Článek
S otcem mé dcerky jsem žila osm let. Byla to láska a pak itálie. A šlo to od deseti k pěti, až jednoho dne jsem se od otce mého dítěte dočkala věty: ,,Sbal si kufry a táhni!" Vše skončilo a já si oddechla. Odstěhovala jsem se s dcerkou a začala žít úplně nový život. Nový byt, nové vybavení, nová práce a více starostí.
Po práci jsem usedala k internetu a hledala porozumění. V normálním životě jsem měla smůlu na muže, s kterým bych si mohla povyprávět. A tak mi internet pomohl. Poznala jsem na seznamkách spoustu mužů. Někteří byli drzí a hned mysleli jen na jedno a pak tam byli ,,kamarádi", co doufali časem i v něco víc. Dvořili se mi mladí, staří, hezcí, oškliví. Ale já si chtěla pouze povídat, abych unikla samotě.
Na krásné řeči jsem se nechala zlákat třikrát a šla jsem na rande. S jedním jsme kamarádi dodnes a opravdu si dobře rozumíme, ale jen jako kamarádi. Druhý muž mě zasáhl více. Seznámili jsme se a štěstí nám vydrželo čtyři měsíce. Vymluvil se na naše děti. Prý se nesnesou. Obrečela jsem to a zklamaně smazala všechny profily.
Po měsíci mi to nedalo a vytvořila jsem si znovu profil, tentokrát bez fotky a mé údaje byly stručné. A pak přišla zpráva a vše vypadalo velmi nadějně. Vyměnili jsme si mailem fotky a začali si povídat na jiném serveru než na seznamce. Několikrát mě zval k setkání, ale já byla stále odtažitá a odmítavá. Nechtěla jsem zažít další zklamání.
Dobýval mě skoro tři měsíce, než jsem souhlasila se schůzkou. Pozval mě i moji dcerku k sobě na chalupu na celý týden prázdnin. Nechtěla jsem ale hned první setkání se společným bydlením, tak jsme se týden před odjezdem domluvili, že se uvidíme i s dětmi někde na neutrální půdě. Šli jsme bruslit na in-linech. Dostala jsem dáreček na uvítanou, a jelikož má dcerka v ten den slavila osmé narozeniny, tak i jí koupil dárek, který si sama vybrala.
Těšila jsem se na jeho první dojmy, které jsme si hned večer sdělili, a ještě během týdne jsme se sešli. Pak následoval odjezd na chatu. Když mi člověk začíná něčím vadit nebo cítím jakousi nejistotu, tak honem utíkám z boje. Neutekla jsem. Vydržela jsem celý týden a byla jsem zahrnuta láskou. Uteklo to jako voda a blížil se odjezd domů. Dcerka měla jet na tábor, a tak jsme se musely doma ještě připravit.
Od té doby spolu trávíme společně nejen čas na chatě, ale i doma. Začali jsme spolu chodit do tanečních. Uvažujeme o výstavbě domečku a vybíráme jména pro naše miminko, které už také plánuje. A to vše chce prý završit nečekanou svatbou. Každý den je jedno velké překvapení. Nikdy nevím, kdy přede mnou poklekne a požádá mě o ruku a druhý den mě oblékne do šatů a postaví před oltář. Je to prostě ,,ON, mého srdce žampión" - takto se nazval v seznamce.
Takže vlastně láska přes internet může být ta pravá. Lidé nemají tolik času hledat někoho ve svém městě a intimita internetu je cosi krásného, vzrušujícího. Když už nevyjde láska, najde se přítel, který se občas ozve a potěší krásným slůvkem.
Jak dopadly vaše schůzky s partnery přes internet? Co si o tomhle způsobu seznamování myslíte? Na vaše příběhy čekáme na info@prozeny.cz . Pro tři z vás máme připravený honorář 500 korun.