Hlavní obsah

Téma týdne: Nejhorší dovolená? Onemocnět v cizině!

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Místo pobytu u moře mě čekala nemocnice

Téma týdne: Moje (NEJ)horší dovolená. Někdo z nás raději volí o prázdninách práci než odpočinek stejně jako naše čtenářka Jarka, která si přivydělávala jako au-pair. Kvůli nečekanému zdravotnímu problému se i takové prázdniny mohou změnit v noční můru. Zažila jste někdy něco podobného? Napište nám o své nejhorší nebo naopak nejkrásnější dovolené na info@prozeny.cz a staňte se naší novou honorovanou redaktorkou.

Článek

Nejhorší dovolená? Pro mě určitě prázdniny před třemi lety ve Francii. Nebyla to dovolená v pravém slova smyslu, byla jsem tam jako au-pair.

Po maturitě jsem se rozhodla zpestřit si prázdniny au-pair pobytem ve Francii, dostala jsem se do rodiny, která bydlela v krásném přímořském letovisku. Co víc chtít, dva měsíce u moře a ještě si tím vydělat...? Vše probíhalo krásně, každý víkend jsem měla volno a jezdila na kole podél pobřeží. Zrovna když jsem byla ve městě, kde mají svá letní sídla Alain Delon nebo Jean-Paul Belmondo, mě začala bolet noha. Ta bolest byla známá, přesto jsem si nalhávala, že je to jen natažení. Podvědomě jsem tušila, o co jde, a proto hned poté, co jsem autobusem přijela opět do města, kde jsem bydlela, protože pokus dojet zpět na kole jsem vzdala, jsem si zabalila, ale trvalo další tři dny, než jsem se donutila jít k lékařce.

Řekla jsem jí, že si myslím, že mám trombózu, a ona se mi vysmála, že v mém věku je to nemožné. Přesvědčovala jsem ji, že už jsem ji jednou měla, proto nakonec svolila, abych šla na sonografii a tam to potvrdili. Nejhorší noční můra byla zpět. Ale to nejtěžší mělo teprve přijít. Nechtěli mě vzít do nemocnice bez záruky mé pojišťovny, která, přestože jsem byla připojištěna, nic nepodnikala, údajně jim nedorazil fax od lékařky. Dva dny jsem probrečela do telefonu a faxovala, ale stále nic. Věděla jsem, co to trombóza je a že můžu kdykoli dostat plicní embolii, možná i proto jsem byla naprosto vyděšená, bolestí jsem se nemohla na nohu ani postavit, věděla jsem, že bych si nedošla ani k telefonu zavolat o pomoc.

Foto: samphoto.cz/jiunlimited

Práce au-pair nedopadla dobře

V posledním návalu zoufalství jsem zprávu od lékařky přepsala a poslala mailem. Další den se mi ohlásili z pojišťovny, že domů mě nedovezou, že mi v podstatě nic není, ale že mi zprostředkují telefon s jejich lékařkou. Ta mi řekla, že okamžitě musím do nemocnice a proč už tam dávno nejsem. Slečna z pojišťovny jen drze odpověděla, jak to měla vědět, to, že jsem na to upozorňovala už tři dny, nikoho nezajímalo. Konečně nemocnice, ale jen malá, doktor byl možná více vyděšen než já.

Byla jsem tam 10 dní, než se stabilizoval můj stav. Bylo to ale nekonečné, komunikace byla obtížná, lékaři si mysleli, že si pletu slovíčka, ale nepletla, prostě jen v Čechách máme jiné postupy. Navíc tam nebyl nikdo, o koho bych se mohla opřít. Byla jsem daleko a mamka jen jednou za dva dny volala. Je těžké bát se v cizí zemi, že už nikdy neuvidíte nikoho z blízkých. Konečně mě převezli do Čech. Takhle jsem si své prázdniny nepředstavovala.

Blíží se nám dovolená, měla bych se těšit, a já si místo toho zjišťuju, jaké jsou na Krétě nemocnice.

Jaká byla vaše nejhorší nebo nejkrásnější dovolená? Své příběhy do Tématu týdne nám pište na info@prozeny.cz a vyhrajte 500 korun.

ynezorPumanzeSaNyknalC