Hlavní obsah

Při porodu mi doktor nadával!

Foto: shutterstock.com

Doktor měl dost neurvalé chování

A je tady poslední příspěvek na Téma týdne: Porod. Jaký byl ten váš? Říká se, že na bolest z porodu brzy zapomenete. Jenže to, co zažila čtenářka Linda, se jen tak zapomenout nedá! Už v pondělí ale startuje nové Téma týdne, které se tentokrát bude týkat našich vztahů s muži.

Článek

Za pár dní to bude rok, co jsem rodila. Na bolest při porodu jsem už dávno zapomněla, ale na jistou část poporodní péče a přístup porodníka nezapomenu nikdy!

V den termínu jsem nastoupila ze zdravotních důvodů na vyvolání. Díkybohu už bylo vše připravené, takže od podání tabletky jsem do dvou hodin začala cítit bolesti. Tak to šlo až do 11 hodin do večera a následovala čekačka a nějaký „urychlovák“. To už mi do zpěvu nebylo. Zároveň však došlo k prvnímu kontaktu s mým porodníkem a už tehdy mi přišlo jeho chování dost zvláštní. Nejprve jsem si mezi kontrakcemi vyslechla, že nejsem normální jít rodit o půlnoci a že jsem si to měla rozmyslet pořádně. Při mé otázce na průběh porodu jsem byla napomenuta, že jsem si o tom měla něco přečíst a ne se hloupě ptát.

Náhle přišla nečekaně bolestivá kontrakce a já mimoděk zakřičela. To už pan doktor ztratil nervy, obořil se na mě, co si dovoluju v tuhle hodinu takhle ječet. Asi ve dvě hodiny ráno jsem se dostala na porodní sál. Než se pan doktor uráčil přijít, tak jsem se stihla bolestivě natrhnout a přiskřípnout miminku zátylek. Udělal mi ještě dodatečný nástřih s tím, že u mě už nic zkazit nemůže... Miminko bylo dost veliké a jeho porod byl vyčerpávající, ale zvládla jsem to. Ještě jsem se dozvěděla, že jestli ještě jednou zařvu, tak odchází.

Dítě mělo 4,5 kila a 55 cm, takže žádný drobek a já podle toho vypadala. Následovalo 40minutové šití bez dostatečné anestezie. Pan doktor si to náležitě užil, větší bolest jsem opravdu nezažila.

Z poporodních poranění jsem se léčila tři měsíce. Sexuální život je pro mě tabu, v dubnu mě čeká komplikovaná plastika rodidel a další léčení. Ráda bych ještě dvě dětičky, ale mám strach. Do stejné porodnice mě už nikdo nedostane.

Posílejte nám své příběhy k novému Tématu týdne: Nemám štěstí na muže. Trápíte se kvůli tomu, nebo jste po několika neúspěšných vztazích konečně našla toho pravého? Napište nám na info@prozeny.cz a můžete to být vy, kdo vyhrajte 500 korun!

ynezorPumanzeSaNyknalC