Článek
Rozvod. Dnes běžná věc. Stává se to v jiných rodinách a stalo se to i mně. Po dvaceti pěti letech manželství. Nevím, zda je 25 nějaké osudové číslo, ale dokonce i mé tři starší kamarádky se rozhodly vztah ukončit po dvaceti pěti letech. Tehdy mě strašily, ale já žila spokojeně a šťastně. Ale stalo se a náš vztah šel pomalu ke dnu. Zpočátku jsem si říkala, že je to přece normální hádat se a usmiřovat. Později jsem se ale přistihla, že se vlastně s mým mužem vůbec usmiřovat nechci. Vyhovovalo mi, když byla u nás „tichá domácnost“, řekli jsme si jen to nejdůležitější a kolikrát jsme spolu třeba týden vůbec nemluvili.
Manželovi to asi také příliš nevadilo. Časem jsem si však uvědomila, že přece takhle nemůžeme žít napořád. Musí se to nějak vyřešit. Dávat náš vztah do pořádku nemělo smysl, jelikož u nás obou vyprchala láska, která tam na začátku i dlouho potom byla. Navrhla jsem manželovi rozvod, který jsem nebrala nijak tragicky. V životě se prostě stane, že člověk přestane milovat.
S rozvodem ale samozřejmě přišly i problémy, jak to uděláme s bydlením. Ani jeden z nás neměl nového partnera, ke kterému by se mohl případně odstěhovat, peněz na nové bydlení taky moc nebylo, a i kdyby, dnes se hrozně špatně shání byty za rozumnou cenu. Proto jsme museli zůstat u toho, že se rozvedeme a budeme bydlet dál spolu. Aby to mělo aspoň smysl, museli jsme upravit celý byt. Manželovi jsem přenechala naši bývalou ložnici, dětem pokoj zůstal a já si z půlky obývacího pokoje udělala svoji ložnici. Ze začátku jsem to oddělila alespoň skříněmi, později jsem se rozhodla oddělit zdí.
Mohu říct, že pokud má žena se svým bývalým dobrý vztah, dá se spolu i nadále vést jedna domácnost. Manžel pomáhá uklízet a nedělá komplikace. Vlastně ho teď beru jako dobrého kamaráda. Pokud by tomu bylo naopak, určitě by společné žití nefungovalo.
Dnes už jsou to dva roky, co takto bydlíme. Občas si říkám, jak dlouho to asi ještě bude trvat. Děti už jsou téměř dospělé, syn je na vysoké a dcera příští rok půjde taky. Až tam budeme spolu žít jen my dva, bude to určitě něco jiného, než s dětmi. Snad tak nezůstaneme do smrti, i když jak říkám, proti svému bývalému nic nemám, ale přeci jen bych si ještě ráda zkusila najít nového partnera a zkusila s ním žít.
Nové téma týdne je Vyhrála jsem, poprvé v životě. Usmálo se na vás štěstí? Pojďte nám o tom povyprávět na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.
