foto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com

Dlouho studovali, aby mohli své povolání vykonávat, jejich kompetentnost byste neměli zpochybňovat

2. Je to jen stres

Výsledky řady výzkumů prokázaly, že stres může přispívat ke vzniku mnoha nemocí – od problémů se srdcem až po rakovinu. „Často si pacient není ochotný připustit, že na vině je jeho stresující životní styl,“ informuje Ondřej Sobotka, praktický lékař a spoluzakladatel virtuální sestry Emmy.

Opačný extrém je ale také na škodu. „Je chybou svádět na stres veškeré symptomy a oddalovat tak proces důkladné diagnostiky,“ říká Hana Matějovská Kubešová. Proto pokud vás lékař pošle na nějaké vyšetření, aby vyloučil závažnější původ vašich obtíží, neobývejte to tím, že je to jen prkotina, která časem přejde.

Nechce se vám na vyšetření? Svěřte se lékaři i třeba s tím, že se bojíte bolesti nebo i toho, že se nějaká nemoc odhalí. Správný lékař by totiž měl umět také naslouchat. On je ten, který by vám měl vysvětlit, proč vás tam posílá a že u velké části nemocí platí fakt, že čím dříve se na ni přijde, tím lépe se léčí.

Foto: S_L, Shutterstock.com

Prací lékaře je vám pomoci, odporováním mu výkon povolání ztěžujete a sobě nevědomky ubližujete

3. Ale já ty léky fakt beru!

Lékař předepíše pacientovi léky, on si je vyzvedne v lékárně, ale když přijde domů, najednou svůj stav nevnímá tak závažně. Navíc známý si to vyléčil bylinkovým čajem! A najednou je tu další kontrola a vám je najednou trapné přiznat, že jste se léků ani nedotkli. Zkuste být upřímní, i když to není příjemné. A zkuste vysvětlit, proč jste si prášky nevzali. Přijde vám, že to s vámi zatím není tak vážné? Chcete nejdřív zkusit nějaká režimová opatření? Dělá se vám po lécích špatně, nedokážete tak velkou tabletu spolknout? To vše jsou věci, které váš lékař naopak slyšet chce a na které má být schopen reagovat.

4. Měl byste vrátit diplom

Řešení problémů, s nimiž se člověk nějakou dobu potýká, může být mnohdy jednodušší, než se na první pohled zdá. Malé těžkosti mohou zase naopak vyústit ve velké obtíže. Ať pozitivně či negativně, takové markantní rozdíly oproti přesvědčení, které pacient do té doby zaujímal, nezřídka zamává s psychikou a způsobí frustraci. Pak může nastat výbuch emocí a zdravotní personál je první na ráně. „Nevybíjejte si svou roztrpčenost na lékaři či dalších, kteří se vám snaží pomoct, tím, že budete zpochybňovat jeho kompetentnost,“ říká Ondřej Sobotka. Můžete být naštvaný, smutný, lítostivý, to je přirozené. Jen, prosím, neurážejte ani neshazujte.

ynezorPumanzeSaNyknalC

Reklama

Sdílejte článek