Hlavní obsah

Přítel mé dcery je příšerný! Jak jí to říct?

Foto: Thinkstock

Jak reagovat na nevhodného partnera vlastní dcery?

Nejdřív se bojíte, aby si na klouzačce neodřeli koleno, později s hrůzou v očích sledujete, jak nabírají své první milostné zkušenosti. A když si vaše ratolest domů přivede přítele či přítelkyni, kteří se vám ani trochu nezamlouvají, je to peklo. Co dělat? Jak dítěti nevhodného partnera rozmluvit? Jak zabránit tomu, aby si nezničilo život? A jde to vůbec? Na to jsme se ptali odborníků.

Článek

Šestačtyřicetiletá Zuzana nyní prožívá nejhorší noční můru všech rodičů. Její sedmnáctiletá dcera rodičům představila svého přítele, který má k dokonalosti hodně daleko. „Je to naprostý budižkničemu, nedostudoval ani střední školu, nemá ani výuční list, prostě ho odevšad vyhodili. Nemá ani práci, jen občas dělá nějaké brigády, ale nic stálého,“ popisuje Zuzana. Její dcera ho potkala v jednom klubu a podle Zuzany zcela ztratila rozum. „Ten kluk je hezký, to se musí nechat. Jenže zároveň je také naprosto nezodpovědný, odmítá jakékoli povinnosti, zajímá ho jen zábava, noční podniky, diskotéky, kluby a podobně. A není to žádný puberťák, je mu čtyřiadvacet, takže nějaký rozum už by snad mít měl,“ vzdychá Zuzana.

Té se teď honí hlavou nejrůznější tragické scénáře, kterým nemá šanci zabránit. „Letos má dcera maturovat, ale mám děsný strach, že to nezvládne, protože furt někde lítá, je jen s tím klukem a nedovedu si představit, že najednou řekne, že se musí učit a nikam nepůjde,“ říká Zuzana. Ta se samozřejmě bojí i toho, aby její dcera nechtěla odejít z domu nebo aby třeba neotěhotněla, i když antikoncepci s dcerou již probrala. Pořád přemýšlí, jak jí vysvětlit, že tohle není chlapec pro ni. A pravdu má minimálně v jediném, pohybuje se na velmi tenkém ledě!

Foto: Thinkstock

Čím víc zakazujete a domlouváte, tím víc nežádoucí partner vaší dcery v jejích očích roste

Nezakazujte!

Odborníci se totiž shodují v tom, že jakékoli násilné řešení, nátlak, či dokonce zákazy, většinou k ničemu nevedou. Jen málo dětí na prahu dospělosti je totiž ochotno se výrazným zásahům do svého života podvolit. „Možnost, že by rodiče mohli nějak vztahu zamezit, asi neexistuje, protože nemohou přece svou dceru zavřít někam pod zámek. A navíc, čím víc budou dceřina přítele kritizovat a snažit se jí v kontaktu s ním zabránit, o to víc o něj bude dcera stát, bude to jakási forma rebélie proti zákazu,“ říká psycholožka Anita Michajluková z Centra zvyšování psychické odolnosti.

Reakce na nátlak a zákazy bývají totiž velmi negativní. Nejčastěji se od dětí dočkáte následujícího:

  • Odpor vyvolá odpor– z vás jako rodičů se stanou nepřátelé, kteří dítěti brání ve štěstí. Přesně tak to totiž dospívající zamilovaná dívka či chlapec vnímají a vztah s rodiči se může dostat na bod mrazu.
  • Uzavření se do sebe – dítě k vám bylo upřímné, představilo vám svého přítele a vy mu ho nyní zakazujete. Takže příště bude raději mlčet, s ničím se vám nebude svěřovat, protože se mu to vůbec nevyplatilo.
  • Útěk z domova – je to extrémní reakce, ale zcela vyloučená není. Obzvlášť, když je dceřin přítel starší a má vlastní bydlení.

Tip redakce: Koneckonců zamilovanost je dost rizikové období. A tohle je 5 největších chyb zamilovaných.

Vyjádřit názor není chyba

Vy, rodiče, byste si podle odborníků měli uvědomit především to, že děti nelze do nekonečna vodit za ručičku. „Můžete v podstatě jen doufat, že jste za těch sedmnáct let předali dceři takové hodnoty, a tak ji výchovou ovlivnili, že sama brzy usoudí, že tenhle vztah pro ni není vhodný,“ vysvětluje Anita Michajluková.

Ovšem dělat mrtvého brouka a nesdělit dítěti svůj pohled je také chyba. „Je velmi důležité, aby dcera znala názor rodičů na partnera, kterého si vybrala. Zasahujte asi tak, že budete jasně říkat, co si myslíte, kam podle vás takový vztah povede, ale nezakazujte a nikam dítě násilím netlačte. Pokud vás dcera bere vážně a vzájemně se respektujete, máte šanci, že vás uslyší. A pak už jsou jen ta rodičovská muka, kdy musíte počkat a trnout, kam až potřebují vaše děti pro zkušenost dojít,“ potvrzuje Anita Michajluková.

Ať se vám to líbí nebo ne, děti si jednoduše musí život samy osahat. A to i za cenu pádů, boulí a zklamání. Můžete batoleti donekonečna vysvětlovat, že se na kolotoči musí držet, protože jinak spadne, ale skutečně to pochopí až ve chvíli, kdy přijde pád. A stejné je to i s velkými dětmi; dokud samy nezjistí, že láska může také pořádně bolet, nebudou vám věřit. A role rodičů je v takových chvílích jasná – čekat a doufat, že ta modřina nebude moc velká. A když je potřeba, tak tu bolístku pořádně pofoukat.

Tip redakce: I když máte štěstí a přítel vaší dcery je vám sympatický, nepříjemné pocity se vám nejspíš nevyhnou. Obzvlášť když dojde na sex. Dočtete se o tom v článku Pomoc! Dceřin přítel chce u nás spát.

Co byste dělali na místě naší čtenářky? Vydrželi byste jen tak nečinně přihlížet, nebo byste zasáhli?

ynezorPumanzeSaNyknalC